Havran, Zlatý skarabeus, Príhody Arthura Gordona Pyma

Přečtená

Odedávna mne dráždilo, proč je u nás Edgar Allan Poe téměř výhradně - především v poválečných letech - představován jako autor pochmurný, vážný, tajemný a záhadný. Jistě, povídky, které se v různém řazení stále dokola objevují v nesčetných výborech, patří určitě k těm světově nejproslulejším. Domnívám se však, že pokud naše obeznámenost s Poem nedojde dál než k Jámě a kyvadlu a Havranovi, ochuzujeme se o důležitý rozměr spisovatelova díla, který nám může zpětně poodhalit i nový pohled na jeho známou a obvyklou tvář.
 Poe není rozhodně autor jednoduchý a ani v povídkách, které můžeme považovat za prototypy detektivek, nenabízí svým čtenářům laciná řešení. S trochou nadsázky by se dalo říci, že čtenář, který čte Poeovy povídky jen kvůli prvoplánovému vzrušení ze záhad a tajemna, se s autorem fatálně míjí a stává se sám obětí jeho perzifláží.
 Poe miloval literaturu, která mu většinou jako jediná spolu s alkoholem usnadňovala nelehký osud. Svou citlivost na literární neupřímnost a neschopnost si vybíjel v často krutě ironických výpadech proti dobovým literárním manýrám a konformním názorům. Čas obrousil ironické ostny, které v mnohých povídkách tohoto výboru museli pociťovat Poeovi současníci, a přesto zůstala plnohodnotná tvorba, jejíž satirická svěžest k nám promlouvá dodnes. Literatura nezná lepší důkaz velikosti autora.
 Do výboru jsem úmyslně zařadil i několik "vážně" míněných povídek, i když u některých si touto "vážností" nemůžeme být jisti (Dostaveníčko). Poe nám za svými větami zcela po způsobu moderních autorů dvacátého století neustále uniká, a vracíme-li se k některým jeho vrcholným dílům (Ligeia) vícekrát, vycítíme i pod povrchem této "krajiny stínů" všudypřítomný jemný humor.
 Věřím, že v celkovém kontextu výboru může čtenář vysledovat tento humor i v třetí vrstvě povídek, zabývajících se obecně řečeno uměleckou estetikou (Arnheimské panství, Landorova vila, Filosofie nábytku). Zde Poe velice svérázně reaguje na stále zlovolněji, ale nenápadně se šířící nadvládu nevkusu. Bylo by jistě zajímavé přečíst si od takto vnímavého autora reflexi doby globálních médií a sektorového uniformního vkusu, který se s jejich pomocí lavinovitě šíří.
 Rozsah poznámkového aparátu je u nekritických vydání literárních děl vždy diskutabilní, a pracují-li tato díla s humorem, je diskutabilní dvojnásob. Proto jsem se nakonec rozhodl tento aparát potlačit, neboť vysvětlovat humor, byť se týká třeba klasické řečtiny, která věru nepatří k běžnému vybavení dnešního čtenáře, je vždy velice ošemetné, třebaže pro překladatele, který po značném úsilí "přišel věcem na kloub", zároveň neodolatelně lákavé. Tyto "nesrozumitelné" pasáže však nikde nebrání pochopení textu a zvídavý čtenář si může svého klasického filologa najít sám, jako si ho nakonec musel najít i překladatel, který se takto kostrbatě dostává k poděkování PhDr. Zdeňku Kratochvílovi z Filosofické fakulty UK. Nakonec - řečeno s autorem - nenalezne-li tato kniha "pochopení u běžného publika..., vyplývá z toho pouze to, že s jejím chápáním mělo běžné publikum potíže" (Bon-Bon).
 Doufám, že tento výbor, sestavený převážně z autorových literárních perzifláží a satir, přispěje k hlubšímu a plnějšímu pochopení Poeova díla v české literatuře.

Ladislav Šenkyřík

Vydavateľstvo TATRAN patrí dnes medzi menšie vydavateľstvá, nakoľko sa stalo rodinnou firmou. Svoju stratégiu zameriava na tie najzaujímavejšie tituly zo zahraničnej beletrie, ale aj na vyhľadávanie nových slovenských autorov. Nosným prvkom je beletria pre dospelých, ale v posledných rokoch sa orientuje aj na motivačné knihy a skutočné príbehy, ktoré si získavajú stále viac a viac čitateľov. Pre nás je dôležitá každá kniha nielen pred, ale aj po vydaní, keď si vyžaduje ďalšiu osobitú starostlivosť, aby ju ocenil čo najširší okruh čitateľov.

Ako vzniklo vaše vydavateľstvo?

V septembri oslávi vydavateľstvo Tatran 70 rokov od svojho vzniku. Za ten čas prešlo rôznymi právnymi formami, ktoré kopírovali historické udalosti nášho národa. Menilo sa aj zloženie vydávaných titulov, každá doba si žiadala niečo iné. Čo sa však za celé desaťročia nezmenilo, sú obľúbené beletristické edície, do ktorých zaraďujeme tie najzaujímavejšie tituly, ako edícia bestsellerov LUK, Svetová tvorba a Slovenská tvorba.

Podľa čoho si vyberáte tituly, ktoré vydáte?

Každý titul starostlivo vyberáme so zreteľom na čitateľa, či už náročného, alebo takého, ktorý si chce pri čítaní oddýchnuť a uletieť do iného sveta. Okrem toho je pre nás veľmi dôležité myšlienkové posolstvo každej jednej knihy a z toho prameniaca inšpirácia. Pri spracovaní všetkých publikácií dbáme však na kvalitnú textovú úpravu a technické spracovanie knižky, aby kniha bola umeleckým artefaktom a spĺňala kritérium nášho hesla – knihy pre hodnotnejší život.

Na ktorú knihu ste najviac hrdí?

Vždy na tú poslednú vydanú! Pretože to je chvíľa, kedy žijeme konkrétny príbeh tej -ktorej knihy, až kým ju nenahradí nová. Ak by sme vyzdvihli jednu knihu, bolo by to nefér voči ostatným. Dokonca náš vkus vo vydavateľstve sa natoľko líši, že vyberáme len tie knihy, na ktorých sa spoločne zhodneme. Ak by kritériom úspechu bola predajnosť, tak jednoznačným šampiónom je Chatrč od W. P. Younga. Veľmi si však vážime knihy z edície Svetová tvorba a autorov ako Toni Morrisonová, Julian Barnes, Woody Allen, ktorí obohatia čitateľa nielen myšlienkovo, ale sú aj prekladateľským prínosom.