Magický ostrov. Tajný úkol. Nebezpečné tajemství. Dům v blankytně modrém moři je okouzlující, mistrně vystavěný příběh o cestě a hlubokém prožitku, jakým je nalezení neobvyklé... Číst víc
Vycházíme z průměrného údaje o rychlosti čtení 230 slov za minutu, od knihy ke knize a od čtenáře ke čtenáři se to však může lišit.
Magický ostrov. Tajný úkol. Nebezpečné tajemství. Dům v blankytně modrém moři je okouzlující, mistrně vystavěný příběh o cestě a hlubokém prožitku, jakým je nalezení neobvyklé rodiny na nečekaném místě – a poznání, že do té rodiny také patříte... Číst víc
Mrzí nás to, všechny kusy tohoto titulu se už bohužel prodaly a nemáme ho na skladě my ani distributor :( Teoreticky ale můžete mít štěstí v některých jiných obchodech, které ještě neprodaly poslední kusy.
Tuto knihu máme sice aktuálně na skladě, zbývají ale už jen poslední kusy. Pokud ji chcete rychle, pospěšte si! Dodání dalších může trvat déle, obvykle do šesti dní.
Tuto knihu máme sice aktuálně na skladě, zbývají ale už jen poslední kusy. Pokud ji chcete rychle, pospěšte si! Dodání dalších může trvat déle, obvykle do 31 dní.
Tento produkt je na objednávku a jeho dodání může trvat i více než 30 dnů. Uděláme ale všechno pro to, abychom vaši objednávku odeslali co nejdříve a o její cestě vás budeme včas informovat.
Tento produkt je na objednávku a jeho dodání může trvat i více než 30 dnů. Uděláme ale všechno pro to, abychom vaši objednávku odeslali co nejdříve a o její cestě vás budeme včas informovat.
Mrzí nás to, všechny kusy tohoto titulu se už bohužel prodaly a nemáme ho na skladě my ani distributor :( Teoreticky ale můžete mít štěstí v některých jiných obchodech, které ještě neprodaly poslední kusy.
Mrzí nás to, všechny kusy tohoto titulu se už bohužel prodaly a nemáme ho na skladě my ani distributor :( Teoreticky ale můžete mít štěstí v některých jiných obchodech, které ještě neprodaly poslední kusy.
Linus Baker vede tichý, osamělý život. Je mu čtyřicet a žije v malinkatém domečku s ďábelskou kočkou a sbírkou starých elpíček. Jako sociální pracovník na oddělení péče o magickou mládež se celé dny stará o dobro dětí ve vládních sirotčincích.
Když si Linuse nečekaně předvolá nejvrcholovější management, obdrží velmi zvláštní a přísně tajný úkol – odcestovat do sirotčince na ostrově Marsyas, kde žije šest nebezpečných dětí: zahradní trpaslice, lesní víla, vyvern, neidentifikovatelný zelený sliz, špicodlak a Antikrist. Linus musí překonat strach a zjistit, jak pravděpodobné je, že by mohly přivodit konec světa.
Jenže děti nejsou jedinou záhadou na ostrově. Jejich opatrovatelem je totiž šarmantní a tajemný Arthur Parnassus, který udělá cokoli, aby své svěřence ochránil. Když se Arthur a Linus začnou sbližovat, vyplují na povrch dávná tajemství a Linus se musí rozhodnout, zda má dětem i Arthurovi zničit domov, nebo přihlížet, jak se svět ocitá v plamenech.
Dům v blankytně modrém moři je okouzlující, mistrně vystavěný příběh o cestě a hlubokém prožitku, jakým je nalezení neobvyklé rodiny na nečekaném místě – a poznání, že do té rodiny také patříte.
Máte o knize více informací než je na této stránce nebo jste našli chybu? Budeme vám velmi vděční, když nám pomůžete s doplněním informací na našich stránkách.
Krásny príbeh o predsudkoch, priateľstve, rodine a láske, ktorý poukazuje na jednu z najhorších ľudských schopností a to slepo nenávidieť a báť sa nového, iného a nepoznaného.
