Líbí se ti můj profil a chtěl by si mít podobný i ty?
Založit si profilPrávě čtu
O mně
Knihovnice, co radši vlastní knihy, než aby si je půjčovala.
Oblíbené literární žánry
Oblíbení autoři
Moje srdcovky
Moje aktivity
Tohle bylo takový milý čtení.
Zamilovaná Freddy a její toxická přítelkyně mě vrátily do středoškolského období nešťastných lásek. Zavzpomínala jsem si, jak bolavý byly rozchody a jak působily jako černá díra, která do sebe vtahuje všechno dobrý kolem.
A připomněla jsem si, jak tyhle vztahový dramata můžou formovat osobnost - jak se na nich člověk může naučit říkat ne a vážit si sám sebe.
V tomhle absolutně jednoduchym příběhu je toho vlastně vkresleno a vepsáno strašně moc. Láska, sebehodnota, důležitost přátelství, rozdílnost, opravdovost, strach, zaslepenost, bolest, prozření, pochopení... A snad každej si v něm najde to, co nějakým způsobem odráží jeho samého.
A ještě to má boží ilustraci...
Před pár týdny jsem upadla do čtecí krize a zoufale přecházela od knihy ke knize ve snaze se z ní vyhrabat. Nezabral humor, nezabral komiks, nezabraly povídky (což jsou všechno mé ověřené metody), zabrala Jane Austen a její Pýcha a předsudek.
Zabrala klasika - a já ji nejdřív s nadšením dočetla a pak jsem začala přemýšlet nad tím, čím to, že zrovna tahle knížka mě vyhnala z mé krizové nory.
Když se totiž člověk nad Jane Austen zamyslí, dojde mu, že se v jejích knihách zase tak moc neděje. Řečeno je ale přitom hodně. Člověk u jejích knih může odpočívat a číst romanci, nebo může nahlížet hlouběji mezi řádky a číst ironizující obraz anglické společnosti na přelomu 18. a 19. století. A to je zkrátka boží. Já mezi těmihle pohledy přepínala podle nálady a skvěle jsem se bavila. Večer jsem si dala lehčí čtení a po ránu se bavila bryskním náhledem Jane na její dobu.
Hrozně by mě zajímalo, jaké knihy z pera Jane Austen bychom četli, kdyby žila v dnešní době. Byly by to čisté romance nebo společenské romány? Nevím. Vím ale jistě, že by byly chytré a plné nadneseného humoru.
U některých knížek mi stačí vidět název a tak nějak vím, že je budu milovat.
Nevím, jak moc, ale vím, že to bude láska. A Neviditelný život Addie LaRue bude jedna z těch celoživotních.
Nedokážu si představit lepší dobu, kdy Addie číst, než na podzim. Zakutat se do deky, uvařit si hrnek horkého čaje a začíst se. A pak se zamilovat…
Do příběhů, do umění, do života. Připomenout si, jakou hodnotu má literatura, jaké pocity dokáže vyvolat a jak moc dokáže strhnout.
Zamilovat se po xté do slov, do vět a do krásy příběhů. Tisíckrát se zasnít a stokrát si nechat zlomit srdce prostými slovy. A žít skrz vyprávění jiných, v mnohém vzdálených a v mnohém blízkých.
Neviditelný život Addie LaRue je plný magie i každodenní obyčejnosti. A každé slovo v něm, každá věta, je čirým potěšením.
Nebudu lhát, já se zamilovala až po uši…
Když jsem po tomhle kousku sahala, netušila jsem, jak skvěle se mi trefí do nálady. Měla jsem chuť na fantasy. Dostala jsem fantasy. Měla jsem chuť na něco odlehčenýho. Dostala jsem hordu sebeironizujícího humoru. Neměla jsem chuť na vyvolenou, po uši zamilovanou hrdinku s tendencí k málomluvnosti a neustálýmu zatajování svých pocitů. Dostala jsem absolutně nevyvolenou, milostné motivy ignorující antihrdinku s přístupem "co na srdci, to na jazyku".
Bylo to super!
Rychlý, skvěle napsaný, čtivý a k tomu vtipný. A pro fanoušky Harryho Pottera a čarodějnických škol jak dělaný.
Ve zkratce - jsem nadšená a těším se na další díl.
