Líbí se ti můj profil a chtěl by si mít podobný i ty?
Založit si profilO mně
Po dvaceti letech jsem se konečně vrátila k mé dávné lásce - čtení. Čtu knížky různých žánrů - romantické, krimi, thriller, fantasy...
Oblíbené literární žánry
Oblíbení autoři
Moje srdcovky
Moje aktivity
Lada je spisovatelka, ale momentálně má „tvůrčí krizi“. Když se její táta na protest upálí před Poslaneckou sněmovnou, rozhodne se, že se rodinné vyšetřování o tom, proč to otec udělal, promění v rukopis. Sledujeme tak komplikované vztahy v rodině, ale hlavně společnost, která je nejen politicky rozdělena.
Začátek knihy je vážně drsný, to jsem nečekala. Každopádně je skvěle napsaný. To mi však bylo jasné, neboť knihy Viktorie Hanišové mám moc ráda.
Celý příběh působí velmi skutečně, a to i díky tomu, že se tu objevují reálné postavy, místa anebo třeba pořady. Při čtení jsem měla nutkání vyhledat si to o čem právě čtu. Mám ráda knihy o knihách, o tom, jak vznikají, co za jejich tvorbou všechno stojí a toho jsem si tu užila dost a dost, neboť je hlavní hrdinka spisovatelka.
Je to kniha o politice a o takových, kteří dokáží zblbnout lidi k totálně scestným myšlenkám. Je to kniha na zamyšlení o tom, v jaké době žijeme a jak nás to může ovlivnit. Jelikož se o politiku nezajímám bylo to trochu téma mimo můj svět.
Konec byl hodně, hodně zvláštní, vůbec jsem nevěděla, co si o něm mám myslet. Rozhodně zajímavá, ale jiná kniha. Přečtěte si ji a udělejte si na ni svůj vlastní názor. Myslím, že tentokrát budou recenze na tento příběh hodně rozdílné.
Nečekané přátelství, které může měnit životy.
Haiovi je devatenáct a rozhoduje se, zda má život ještě smysl. Když stojí na mostě a rozmýšlí se, zda skočit, zastaví ho Grazina. Osmdesátiletá vdova, která pomalu ztrácí paměť. Díky novému přátelství hledá Hai cestu k sobě i ke smíření se svou minulostí a rodinou.
Další kniha z edice Hlas a opět výborná! Tato edice je přesně to, co mě baví číst. Současná, aktuální témata, do kterých se můžu ponořit a pochopit je. Dokážu se vcítit do jednotlivých postav a žiji s nimi jejich osudy.
Tentokrát to nebylo jiné. Navíc od autora jsem četla jeho předchozí knihu Na Zemi jsme na okamžik nádherní takže už jsem věděla, jaký styl mě čeká a moc jsem se těšila. U autora je totiž znát, že je i básník. Píše tak nádherně, poeticky, že si jeho slova neskutečně užívám. Musím zmínit i samotný překlad, protože jen díky němu si můžu knihu vychutnat.
V Císaři radosti je spousta vážných témat. Máme tu přistěhovalectví, rasismus, drogy, život v Americe na okraji společnosti. Jsou tu skvěle vykresleny generační rozdíly. Je to kniha o přátelství a o rodině. Ač se to na první pohled nezdá, je to kniha o válce. Různé války tu mají svůj význam a nejeden z hrdinů je s nimi propojený.
Oproti předchozí knize bych řekla, že je tato více přístupnější. Je z ní cítit, že autor sahá do svých zkušeností a vzpomínek a snad i díky tomu působí tak skutečně.
Rozhodně kniha na zamyšlení a po dočtení ve vás zůstane skvělý čtenářský zážitek.
Onesto a Santo, dva bratři, kteří prožili svůj život ve stínu nádherných hor. Jejich osudy poznáváme skrz dopisy, které v současnosti předčítá spisovatel starému muži a postupně odhalují nejedno tajemství.
Tohle byla taková nádhera! Já nemám slov, abych vyjádřila, jak moc se mi kniha líbila.
Knihu jsem si vybrala hlavně proto, že ji ocení čtenáři knihy Jeřábi táhnou na jih. A je to tak. Ač se knížky odehrávají jinde, jindy a s jinými lidmi, obě jsou plné citu a emocí. Navíc tato kniha si mě přivolala nádhernou obálkou a i proto, že mám ráda italské autory.
Knížka je nádherně napsaná. Je tu tolik, tolik krásných vět. Nejdřív jsem si říkala, že si ty pěkné vypíšu, ale pak jsem si uvědomila, že bych musela opsat skoro celou knihu. Je tu cítit láska k přírodě, obzvláště k horám. Budete mít chuť vypravit se do lesa, nebo někam, kde si budete moci užít ticho a klid, ale zároveň pocítit tu neskutečnou sílu.