"The little girl. She wasn't scared of me. She was nice. She didn't care what I looked like. That means she can make up her own mind. Maybe that woman will tell her I am bad. And maybe she'll believe it. Or maybe she won't."
"In order to change the minds of many, you have to first start with the minds of few."
Kniha ma milo prekvapila. Páčil sa mi humor, postavy aj nevtieravá romantika :-) Poukazuje na dobré aj zlé stránky ľúdí a ich strachov... aj ich dôsledkov. A zároveň pekne ukázala, čo sa môže sa stať, ak ich prekonáme.
"Život nie je čierno-biely. Medzi čiernou a bielou je mnoho iných farieb. Nemôžete označiť veci za morálne a nemorálne bez toho, aby ste poznali celý kontext."
Linus je osamelý štyridsiatnik, ktorý je považovaný za veľmi objektívneho, skúseného a detailného zamestnanca, preto ho extrémne vysoký manažment pošle na mesiac do sirotinca, aby splnil úlohu s najvyšším utajením. Linus prichádza zo svojho sivého, ponurého života, na ostrov plný farieb, slnka ale aj tajomna a istých "nástrah" od detí zo sirotinca. A objektívnemu Linusovi, ktorý mal zrak zastretý smernicami, sa na ostrove nielen začnú otvárať oči, ale najmä srdce.
Tento príbeh potrebujete čítať a potrebovala by ho čítať celá naša spoločnosť. Je síce dejovo jednoduchý, nečakajte v ňom žiadne napätie, zvraty alebo zložitejšie vedľajšie linky. Lenže tento príbeh to ani nepotrebuje. Práve v tej svojej jednoduchosti chce ukázať čarovný, rôznorodý a farebný svet, ktorý je aj v našom skutočnom svete. A ak vás už unavuje ten hnev, ktorý je všade okolo nás, prečítajte si ju, pohladí vás na duši. Budete sa pri čítaní usmievať, občas vybuchnete do smiechu, knihu zhltnete ako jednohubku a po jej prečítaní sa pravdepodobne opäť budete len usmievať. Ale čo je na knižke najpodstatnejšie, obsahuje dôležité posolstvá a krásne myšlienky, ktoré dokonca nemusíte ani hľadať medzi riadkami, vychádzajú z úst malých detí, riaditeľa sirotinca a neskôr aj samotného Linusa. Ale ak predsa budete čítať aj medzi riadkami, zistíte, že knižka vo svojom jednoduchom príbehu, ukrýva mnoho dôležitých posolstiev. Ale objavia sa tu aj trpké momenty, ktoré poukážu na predsudky a ľudskú nenávisť. Pretože boj s predsudkami pramení najmä z toho, že ľudia sa boja toho, čomu nerozumejú a z toho je to len krôčik k nenávisti.
Prečítajte si príbeh, ako by sme mali skutočne žiť, nie len prežívať. Prijímať ľudí takí, akí sú, nepodliehať predsudkom a mať nie len oči, ale aj srdce dokorán otvorené. "Nenávisť je vždy hlučná, no po čase zistíš, že vykrikuje iba pár ľudí, pretože sa zúfalo snažia, aby ich bolo počuť. Možno sa ti nikdy nepodarí zmeniť ich zmýšľanie, ale ak si budeš pamätať, že nie si sám, zvládneš to. "
Čarovný príbeh, sympatické a vtipné postavy a ostrov opradený tajomstvom. Určite nebudem prvou, ani poslednou, ktorej sa kniha dostane pod kožu nielen krásnou obálkou, ale ešte krajším príbehom.
Hlavnou postavou je Linus, sociálny pracovník, ktorého úlohou je kontrolovať činnosť sirotčincov, v ktorom bývajú zázračné deti. Najnovšia úloha, s ktorou sa bude musieť popasovať, je označená stupňom utajenia 4. Bude sa musieť na mesiac presťahovať na maličký ostrov, s jedným sirotčincom a kopou mládeže, ktorú sem úrady doslova zašívajú pred okolitým svetom, pretože je ešte zvláštnejšia než všetky zvláštne bytosti, ktoré chodia po svete. Ľudia sa ich boja a sú plní predsudkov. Jedna z vecí, ktorá sa mi na knihe veľmi páčila je aj spôsob, akým sa v nej píše o predsudkoch voči niekomu, kto je inakší než všetci ostatní a spôsobom, ako s tým treba bojovať a nikdy sa nevzdať, hoci to vie byť niekedy náramne ťažké.
