

až nebudu vědět co s penězi :D Přečtete na zařízeních:
Nelze měnit velikost písma, formát je proto vhodný spíše pro větší obrazovky.
Více informací v našich návodech
Přečtete na zařízeních:
Více informací v našich návodech
Přečtete na:
Nepřečtete na:
Líbí se ti můj profil a chtěl by si mít podobný i ty?
Založit si profil
Nějak mi minulý rok uniklo, že vyšel další díl těchto mých oblíbených detektivek. Popravdě díly asi tak do poloviny serie se mi líbily víc. Z výhradou, že bych tuhle partu nechtěla znát, protože kam se hnou, tam se stane vražda. No tak to už tak úplně neplatí. Tady už to je jinak: amaterský detektiv Haroš je tak chytrý, že když si policie neví rady, žáda ho o pomoc. A já jsem ještě chytřejší, protože jsem vraha odhalila ještě dřív Tím pádem mi konec připadal až moc natahovaný. Ale to jsem já, co nečtu Agátu Christie, protože nejpozději v polovině vím kdo je vrah. Prý to tak nemají všichni, takže předpokládám, že tady to bude stejné a to závěrečné vysvětlování vrahova motivu a vsechno to kolem bylo důležité.
Nicméně jedna opravdová nelogičnost v téhle serii je a tady se mi to přesným časovým umístěním a uvedením přesného věku některých postav (třeba oběti) potvrdilo. V některé z předešlých části bylo, že Kozina byl u policajtů (tedy spíš u VB) už za komunistu. No a to je samozřejmě nesmysl, když je mladší než vypravěč a zbytek party a ty zastihl konec komunismu na vysoké.
Nicméně i když mám tyhle výhrady stále to stojí za přečtení. I když tak trochu si nejsem jistá, jestli autorovi nevadí, že ho čtou i netrampové.
Po zjištění, že se nová kniha od této mé oblíbené autorky odehrává v době královny Ester, čekala jsem, že se to bude točit kolem události popsaných v Bibli. A ano, to Hamanem naplanované vyvraždění Židů a to, že to nakonec dopadlo dobře, ma na hlavní hrdiny, tedy Roxanu a Adina velký vliv, ale většina knihy se odehrává až potom. Paradoxně s následky se musí vyrovnat Peršanka Roxana. A taky se musí vyrovnat s tím, že tak jako Ester bylo řečeno "Kdo ví, zda jsi nedosáhla královské hodnosti právě pro chvíli, jako je tato.“, tak to vypadá, že Roxana "pro chvíli jako je tato" se ocitla v královské kuchyni. Protože po náhodně vyslechnutém rozhovoru se s Adinem ocitnou uprostřed mocenských intrik. Kniha je i trochu šmrcnutá detektivkou, protože je třeba zjistit kdo tahá za nitky.
No a za co bych také knihu pochválila: konečně silná ženská postava, která umí vařit. I když Roxana se vlastně tou silnou postavou stane až v průběhu děje. Protože jak nalézá víru, najde i oporu v Bohu.
Kdo má rád morálně šedé postavy taky tady jednu najde. Aspoň já ji tak vnímám, ale nebudu spojlerovat o koho se jedná.
Docela mě překvapily informace o využití ibišku.
Jediné co bych snad vytkla je vztah Adina k jídlu. Jednou bere vážně židovské předpisy, o pár stránek dál mám dojem, že až tak ne.
Od Jen Turano jsem kdysi četla jinou knihu, takže jsem čekala, že to bude vtipné. A bylo. A zároveň tam byly hluboké myšlenky.
Jen konec mi přisel uspěchaný (ten detektivní, ne ten ohledně romantické zápletky). I reakce Elizy na nečekané objevení se jedné postavy (nebudu spojlerovat) bylo, jak bych to... byla málo překvapená a zároveň by ho bývala poznala hned. Obojí je ale poněkud ospravedlnitelne, že je to (jak jsem se dočetla) autorčina prvotina. No a taky jsem zjistila, že to má další díly. Doufám, že je nakladatelství Christian Project Support vydá.
Přiznám se, že nechápu, co ty americké autorky historických romanci vidí na té regenské Anglii. Ale jsem rádá, že jsem objevila další z nich. Počkat... Napsala jsem historických romanci? No tak tohle není tak úplně čistokrevná romanťárná, což ovšem mně vůbec nevadí. Jistě osobě co za mlada přečetla hodně knih o špionech ten špionský motiv přijde lehce naivní (zajímalo by mě co vlastně Adrian děla pro vládu. Krom přepadavání kočárů.) Ona to ale není špioňárná, ale detektivka. Tedy historická romantická detektivka. Čte se to hodně dobře, je to napínavé, autorka obratně hází podezření na různé osoby. A já jdu objednat další její knihy. (Z anotaci to vypadá, že snad na sebe navazuji.) Jen jedno mi přijde nelogické a to to, že Adrianovy dcery hned začaly Elizabeth oslovovat "mami".