Od prvních vět je to milý a laskavý příběh. Ovšem připravte se, že můžou přijít i nečekané zvraty. Přijde i smutek a strach. Celý příběh je opravdu velká nálož emocí. Za Onesta bych i dýchala. Je to tak nádherný příběh. Nejednou jsem brečela dojetím. Knihu jsem nemohla odložit, nechtěla jsem, aby na mě při čtení někdo mluvil, tak moc jsem se ponořila do příběhu, že se mi z něj vůbec nechtělo odcházet.
Přesně takovéto knihy miluji a Onesta budu doporučovat všude a všem. Nádhera.
Detektiv Billie Ann má plné ruce práce. K tomu řeší případ ztracené holčičky, u které to však vypadá, že nikdy neexistovala a její matka se chová jako vyšinutá. Billie to však nedá, pouští se do vyšetřování a zjišťuje, že je tu hodně podobných věcí s případem, který se odehrál před 14 lety a nikdy se nevyřešil.
Neopouštěj ji je první díl nové série s vyšetřovatelkou Billie Ann. Jak jsem se dívala na autorčinu tvorbu, tak je velmi plodná a má na svém kontě hned několik detektivních sérií. Máme tu silnou hrdinku, která si prošla vážnou nemocí. Naštěstí se postavila zpět na nohy a nyní bojuje nejen za zločince, ale i za sebe.
Autorka se pro tuto knihu nechala inspirovat skutečným příběhem. To mě ke čtení nalákalo, protože takové knihy mám moc ráda. Pro mě je bohužel tento příběh tak známý (nejen tento konkrétní, ale dělo se to už několikrát, a dokonce jsem na stejné téma viděla i film), že tu pro mě chybělo napětí a taková správná nevědomost, co přijde. Takto jsem byla vždy o krok napřed před vyšetřovateli. Ale je to hlavně můj osobní problém, je možné, že pokud případ neznáte, budete napnutí od začátku až do konce.
Situace, které tu autorka vystavěla kolem hlavního příběhu, mi přišly mnohdy na sílu. Chtěla za každou cenu šokovat a nějak mě to neoslovilo. Nebylo to špatné, byl to pro mě spíše průměrnější thriller a do dalších dílů se už pouštět nebudu.
Annie pracuje v knihkupectví v malém městečku. Jelikož se obchodům moc nedaří, rozhodne se uspořádat Festival záhad, který pomůže přitáhnout zákazníky. Během něho však dojde k vraždě. A ač by se mohlo zdát, že je to jen součástí festivalu, přibývají podezřelí a Annie se pokusí odhalit vraha.
Kočka a knížky na obálce? Není třeba dlouhého rozhodování, tuhle knížku si nutně potřebuji přečíst. Navíc mám pocit, že by tato nová série mohla být podobná mé oblíbené Záhadám oxfordské čajovny. To jsem se bohužel spletla. Tentokrát se nadšení vůbec nekoná.
Asi ani nemám nic moc pozitivního, co říct k obsahu knihy. Snad jen organizování Festivalu záhad, to mi bylo blízké a bavilo mě to. Ale to je asi vše. Jinak to bylo nudné, nezáživné a málo uvěřitelné. Postavy hloupé, vůbec jsem si k nim nenašla cestu. Vyšetřování vraždy v podstatě žádné, působilo to spíš jen jako jedna paní povídala a motiv vraždy? Tak to byl nesmyslný a překombinovaný nápad. Prostě mě to vůbec nebavilo a dočetla jsem to jen proto, že knihy neodkládám.
Josef Nýdrle, hospodář, který miluje svůj statek, polnosti a zvířata nadevše. Bohužel jsme právě v padesátých letech v Československu, kdy probíhala kolektivizace a zinscenované procesy. Stát se tak postaral o ty, kteří nesouhlasili a dobrovolně neodevzdali to, co si režim žádal.
Příběh podle skutečných událostí a podle osudu sedláka Miroslava Šnýdra. Autorka dohledala pamětníky i archivní a soudní spisy a podle nich vystavěla příběh plný nespravedlnosti.
Mám ráda příběhy z naší historie, obzvláště ty nelehké. Doba, ve které tu vládla nesvoboda, byla těžká. Obzvláště pro ty, kteří se nechtěli přizpůsobit. Režim jim pak sebral vše, co měli a co pro ně bylo důležité. Nezbyla než láska a vzpomínky na rodné místo.
Pár podobných příběhů jsem už četla, tento byl na můj vkus pomalejší a dost informací se tu neustále opakovalo. I přesto vám knihu doporučuji, neboť je důležitá a na naši minulost bychom neměli zapomínat.
Patrik je praktickým lékařem, trápí ho obezita, také matka, která mu dělá zdravotní sestru, i pacienti. Naštěstí má svou přítelkyni Hanku, díky níž se cítí dobře. V životě však spoustu věcí není snadných a Patrik bude muset zabojovat, aby byl zase šťastný.
Knihy Petry Dvořákové mám moc ráda. Ať napíše cokoliv, já si to rozhodně přečtu. Ač to jsou rodinná dramata, nelehké životní situace nebo odpočinková kniha, to všechno mě bude bavit díky tomu, jak Petra skvěle píše. Číst její texty je prostě nádhera.
