Tento příspěvek prozrazuje důležité momenty děje, proto je skrytý, abychom vám nepokazili zážitek ze čtení.

Příběh Lady, mladé dívky, která trpí poruchou příjmu potravy. Kniha nám ukazuje, jak s ní dokáže bojovat jak Lada, tak i její rodina, a to vše koncem sedmdesátých let v Československu. Ze slečny se stane ženou a my sledujeme, zda se dokáže poprat se životem.

Od autorky jsem četla její prvotinu Tapetář, která se mi moc líbila. Tato knížka si mě však nezískala. Kniha je psána „du formou“, která mi až tak úplně nesedí, ale to je můj osobní problém. Jinak jazyk, slovní zásoba, slovní obraty a krásné věty se mi v knize moc líbí. Co mě také bavilo, tak zmínky o spoustě knížek, které hlavní hrdinka čte, cituje z nich a podobně.

Děj je zasazen do oblasti odkud pocházím, tak mi to bylo bližší. Bohužel mi však vadilo spoustu nepřesností, co se týče doby, ve které se příběh odehrává. Něco bylo opravdu hodně zásadní, že mě to rušilo od čtení. Pokud se již použije konkrétní místo a doba, tak by se autorka měla držet toho, jak to tenkrát skutečně bylo. Při čtení jsem měla celou dobu pocit, že se příběh spíš odehrává v současnosti.

Téma anorexie mě v knize vcelku bavilo, pohled do duše dívky, která bojuje sama se sebou. Avšak když kniha přešla do druhé poloviny, začala jsem se ztrácet, někdy jsem asi úplně nepobrala, co tím chtěla autorka říci a čtení mě nebavilo.

Celkově za mě tedy průměrná kniha, ale pokud autorka bude psát dál, i tak si její další knihy ráda přečtu.

Lada u ledu je příběh zdánlivě obyčejné dívky, která žije zdánlivě obyčejný život. Jenomže takový život nežije, trpí anorexií. Takových knih je samozřejmě na trhu mnoho, ale autorka příběh začala vyprávět od momentu, kdy Lada i její rodina o nemoci ví, pojmenovávají ji (i když se v knize používá smyšlená terminologie) a Lada sama je ochotná s problémem bojovat, což je velký krok pro člověka trpící chorobou podobného charakteru. Autorka citlivě vykresluje vnitřní život hlavní postavy, jak přistupuje k jídlu a jak se její přístup časem mění. Zajímavé také je, že je příběh zasazen do sedmdesátých let, která mladičká autorka nezažila, ale přesto Vám přijde, že na Vás ta doba dýchne (anebo představa té doby, ani já jsem sedmdesátá léta nezažila). Čtenářsky velmi obohacující zážitek!

Ema Labudová je už vo svojich dvadsiatich dvoch rokoch hotovou spisovateľkou. Jej druhá kniha mi vyrazila dych, Remeselne fakt dobre zvládnutá, svižná, číta sa sama. Príbeh dievčaťa bojujúceho s anorexiou určite stojí za prečítanie. Usudzujem, že jej prvotina bude rovnako dobrá.

Český Odeon + pútavá anotácia = kniha vo virtuálnom košíku. Protagonistkou je Lada, mladá stredoškoláčka zápasiaca s poruchou príjmu potravy. Autorka opisuje, akej pomoci sa Lade dostane od rodičov, zdravotníkov a priateľov, ale aj ako si s problémom poradí sama.

Nebudem klamať: podľa mňa je obdivuhodné, že Ema Labudová vo veku 21 rokov vydala už dva romány. Prvotinu s názvom Tapetář som síce nečítal, ale rozhodne vidím, prečo sa autorke naskytla možnosť vydať ďalšiu knihu, a to hneď v prestížnom Odeone.

Napriek tomu, že sa mi na knihe toho veľa páčilo, pár vecí ma pri čítaní rušilo. Myslím si, že väčšina postáv bola netvárna a chýbali im špecifické vlastnosti, ktoré by ich, napríklad v prípade Ladiných priateľov zo strednej, dostatočne diferencovali. V rámci kapitoly nebol text nijakým spôsobom oddelený, a preto sa často pasáže z rôznych dní zlievali jedna do druhej, a to bez toho, že by na seba priamo nadväzovali. Niektoré časti textu boli nepotrebné – ak by mala kniha o 40 strán menej, nič by sa nestalo.

To, čo ma na knihe ale trápilo najviac, bolo takmer absolútne zmiznutie ústrednej témy v druhej polovici knihy. Prevracal som stranu za stranou, čakajúc, že sa vrátime k meritu veci, ale odpovedí na niektoré otázky som sa nedočkal. Napriek tomu (niežeby som sa pasoval za veľkého literárneho kritika) má autorka bezpochyby obrovský potenciál a dúfam, že bude pokračovať v písaní.

Páčila sa mi, ostávam pozorná

Čerstvá novinka Lada u Ledu ma zaujala obálkou (nebudem klamať, je to nápadité). Je to moja prvá skúsenosť s Emou Labudovou, ale po dočítaní tejto knihy sa veľmi teším na jej prvú knihu Tapetář, ktorou na seba v čitateľskom svete upozornila. Lada u Ledu je román zasadený do Československa na konci sedemdesiatok. Sedemnásť ročná Lada trpí anorexiou alebo teda ,,Silvestrovskou chorobou“. Práve výber tohto obdobia vnímam ako veľmi dobrý krok, keďže vtedy sa povedomie o tejto chorobe len rozvíjalo, a nikto úplne s určitosťou nevedel, čo robiť. Ladiny rodičia sa snažia úbohé dievča z choroby dostať po svojom, čím Lade síce pomáhajú fyzicky, ale jej psychické zdravie ostáva nezmenené. Lada je veľmi melancholické dievča, hĺbavé, vo vnútri veľmi smutné a sklamané. Jej nevyrovnaný vzťah so sebou jej ostáva až do dospelosti. Zaujímavý bol spôsob rozprávania z druhej osoby. Mala som z toho pocit, akoby to k Lade prehovárala sama anorexia sformovaná v rozprávačovi prehovárajúcim k Lade.

266 Kč

Beletrie

Naučná a odborná

Pro děti a mládež

Životopisy a reportáže

Kuchařky

Učebnice a slovníky

Náboženství a ezoterika

Mapy a cestování

Cizojazyčná literatura

Top autoři

Top série

Dárkové poukázky

Věcičky od Martinusu

Káva, čaj a dobroty

Hrnečky a lahve

Papírnictví

Zápisníky a kalendáře

Hudba

LP desky

Filmy

Puzzle

Lada u ledu

Potřebujete poradit knihu?

Proč nakupovat knihy na Martinus.cz?

Naši skřítci doporučují

Více o knize

Nahlásit chybu nebo škodlivý obsah

Hodnocení

Čtenářské recenze