To, čo Linus na ostrove nájde ho šokuje v každom ohľade. Na ostrov prišiel ako profesionál svedomito si vykonávajúci svoju prácu a po mesiaci strávenom v tejto neobyčajnej schopnosti si musí priznať, že sa nezmenili len jeho názory na zle postavený systém, v ktorom sú nútení títo ľudia žiť, ale že sa zmenil aj on sám.
Deti sú veľmi svojské a ich poručník, pán Parnassus, je uzamknutá skrinka plná tajomstiev. No, ak to Linus skúsi, zistí, že našiel niečo čomu sa nevyrovná nič na svete.
Kniha ja plná pekných myšlienok, úsmevných situácií a vtipných dialógov. Autorov štýl písania mi veľmi sadol a určite si v budúcnosti od neho ešte niečo veľmi rada prečítam.
Sirotčinec plný prazvláštních "dětí", jeden tajemný ředitel a muž, který má v rukou moc tento sirotčinec zavřít. Příběh lásky a pochopení, který vás zaručeně chytne za srdce.
Čtenářské recenze
Shrnutí recenzí
Shrnuto pomocí AI, která může dělat chyby.
Dům na azurovém pobřeží je vřelá, snadno čitelná pohádka pro dospělé, která klade dôraz na vztahy mezi neobyčejnými dětmi a těmi, kdo se o ně starají. Hlavní hrdina Linus prochází citelnou proměnou a kniha opakovaně přináší poselství o přijetí, toleranci a lásce. Čtenáře oslovují humor, dojemné momenty a charismatické postavy, přičemž někteří považují tempo a závěry za předvídatelné nebo až příliš sentimentální.
Čtenáři oceňují
Příjemný, plynulý styl, který se čte rýchle a vytváří „cozy“ náladu.
Výrazné, oblíbené postavy – například Lucy, Talia či ředitel Arthur si získávají čtenáře.
Jasné poselství o přijetí, toleranci a boji proti předsudkům.
Kniha dokáže bavit i dojít; kombinace humoru a citlivých momentů pôsobí hřejivě.
Čtenáři také hodnotí
Pomalejší nástup děje: někteří čtenáři bojovali s úvodními kapitolami nebo polovinou knihy.
Děj je často předvídatelný a pro některé až příliš sladký či moralizující.
Postrádá hlubší rozpracování magických prvků a objevily se drobné tiskové/jazykové chyby.
“Domov je místo, kde je nám dovoleno být sami sebou.”
Čtyřicetiletý Linus Barker vede osamělý život sociálního pracovníka. Pracuje pro OPOMM (= Oddělení péče o magickou mládež) a dohlíží na chod vládních sirotčinců. Po práci se vždy vrací do svého malého domu, který s ním obývá mazaná kočka Kalliopé. Vrcholem společenského života je pro něj krátký rýpavý rozhovor se starou sousedkou. Právě Linuse si však jednoho dne předvolá Nejvrcholovější management a přidělí mu důležitý úkol podléhající utajení čtvrté úrovně. Linus Barker se proto vydá na ostrov Marsyas do tamějšího sirotčince vedeného panem Arthurem Parnassem. V tu chvíli se šedý život jednoho úředníčka začne nenávratně měnit. Sirotčinec obývá šest vskutku neobyčejných dětí – zahradní trpaslice Talia, lesní víla Phee, vyvern Theodor, neidentifikovatelný slizovitý tvor jménem Chauncey, špicodlak Sal a Antikrist Lucy. Tato sestava Linuse nemálo vyvede z míry. Naštěstí s sebou má ale svá Pravidla a směrnice, podle kterých postupuje při plnění svěřeného úkolu a při hodnocení poměrů na Marsyas. Linus postupně odhaluje, že ostrov skrývá více záhad než jen magicky hrozivé děti (které ve skutečnosti až tak hrozivé nejsou). Stejně tak se v něm víc a víc otevírá lidská stránka, ta jež nepodléhá přísným tabulkám, nýbrž ta co se řídí srdcem.
