Čtenářské
profily
Založ si u nás profil
Chcete mít pohromadě všechny své recenze? Pochlubit se knihami, které jste četli a podělit se o svůj názor na ně? Vytvořte si u nás veřejný profil.
Založit si profilTuším teprve podruhé v životě, nejsem z gay knihy nadšená. Dokonce bych řekla, že tuhle psala žena, kdybych to nevěděla. Autor buď měl jiné dospívání, než většina šestnáctiletých....nebo nevím. Ale hlavní hrdinové kvůli autorovi vyznívali jak dvanáctileté děti. Ano, je to pro mladší čtenáře, ale řekla bych že v šestnácti už mají dneska děcka jiné problémy i jiné názory, než co se řešilo v knize. Trošku ufňukané, ale myslím, že člověk kterému je tak 12 let to bude naprosto zbožňovat, ale já už jsem za zenitem :D
Za mňa super. Kniha sa číta prakticky sama, krátke kapitoly a stále sa niečo deje. Rozuzlenie síce dosť pritiahnuté za vlasy, miestami asi až nelogické, ale toto mne v psychoteileroch vôbec nevadí.
Tento příspěvek prozrazuje důležité momenty děje, proto je skrytý, abychom vám nepokazili zážitek ze čtení.
Autobiografia z pohľadu starnúceho muža, ktorý spomína. Ako sám vo svojej knihe píše : "V istom veku začnete zažívať niečo zvláštne: bez opýtania sa vám pred očami mihajú staré spomienky. Nedávno sa ma zmocnilo nutkanie vyraziť do svojej starej štvrte, ale napokon som si povedal: Nezostalo tam nič, čo by pripomínalo svet, v ktorom si vyrástol. Svet, o ktorom hovorím, sa už nevráti. Všetko, čo z toho miesta, obdobia a stavu mysle ostalo, sú len tieto príbehy. Možno to je dôvod, prečo som sa podujal napísať túto knihu. Chcem ísť domov." Al Pacino sa teda vo svojich spomienkach vracia do detstva stráveného s kamarátmi na ulici, do obdobia mladosti, ktoré bolo späté so snahou vymaniť sa z prostredia chudoby a neistoty až po obdobie, kedy sa mu podarilo preraziť ako hercovi, najskôr v divadle a neskôr vo filme. Osobne som sa najviac tešil na jeho memoáre v súvislosti s postavou Michaela Corleoneho z Krstného otca a tejto etape je venovaná istá časť knihy, avšak nesústredí sa len na ňu (trochu ma mrzelo, že jej nie je venovaná väčšia časť, no pochopiteľne, Pacino nebol len M. Corleone). Prekvapilo ma prepojenie jeho života so Shakespearom, resp. vplyv, ktorý mal Shakespeare na jeho život. Potešila fotografická príloha v druhej polovici knihy. Celkovo ide o pomerne dobre sa čítajúcu knihu, ktorá ponúka autentický vhľad do života a myslenia tohto herca ako aj do zákulisia filmového priemyslu.
Musím povedať, že už dávno ma tak nevtiahla kniha ako Jana Eyrová. A to som zo začiatku mala mierne pochybnosti.
Príbeh o malej sirote, ktorá si v živote prešla jednou prekážkou za druhou, mi na poličke ležal roky. Keď som bola ešte na základnej škole, milovala som filmové spracovanie, ale nikdy som nenabrala odvahu prečítať si aj knižnú predlohu od Charlotte Brontë. Jej čas však konečne prišiel a ja si hovorím prečo som čakala tak dlho?
Zo začiatku sa mi jej život u tety a v škole zdal napísaný jednoduchšie. Povedala som si, že je to veľmi dobré, ale zostala som mierne sklamaná, pretože som čakala viac. No potom, ako Jane Eyrová dospievala, mala som pocit, že spolu s ňou dospieval aj štýl písania.
Veľmi sa mi páčilo, čo predstavovala a aké moderné (na tú dobu) myšlienky do nej autorka vkladala aká bola nezávislá, úprimná a zásadová. Ani na konci, keď bola kúsok od zúfalstva, nezradila samu seba a nikto ju nedokázal zmeniť.
Čo sa týka pána Rochestra ach. Áno, klamal jej, nebol práve najpríjemnejší, Janu nenazýval krásnou, ale škriatkom či elfom (:D) nebojte, vedela mu to vrátiť. Napriek tomu mi Edward Rochester veľmi prirástol k srdcu. Jeho cynizmus a sarkazmus mi osobne sadli. S Janou mali nádherné rozhovory nad niektorými som sa pousmiala, iné ma rozplakali a ku koncu som všetko veľmi prežívala… a to som pritom vedela, ako to dopadne.
Jana Eyrová sa pre mňa stala jednou z top prečítaných klasík. Určite sa k nej ešte niekedy vrátim. A verím, že všetkým vám, ktorým už roky čaká v poličke, sa bude páčiť minimálne tak ako mne.
Alva, čtrnáctiletá dívka americké imigrantky a čínského otce. Chtěla by jet do států, ale když si matka vezme za manžela jejich čínského domácího, její sen se rozpadá.
Lu Fang, mladý bezvýznamný úředník. Když potká krásnou Američanku, jeho svět se rozpadne.
Přesně takovéto knihy mám ráda! Je to kniha, která vás vtáhne, obtočí si kolem prstu (respektive kolem stránek) a nepustí, dokud ji nedočtete plni emocí. Knížka, která vás donutí oblíbit si hlavní hrdiny, i když jsou někdy „na ránu“.