Ordinace je příjemnou oddechovkou. Ač humorné knihy nevyhledávám, takhle si mě získala. Nejednou jsem se musela smát nahlas. Ale tato kniha není pouze o smíchu, je i o vážných tématech, takových, kterým musíme čelit i ve skutečnosti. Místy je to dokonce i smutné a dojemné čtení.
Mám ráda knihy z lékařského prostředí. Ordinace praktického lékaře mě vážně bavila. Je to příběh ze života a já se v něm kolikrát našla. Je to napsáno tak skvěle, že jsem se d příběhu natolik ponořila, až jsem měla pocit, že čtu nějaký skutečný příběh.
Pokud hledáte milou knihu (nejen) na dovolenou, právě jste ji našli.
Skutečný příběh pana Albrechta. Dnes mu je 98 let, a i když číslo na jeho předloktí vybledlo, vzpomínky má stále jasné. Bude nám vyprávět o svém mládí, o holocaustu i o emigraci do USA. Někteří přišli ve válce o vše, Albrechtovi alespoň zůstala sestra Friedel, se kterou si slíbili, že na sebe budou dávat pozor po zbytek života.
Takovéto knihy jsou vážně důležité. Připomínají nám, jaké hrůzy se v naší minulosti staly a že bychom na ně neměly zapomínat. A hlavně pak nedopustit, aby se někdy opakovaly.
V knize se střídají různé časové roviny. Čteme o současnosti, o mládí pana Albrechta i o době, kdy žil v USA. Ale vše je tu dobře promyšleno a poskládáno a čtenář se tak ve čtení neztrácí. Naopak, kniha je vážně dobře napsaná, což nebývá u takovýchto knih pravidlem.
Je neskutečné, čím si prošel a hlavně, že veškerou tu zlobu a hrůzu ustál a mohl dál žít. Při čtení mi mnohdy běhal mráz po zádech. Je tu krásně ukázáno silné rodinné pouto, bratrská láska i rozporuplné pocity k rodné vlasti.
I když jsem podobných knih už pár přečetla, nikdy mě to zlo nepřestane udivovat a děsit. Silná a důležitá kniha.
Magdalena vzpomíná na svůj život. Tělo ji zrazuje, tak se vrací do mládí, do 50. let, která u nás nebyla snadná. Pak tu máme Lenku. Mladou ženu, která začíná znovu od začátku. Jak se ty dvě dají dohromady? Co je spojí?
Tohle, že byla prvotina? To je dokonalá kniha. Nádherně napsaná. Text jsem si neskutečně užívala, doslova pohlazení po duši. A ten příběh? Zajímavý a poutavý, že se od něj nedalo odtrhnout.
Je to příběh o životě, o stárnutí a stáří, o smrti, o samotě, přátelství i svobodě. Je toho tu tolik. Spousta témat, skvěle zpracované. Napsané tak, že se vás to dotkne. Je to krásné i smutné, milé i dojemné, úsměvné i bolavé. Při čtení se ve mně vystřídala celá škála emocí. A emoce, to je to, co od knih očekávám.
Postupně v knize odhalujeme tajemství z minulosti. Je skvěle dávkováno, čtenář pomalu odhaluje to, čím si v minulosti Magdalena prošla a čím dál víc tak chápe její chování.
Nechybí tu ani láska ke knihám, psaní a příběhům. Prostě tohle je kniha, kterou vážně chcete číst.
Nenechte si ubližovat! Ani slovně. Někdy si člověk myslí, že slovy přeci nemůže zranit, ale opak je pravdou. V této knize se mimo jiné dozvíte, co je to verbální násilí a autorka nám ukáže, jak se mu můžeme bránit a jak si nastavit osobní hranice.
Knihy osobního rozvoje mám jednou za čas opravdu moc ráda. Vždy se dozvím mnoho důležitého a platilo to i tentokrát. Jsem moc ráda, že mi knihu nabídla autorka k recenzi.
Kniha je psána poutavě, jasně. Nebojte se, že by to bylo na vás moc odborné, naopak, text je dostupný naprosto každému a věřím, že se tu najdete. Najdete tu sebe i situace, které znáte, co slýcháte nebo co sami říkáte. Právě i díky ukázkám skutečných situací je to nám, čtenářům, bližší.
Najdete tu i různá cvičení, která vám pomůžou zorientovat se v sobě, ve svých emocích i v tom, co můžete ohledně verbálního násilí dělat. Jsem moc ráda, že jsem si knihu přečetla. Myslela jsem si, že ohledně vnímání negativní kritiky na tom jsem hůř, ale kniha mi ukázala, že spoustu věcí, o kterých je tu řeč, dobře zvládám.
Věřím, že vás kniha donutí se zamyslet nad sebou i nad svým okolím. A doufám, že nás autorka „donutí“ více chválit než slovem ubližovat.