Dům v blankytně modrém moři jsem začala číst téměř náhodou, když jej někdo navrhl jako společné čtení na květen pro náš brněnský Book club. Musím říct, že mě až překvapilo, jak příjemné čtení to bylo. Příběh je místy mile vtipný, místy dojemný a navíc plný laskavých mouder a myšlenek. :o)
“Uvnitř jsi fakt silný,” ujistila ho Talia. “A to, co máš uvnitř, je to jediné, co se počítá.”
***
“Já ale neříkám věci, které si nemyslím. Na to je život příliš krátký.”
Táto kniha sa mi veľmi pačila.Ja ju mám v Češtine,ale vôbec to nevadí.Páčila sa mi hlavná postava a tiež Lucy.Myslim,že aj poučná,lebo každý bol iný a aj keď si o nich kadečo mysleli,tak boli dobrý.
Katarína
Neověřený nákup
9.5.2023
Vôbec to nebolo také super ako sa všetci tvári
Tento příspěvek prozrazuje důležité momenty děje, proto je skrytý, abychom vám nepokazili zážitek ze čtení.
Najprv veci čo boli fajn. Príbeh bol pekný miestami mal rozprávkový nádych. Prostredie bolo opísané jednoducho a pekne dalo sa s ním ľahko stotožniť. Teraz veci čo neboli až tak fajn. Väčšina postáv nemala skoro žiadnu osobnosť. Boli až na hlavnú postavu úplne beztváre a nezaujímavé. Hlavná postava chcela mať určitý typ osobnosti, ktorý si väčšina ľudí vie veľmi dobre predstaviť, ale niektoré jeho osobnostné črty spolu vôbec nekorelovali a niečo na nej podľa mňa nebolo také ako to autor zamýšľal. Žiadne spaľujúce tajomstvo sa nekoná. Mám pocit že tu knihu som prečítala tak rýchlo, lebo kvôli obálke som verila tomu, že sa niečo stane no skoro nič sa vlastne nestane. Ale najviac mi vadili dialógy postáv. Najmä tie v ktorých figuroval riaditeľ sirotinca. On bol ako nekonečná studnica trápnych gýčových citátov", ktoré nájdete na facebookovych motivačných stránkach na fotkách so západom slnka. 10 krát boli schopní zopakovať tú istú "ideu" desiatimi rôznymi spôsobmi na jednej strane . Absolútne nebolo uveriteľné a prirodzené, keď sa takýmto spôsobom rozprávali s malými deťmi a oni ich o stranu na to ešte aj citovali. Mám tu pár príkladov. "Domov nie je vždy dom, v ktorom bývame. Domov sú aj ľudia ktorými sa obklopujeme."
Ale je pán Baker, Arthur mi raz povedal, že aj obyčajné veci môžu byť kúzelné."
"Talia povedala, že ak chceš zmeniť zmýšľanie veľkého počtu ľudí musíš začať s jednotlivcami."
"Strach a nenávisť sa objavia, keď niečomu nerozumieme." A takéto veci sa opakujú dookola celú knihu a nič iné sa tam vlastne nedeje.
Bohužiaľ po prečítaní knihy sa nezaradím k dlhému zástupu jej obdivovateľov považujúcich ju za fantastickú, úžasnú, skvelú atď. Nesadlo mi to. Prvá polovica knihy mi prišla dosť otravná, predvídateľná, opakujúca sa (aj napriek tomu, že opakovali dôležité veci o tom, že aj keď sa odlišujete od zvyšku sveta, neznamená to, že ste zlý). Hlavná postava je Linus Baker, sociálny pracovník skúmajúci podmienky starostlivosti a života detí v špeciálnych sirotincoch - tak trochu bojko, zubami-nechtami sa držiaci pravidiel a ich dodržiavania, ktorého obľúbené slovo je "Božinku" (veľmi otravné!). Dostane za úlohu preveriť ešte špeciálnejší sirotinec, kde prebývajú napr. lesný elf, dvojnohý drak či trpalsík-dievča. Všetky jeho istoty a nádeje opierajúce sa o fungovanie pravidiel padnú ako domček z kariet. Linus zistí, že jeho práca ovplyvňuje aj veci potom. Druhá polovica bola veľmi pekná, priam až dokonalá a na môj žalúdok až nechutne sladká.