Čekala jsem více čínské historie. Ta tu byla taky, dozvíte se o tom, jak se v Číně žije. Máme tu pohledy jak z roku 2007, tak i z roku 1987. Budete mít pocit, že tam skutečně jste, procházíte se ulicemi Šanghaje, jste s Alvou ve škole,….
A pak tu je ta osobní rovina a příběh mi tu dal mnohem, mnohem, víc, než jsem čekala. Lidské osudy, spousta tajemství, která postupně odhalujeme až do samotného závěru. Hledání svého místa, kam patřím a zda ta vysněná místa jsou skutečně taková, jaká by měla být.
Čím více jsem se nořila do příběhu, tím více si mě získal. A najednou jsem byla smutná, že je konec, chtěla jsem víc. Chtěla bych ještě chvíli být s Alvou, s Lu Fangem i s ostatními. Dokonce má knížka i potenciál, že by klidně i mohlo být pokračování, ale není. Necháme postavy žít dál jejich vlastní životy bez nás.
Celý děj mi před očima běžel jako film a věřím, že by to byl skvělý film. A jestli tohle byla autorčina prvotina, tak se vážně máme ještě na co těšit.
Táto kniha ma plne pohltila. Donútila ma čítať do rána a ľutovať, že som dospelý človek, ktorý musí vstávať do práce. Vždy som si vravela, že si dám 2030 strán pred spaním, no realita bola taká, že som viac než 400-stranový príbeh prečítala za približne tri dni. Bolo to napínavé, intenzívne a ja som jednoducho potrebovala vedieť, čo sa stane ďalej a kam nás príbeh zavedie.
Pri čítaní som cítila frustráciu, napätie, nepokoj aj znechutenie. Neraz prišiel aj hnev najmä nad neprávosťou a mlčaním, ktoré po sebe zanechala vietnamská vojna. O vietnamskej vojne síce niečo viem, no nie veľa, a práve tento príbeh mi ukázal ďalší pohľad pohľad na ženy, ktoré tam slúžili a po návrate domov sa museli vyrovnávať nielen s traumou, ale aj s nepochopením.
Je pravda, že autorka mohla ísť viac do hĺbky vojnového prostredia. Aj mňa by zaujímalo ešte detailnejšie vykreslenie samotnej vojny, každodennosti na fronte či psychologických dôsledkov. Romantická línia miestami prevažovala, ale na druhej strane takto píše Hannah. Vytvorí silný historický rámec a doň zasadí osobný, často komplikovaný vzťahový príbeh. A hoci romantická zápletka nie je vždy jednoduchá ani jednoznačná, patrí k jej rukopisu.
Pre mňa sú Ženy silným, čitateľsky návykovým románom, ktorý síce možno nešiel úplne do hĺbky tam, kde by som si to priala, no emocionálne zasiahol presne tam, kde mal.
Žádná emoce není špatná ani zbytečná. Jednou z těch nejdůležitějších je hněv, i když se ho lidé bojí. Když se s ním však naučí pracovat, může jim výrazně pomoci. Můžete získat energii, sebejistotu a být více sami sebou.
Motivační knihy, které mi předají něco nového, mám moc ráda. A toto byl ten případ. O hněvu, o tom, proč je pro nás důležitý a jak s ním pracovat, jsem doposud nečetla a vlastně jsem nad tím ani nikdy nepřemýšlela. To tato kniha změnila. U čtení jsem se zamyslela nad tím, jak to mám já a zda by s tím šlo nějak pracovat.
Pokud si myslíte, že hněv je jen křik a agrese, tak tahle knížka vás vyvede z omylu. Ukáže vám, co dělat, když pocítíte hněv, jak je důležité si emoce v sobě jen neukládat, ale jak je vypustit ven.
I když knížka ukazuje i praktické návody, skutečné situace, jak s hněvem pracovat, je to na dlouhou cestu každého z nás, než si určité „techniky“ osvojíme. Ale už jen to, že nad emocemi přemýšlíme, je dobrý začátek.
Bohužiaľ táto kniha ma vôbec nebavila. Myslela som že sa dozviem a prečítam si o hlbších zákutiach psychiky človeka, čo akože sa tam aj spomínalo ale pre mňa dosť nezaujímavou formou
Táto kniha obsahuje všetko to čo som od nej očakávala. Ľuďom ktorých zaujíma príbeh Mikuláša Černáka odporúčam aby po nej siahli.
Když se v pečovatelském domě najde tělo staršího Konrada, vše nasvědčuje tomu, že spáchal sebevraždu. Ale vyšetřování odhaluje, že by se mohlo jednat o vraždu. Policie sbírá drobné střípky, často jsou ve slepých uličkách, ale nakonec se pravda ukáže.
Toto je již sedmý případ inspektorky Malin Forsové. Předchozí díly jsem nečetla, ale nevadí, knihu můžete číst i jako samostatný příběh. I když chvilku jsem litovala neznalosti předchozích dílů, a to kvůli osobnímu životu Malin, tam bych se ráda dozvěděla víc.
Je to zvláštně napsané, až jakoby poeticky a étericky, nejdříve mi to k detektivnímu románu nepasovalo, ale nakonec jsem si autorův styl zamilovala. Kniha je čtivá, navíc krátké kapitoly dodávají na čtivosti, nemohla jsem ji odložit. Vyšetřování je zajímavé, ani vyšetřovatelé, ani čtenář netuší, jak to nakonec dopadne a rozuzlení bylo rozhodně nečekané.
Tohle mě vážně moc bavilo!