Po zjištění, že se nová kniha od této mé oblíbené autorky odehrává v době královny Ester, čekala jsem, že se to bude točit kolem události popsaných v Bibli. A ano, to Hamanem naplánované vyvraždění Židů a to, že to nakonec dopadlo dobře, ma na hlavní hrdiny, tedy Roxanu a Adina velký vliv, ale většina knihy se odehrává až potom. Paradoxně s následky se musí vyrovnat Peršanka Roxana. A taky se musí vyrovnat s tím, že tak jako Ester bylo řečeno "Kdo ví, zda jsi nedosáhla královské hodnosti právě pro chvíli, jako je tato.“, tak to vypadá, že Roxana "pro chvíli jako je tato" se ocitla v královské kuchyni. Protože po náhodně vyslechnutém rozhovoru se s Adinem ocitnou uprostřed mocenských intrik. Kniha je i trochu šmrcnutá detektivkou, protože je třeba zjistit kdo tahá za nitky.
No a za co bych také knihu pochválila: konečně silná ženská postava, která umí vařit. I když Roxana se vlastně tou silnou postavou stane až v průběhu děje. Protože jak nalézá víru, najde i oporu v Bohu.
Kdo má rád morálně šedé postavy taky tady jednu najde. Aspoň já ji tak vnímám, ale nebudu spojlerovat o koho se jedná.
Docela mě překvapily informace o využití ibišku.
Jediné co bych snad vytkla je vztah Adina k jídlu. Jednou bere vážně židovské předpisy, o pár stránek dál mám dojem, že až tak ne.
Další kniha od mé oblíbené autorky nás tentokrát přenese do starověkého Babylona a okolních zemi (nebudu spojlerovat kterých) do doby kdy Židé byli v babylonském zajetí. Tedy do doby působení proroka Daniela. Hlavní hrdinka Keren-Happúch, zkráceně Keren se ocitne v Danielově domácnosti, kde slouží jako písařka. Po třech letech neúmyslně způsobí tragedii, což má za následek nejen to, že se připraví o sny ohledně jednoho mladíka, ale ocitne se daleko od domova, kde se stává vychovatelkou titulní postavy. Když jsem viděla název byla jsem zvědavá o kom z lidi, co je o nich řeč v Bibli to bude. Na nikoho mi to nepasovalo. No a je o něm řeč v Bibli, ale autorka inspiraci čerpala z jiných zdrojů (což je v její poznámce na konci).
Kniha je jako vždy u této autorky skvělá, mám ale dvě výtky. Jednu stejnou jako u jiné její knihy: spojlerový název. No a přijde mi nevěrohodné, že Keren neumí vařit. Pochybuji, že by v době kdy nebyla zaměstnání pro ženy nějaká matka takhle zanedbala výchovu dcery jen proto, že ji děda naučil psát. (Nemohla by přece tušit, jaká budoucnost ji čeka). Ale to už je takové knižní kliše, že silné ženské hrdinky se vyznačuji tím, že takzvané ženské práce jsou jim cizí.
Jestli jde něco mimo mě, je to slovanská (nebo vlastně i jiná) mytologie a sebevražda také není zrovna téma, které bych vyhledávala, kniha se mi přesto líbila. Skvělým nápadem jsou kurzivou psané záčatky kapitol, kterými se čtenář dozví, co hrdinku vedlo k sebevraždě. Prvních několik kapitol mi na tom sice něco připadalo nelogické a přisuzovala jsem to nevýhodě ich-formy. Nebudu spojlerovat co, ale po zvrtatu v ději se ukázalo, že to nelogické není. A je to čtivé. A autorka rozhodně hlavní hrdinku nešetří a v průběhu děje jí čím dál tím víc komplikuje život (či spíše neživot). Konec je docela překvapivý. Celkově je tam docela dost překvapivých zvratů v ději.
Stejně čtivé jako detektivky, ale ty se mi líbily o dost víc. Tady je sem tam nějaká nelogičnost, nenarážím na ty všechny záhady a jejich vysvětlení, to má autor vymyšlené, spíš takové věci, že někdo někde je a pak tam není aniž by odešel. A že (trochu spojler) hrdiny až na konci zajíma jak to vlastně funguje v těch jiných realitách. A, což je slabina preqelu, nijak se tyhle divné zážitky neodrazily na životě hrdinů (snad až v předešlé knize bylo něco z těch podivných vlastnosti divného údoli, zřejmě už autor měl v plánu preqel).
Dalo by se říct, že kniha je ze dvou třetin typická "klassenovka" a ze jedné třetiny detektivka. To mi trochu vadí, že ta detektivní část začíná právě až ve třetině knihy i když jinak se mi kniha líbila stejně jako jiné od Julie Klassen. Trochu mi chyběl nějaký plánek hotelu.
Mít sny je fajn, jenže někdy když jim člověk vše podřídí, dopadne to tak, že přijde na to co řekla jedna z postav: "Zbabrali jsme to."
Kathleen zas až tak sny neměla, jen chtěla uniknout chudobě. A být lepší matkou než byla ta její, to první se ji povedlo, to druhé zbabrala.
Jak už je u této autorky zvykem kniha obsahuje hluboké myšlenky, a taky pár nečekaných zvratů.
Rozdíly v řeči a ve zvyklostech neznamenají vůbec nic, budeme-li mít stejné cíle a otevřená srdce.