V živote som prečítal len dve knihy a to počas detstva asi tak pred 25. rokmi (Traja mušketieri, Traja mušketieri po 20. rokoch). Nikdy som nemal vzťah k čítaniu a neviem prečo ale nejak ma to začalo ťahať skúsiť čítať. A keďže bol marec, dal som tomu šancu a hľadal som niečo, čo by ma mohlo nadchnúť a zaujať. Natrafil som na tento skvost. Úplná paráda. Strašne ma to bavilo a keďže mám mladú rodinku, čítanie je dosť časovo náročné ale hľadal som akúkoľvek príležitosť na čítanie. Je to úžasný príbeh a ako som tu niekde aj čítal, kľudne by som mu prial ďalších 400 strán a ak máte tip na niečo podobné, budem rád keď sa s ním so mnou podelíte. ĎAKUJEM
Natália
Neověřený nákup
1.4.2023
Neskutočne rýchlo sa to čítalo. Bol to jeden veľmi pútavý, milý, oddychový a poučný príbeh. Obsahoval aj vtipné momenty, často som sa pri čítaní usmievala a na konci mi vyšli aj slzičky. Určite stojí za prečítanie.
Toto bola nádhera. Čítala som na túto knihu chvály, ale bola som zvedavá, ale veru sa mi veľmi veľmi páčila. Určite ju radím medzi moje obľúbené. Krásna, milá, vtipná. Ach, chcela by som ísť na návštevu na ostrov, určite by som našla nejaký gombík.
Celý december som nad ňou váhala. Názory boli prevažne pozitívne, ale bála som sa, či zas-raz nepôjde o krajšiu a zaujímavejšiu obálku ako samotný príbeh (skúsenosti sú aj také). Anotácia mi nedala spať. Síce dosť pripomínala Sirotinec slečny Peregrinovej, no aj tak zaujala natoľko, že mi v predposlednú noc roka ukradla sen, v ktorom ako besná (ako po litri Kofoly) kupujem sentimentálnu happy dúhu s radosťou zlobivého škriatka. :D
Čo vám poviem?! Podvedomý nátlak môjho vlastného JA spôsobil, že nasledovné ráno pobehujem okolo frajera ako pes okolo voňavej klobásy a silou mysle štartujem jeho auto (ja vodičák nemám) smer Nové Nivy, kde ma Martinus najkrajšiu predajňu v Bratislave. Ruka v ruke šťastná prešťastná s knihou zo sna a dobrou kávou som si užila aj koncoročnú prechádzku knižným svetom a slávnostnú náladu všetkých splašených ľudí pobehujúcich po nákupáku. :D
Prskavky, či fľaše sektu.. nestíhali sme sledovať, ako rýchlo to vzdušnou čiarou všetko letí preč. Taký je už Silvester (na poslednú chvíľu). :D :D :D
S radosťou oznamujem, že kúpa 415 stranového paperbacku s ideálnym fontom písma bola správnym rozhodnutím a spríjemnila začiatok Nového Roka (oveľa viac ako chuť polnočných bubliniek). :)
Radím ju do skupiny ňuňuňu knižiek, ktoré pobavia vaše mozgové závity, navýšia hladinu endorfínov, a tiež pohladia na duši. Nerieši brutalitu, aj keď iné nesprávnosti áno, ale veľmi príjemným a neboľavým štýlom. Dokonca nevtieravým spôsobom prinúti človeka, ktorý nechce žiadnych potomkov porozmýšľať o tom, že by si jedného predsa len mohol spraviť. Samozrejme v prípade ak bude rovnako strelený, ako jedinečne nezvyčajné deti v sirotinci na osamelom ostrove Marsyas. :)
Ja by som pokojne prijala aj malého Lucyho, Antikrista, ktorý ma svojimi pekelnými reakciami a chutno detskou, no stále „ukrutno-temnou“!!! povahou neskutočne bavil a chcem ho mať okamžite doma! :D
