až nebudu vědět co s penězi :D Líbí se ti můj profil a chtěl by si mít podobný i ty?
Založit si profilMoje čtenářské kolekce
až nebudu vědět co s penězi :D 
Můj wishlist Moje aktivity
Tento příspěvek prozrazuje důležité momenty děje, proto je skrytý, abychom vám nepokazili zážitek ze čtení.
Dvacet let si Ann vyměňuje skrze inzeráty žertovné vzkazy se svým prastrýčkém Bobem u kterého jako malá strávila několik měsíců. Náhle ji však jeden inzerát přinutí nasednout do letadla a vydat se do malého městečka na pobřeží. A zjistí, že její strýček ma doma hromadu balíku, které obsahuji kameny. Tohle zvláštní tajemství čtenář postupně odhaluje v druhé dějové lince, která začína v roce 1944 povolavacím rozkazem pro jednoho z bratru dvojčat. V roce 2001 se Ann vzpamatováva ze svych traumat a odkrývá strýčkův příběh (tedy prastrýčkův, jak by sama uvedla na pravou míru).
Skoro bych napsala, že je to stejně skvěla kniha, jako ta předešlá od Amandy Dykes, ale ono je to naopak, tohle je její prvotina, byť v pro mě srozumitelném jazyce vyšla jako druhá. Tomu že je to prvotina, připisuju, že jedná otázka zůstala nezodpovězená (nebudu spojlerovat). (A taky je tam jedna nesrovnalost pokud jde o konec války. Nebo možná mám přece jen mezery pokud jde o slovenštinu). Když tohle pominu, je to opravdu skvěla kniha, sympatické postavy, dobře vymyšlený děj a hluboké myšlenky k tomu. A také autorka dobře ovláda uměni v pravý čas změnit dějovou linku a čtenáře napnout.
Po dlouhé době jsem musela odolat nutkání podívat se na konec knihy (což normálně nedělam). Stejně by to nebylo nic platné, na konci se člověk dozví jen to co ví od začatku: že Snow je záporák. A přitom dost velkou část knihy bylo těžke ubránit se tomu aby byl člověku sympatický. A to se mi na te knize líbí.
Tuhle partu bych nechtěla znát osobně, kam se hnou stane se vražda. A tentokrát je jedna z detektivek opět docela temnější a těch mrtvol je tam hodně. Nechtěla bych je znát osobně, ale na každou další knihu o nich se těším.
Jen ty pohádky mě tam ruší, je to jako by napínavý film přerušil večerníček. Tak s nimi dělám to, co u filmu s reklamou, přeskakuju. (Pokud by byly na konci, brala bych to jako bonus, asi jako potitulkové scény v některých filmech)
A trochu mi vadilo naivní chování policistu v první povídce. Nejen Nováka-Watsona, ale i Kláry. Ale beru to, že tohle patří k žanru detektivek, kdy vraždy vyšetřuji amatéři (a Kláru ospravedlňuji i okolnosti)
Poslední dobou mám štěstí na knihy s dvěma časovými rovinami. Ne každý to umí dobře napsat, Miriam Bláhová ano.
I když trochu nelogické mi připadá, že příběh Evy je v ich-formě, když ho nevypráví ona, ale zase ve třetí osobě by to nebylo ono. To je asi tak jediné co bych knize vytkla. To že teď napíšu, že mi Natalie ze začátku lezla na nervy není kritika, ale naopak pochvala. Její vyvoj je věrohodně popsaný.
A co jsem nečekala byl nečekaný zvrat v ději, myslela jsem, že oba příběhy budou prostě plynout a nějak předvidatelně dopadnou. A najednou v současné lince došlo k něčemu co jsem absolutně nepředpokládala (nebudu spojlerovat) a pak zase. A tím pádem nemužu nedat míň než 5 hvězdiček.
Tento příspěvek prozrazuje důležité momenty děje, proto je skrytý, abychom vám nepokazili zážitek ze čtení.
Přemýšlela jsem co napsat a ona si to autorka tak trochu okomentovala sama: "Zaujimavé postavy. Mudré a zábavné, hoci zaver má nedostatky."
Ten závěr totiž vzala trochu moc rychle, celá kniha se odehrává během dvanácti dnů a epilog během roku.
Jsem ráda, že hlavní postavou je Richard a ne Arabella. Pokud by to bylo jen z jejího pohledu odložila bych to s nepochopením "co na tom blbovi vidí", ale takhle je jasne, že Richard toho blba jen předstírá a ta jeho změna je uvěřitelna.
Už první knihou si Kristi Ann Hunter nasadila laďku dost vysoko. A s každou knihou ji posouvá výš. Líbí se mi jak do knih zapojuje postavy s těch předešlých, bez toho aby nějak moc spojlerovala.
A samozřejmě, tradičně, nechybí myšlenky o víře a o Bohu.
(Nutně potřebuju další díl :)
Další skvělá kniha od Tamery Alexander, tentokrát se špionským nádechem. Opět dobře popsaná situace v zemi poznamenané válkou. A taky jako vždy dobré myšlenky o víře a cestě k Bohu.
Je tam však jedna nelogičnost (pozor trochu spojler)- pochybuji, že by si obyvatele Irska poskytovali půjčky v dolarech.
Knih s dvěmi časovými liniemi je mnoho, ale ne každý autor je umí dobře propojit. Amanda Dykes to zvládla skvělé a ještě tam nenásilně vetkala hluboké myšlenky. A je to tak čtivé, že až po dočtení si člověk uvědomí jak je ta kniha tlustá :) Možná bych uvítala i něco z pohledu Dashe. Ale to by asi bylo už moc obsahlé. Vlastně i o některých vedlejších postavách by autorka mohla ještě něco napsat, jejich životní příběhy byl jen naznačené a asi by byl zajímavé.
To nejlepší nakonec, aspoň pokud jde o mě a tuto knižní serii. Hlavně proto, že je to mnohem akčnější a Jess jako mistryně převleku byla skvělá. Skvělá byla popsaná celá ta "honba za pokladem" i to jak se během toho měnil vztah Jess a Dereka.
A myšlenky o Bohu umí autorka do děje skvělé vetkat.
Stejně jako u prvního dílu jsem měla ze začátku problém s tím divným jazykem. A na rozdíl od předešlé knihy byli (alespoň pro mě) vrahouni předvidatelní. Kupodivu mi to nevadilo, je to vtipné a čtivé.
No a definitivně je jasné, že bych tuhle partu nechtěla potkat ve skutečnosti, kam se hnou, tam je někdo zavražděn. Ale v knize je ráda zase potkám. A to co nejdřív.