Veľmi by sme si rozumeli a s nadšením by som ho podporovala vo všetkej tej jeho čiernej viac-menej neškodnej predstavivosti. :D Len tak silou mysle tresknúť o stenu niekoho, kto vás pekne nasral by sa páčilo aj mne. :D A to má maličký, syn samotného Diabla, iba 6 rôčkov. No nie je to rozkošnééé?! :D :)
~
„Tieto deti poznajú len predsudky. A vyrastú z nich dospelí, ktorí taktiež nebudú poznať nič iné. Sám ste to povedali: Lucy vás prekvapil, čo naznačuje, že ste sa už dávno predtým rozhodli, aký je. Ako môžeme bojovať s predsudkami, ak neurobíme nič pre to, aby sme ich zmenili? Aký to má všetko zmysel, ak ich budeme aj naďalej pestovať?“
~
Dom na azúrovom pobreží je úsmevná, miestami nežne vtipná a milená kniha o deťoch rôzneho vzhľadu a so schopnosťami, ktoré obyčajné dieťa nemá - BAM, a tu sa rodí problém celého ľudstva! Vyzeráš „inak“? Si „divný“? Máš „iné“ záľuby? = (automaticky) si zlý a nič dobré z teba nemôže vzísť! Občas mám pocit, že nie alkohol, ale predsudky sú metlou ľudstva, teda jeho charakteru, ale nebudem sa tváriť, že ja žiadne nemám a som dokonalá. TJ Klune veľmi pekne a opatrne nadhodil tému strachu z nepoznaného a iného, ktoré nás, naopak, môže naučiť rôznym pozitívnym veciam a ukázať nám krásne, ak nie ešte krajšie VŠETKO okolo nás.
Už vidím, ako by sa kniha vynímala na filmovom plátne, ale bez zásahov do deja! :/
Narážam na zlo, ktoré sa hlavne americká produkcia snaží vtlačiť do každého fantasy príbehu, ktorému by konečne stačilo, aby bol iba vtipný a príjemný na oko. V roztomilom diele sa totiž nič zlé neudeje, ak nerátame predsudky obyvateľov susediacich s ostrovom. Dostalo ma to nie len preto, že už nemám nervy čítať o doslovnom boji medzi dobrom a zlom, ale aj preto, že autor vytvoril malý svet 6-tich nezvyčajných detí, ktoré mali tak krásne charaktery a vtipné povahy, až som si ich chcela všetky adoptovať a zahrnúť ich láskou, ktorú si zaslúžia.
Dom na azúrovom pobreží je dojímavá farebnosť, ktorú sa oplatí čítať v období, keď si chcete oddýchnuť, pobaviť sa a neriešiť problémy sveta ani tie vlastné. Rozvibruje šibalské neuróny po celom tele a vy začnete googliť, či ostrov Marsyas naozaj existuje, pretože.. chcete prísť na návštevu. :)
ÍZY PÍZY dokonalé, až na ten presladený rozprávkový koniec, ale iný by sa sem vlastne ani nehodil. :D :)
•••
P.S.: Homofóbom ju neodporúčam, aj keď dáva viac pekného a veselšieho, než „znechutenie“ z normálnej menšinovej lásky, a taký zvrat predsa nemôžeme dopustiť!... (ironia..)
Ani jedna z týchto pozitívnych recenzií nevystihne zážitok z tejto knihy .
Krásny príbeh , nadčasový ,romantický a pútavý .
Odporúčam a som presvedčená ,že nikoho nesklame.
Takto vychvalované knihy bývajú obrovským sklamaním ale táto kniha si zaslúži každú dobrú recenziu. Je to obyčajný príbeh - tzv. oddychovka. kde hlavná postava zisťuje povahu detí v sirotčinci a odkrýva aj tajomstvo vychovávateľa. Mnoho zlých recenzií bolo namierených proti tomu že romantická zápletka je medzi dvoma mužmi, ale buďme k sebe úprimný - ak by to bol muž a žena bolo by to iné?