Líbí se ti můj profil a chtěl by si mít podobný i ty?
Založit si profilO mně
Po dvaceti letech jsem se konečně vrátila k mé dávné lásce - čtení. Čtu knížky různých žánrů - romantické, krimi, thriller, fantasy...
Oblíbené literární žánry
Oblíbení autoři
Moje srdcovky
Moje aktivity
Hera žije poklidný život se svým otcem. Práce ji neláká, ale nedá se to déle odkládat. Najde si tak místo s co nejmenší zodpovědností a zkouší to tam nějak vydržet. Pak ale potká Arthura, staršího kolegu, se kterým by si dokázala představit svůj život. Má to ale jeden háček, Arthur je ženatý. Všichni kolem, ale i samotná Hera, vidí, že tenhle vztah nemá budoucnost, a přesto se rozhodne mu dát šanci.
Tohle mě vážně bavilo. Hera je od začátku přímá a nebojí se pojmenovat věci pravým jménem. Možná i takové, před kterými my sami zavíráme oči a radši je nevidíme. Je svá a buď ji budete nenávidět, nebo si ji zamilujete. Mně se podařilo to druhé a díky tomu jsem knížku nemohla dát z rukou.
Je to kniha o lásce, o tom, jak nás dokáže proměnit, že se kolikrát ani sami nepoznáme a mnohdy děláme i to, co by nám za jiných okolností připadalo naprosto nesmyslné.
V příběhu najdete spoustu odkazů na další knížky, filmy a seriály, a to si při čtení moc užívám. Podíváme se i do Austrálie a poznáme pár věcí, jak to tam chodí.
Dokázala jsem pochopit obě strany Heru i Arthura. Možná vlastně i tu třetí stranu, a to Heřiny kamarády. Všichni měli svou pravdu, žádné z řešeních nebylo nejlepší. Těžko rozhodovat za druhé, jak je správné se zachovat.
Příjemná kniha, u které se pobavíte i zamyslíte. Někoho možná rozčílí, někoho třeba i dojme.
Po knize Cíťa, kterou vám rozhodně doporučuji, přichází kapesní průvodce Cíťa v klidu. Najdete v něm 77 tipů pro zklidnění těla a duše. Jednoduché tipy, jak se zklidnit a dostat se do pohody.
Díky své velikosti můžete mít knížku neustále u sebe a když budete potřebovat, můžete do ní nahlédnout a vybrat z ní vhodný tip na to, jak se právě teď uklidnit. Ale rady to jsou jednoduché, bez problémů si je zapamatujete a věřím, že některé z nich budete dělat pravidelně, tak nějak automaticky.
I když to jsou činnosti, které známe a víme, že nás mohou uklidit, ve stavu, kdy nejsme v pohodě na ně můžeme snadno zapomenout a je skvělé, že je díky této knížečce můžeme mít neustále u sebe.
Cíťa v klidu do každé kabelky i batohu!
Magda a Petr, sourozenci, kteří se po letech setkají. A také tu je jejich matka Barbora a spousta dalších obyvatel městečka, kde se před lety odehrála tragická událost. Tu budeme postupně odhalovat, a přitom potkáme ještě mnoho dalších skrytých zranění.
Uf. Po dočtení přemýšlím, co ke knize napsat. A napadá mě jediné tuhle knihu si přečtěte. To se nedá zprostředkovat, to musíte zažít společně s hrdiny příběhu. Ale připravte se, bude to bolet.
Už první stránky, první kapitoly jsou tak plné bolesti a smutku, že jsem se bála, co mě čeká dál. A bála jsem se oprávněně, protože toho přišlo mnohem, mnohem víc. Ale přesně takovéto příběhy mám v knihách ráda. Nelehké životní osudy, rodinná tajemství, zajímavé postavy.
Celý příběh je neskutečně skvěle promyšlený. Je dávkován tak, že se čtenář vždy v tu pravou chvíli dozví další dílek skládačky a až detektivní pátrání nás dovede k počátku toho, kvůli čemu se tolik osudů navždy změnilo. Je to nečekané, místy až dechberoucí. Čeká vás překvapivé odhalení i rozuzlení.
Emoce při čtení pracovaly naplno. U příběhu jsem chtěla křičet i brečet a nechápala jsem, jak někdo dokáže ustát tolik bolesti. Ač je to příběh smyšlený, připadal mi tak skutečný, že mám pocit, že Magdu jednoho dne někde potkám.
Hubert každý týden dceři do telefonu vypráví o přátelích a o všem, co spolu podnikli. Ve skutečnosti však celé dny prosedí doma s kocourem na klíně. Když má dcera nečekaně přijet na návštěvu, Hubert se zvedne z křesla a vyrazí do ulic hledat své nové přátele.
Toto je kniha typu Muž jménem Ove. Kdo ji milujete, takhle by vás rozhodně neměla minout. Já s takovými knihami mám někdy problém, ale Samotáři si mě rozhodně získali.
V příběhu najdete opravdu hodně vážných témat rasismus, osamění, stáří, ale zároveň je odlehčený vtipem a vše tu má své místo. Moc se mi líbila hlavně historická linka, kdy se Hubert dostal do Anglie v 50. letech a život přistěhovalce tu nebyl snadný. On se však nikdy nevzdal a jeho cesta je rozhodně zajímavá. Současná linka už mi přišla dost na sílu, ale i tak mě bavila a čekalo mě nejedno překvapení.
Knížka se četla úplně sama, je dobře napsaná, i když někomu by mohl vadit hovorový jazyk. Já jsem si čtení vážně užívala. V knize jsem kolikrát našla sebe i životní pravdy, zasáhla mě a několikrát i dojala. Na konec jsem brečela jako želva.
Dejte Hubertovi šanci, protože i starý bručoun jako on má šanci na lepší život.
Pojďte se seznámit s Violet, Harriet a Frankem. Violet řídila v opilosti, smrtelně zranila ženu a odseděla si svůj trest ve vězení. Harriet vede vězeňský čtenářský klub. Frank je vdovec, jehož ženu Violet zabila. Po odpykání trestu se všichni tři potkají v knihkupectví a začne se rozvíjet příběh plný nečekaného přátelství.
Kniha o knihách a kočka na obálce? Ano! Takové knihy vždy potřebuji. Po zkušenostech k nim už přistupuji s menším očekáváním, ale tady dopadlo setkání fajn, alespoň ze začátku.
Bavilo mě poznávat jednotlivé postavy, kdo je kdo a kdo má jaký osud. Co ho potkalo a jak se s tím dokázala popasovat. Přišlo mi to jako vážně milé čtení a až překvapivě dobré.
Jelikož sama vedu čtenářský klub, moc mě bavilo číst o tom vězeňském. Jak probíhá, co čtou, jaké knihy a proč si vybírají. Mohla jsem tu čerpat cenné tipy.
Samotný příběh mě chvílemi moc bavil, chvílemi méně. Převažovalo však to kladné. Bohužel však přišel konec. Čím dál jsem se v knize dostala, tím méně uvěřitelné mi to celé přišlo a konec to úplně zazdil. Škoda. Je to kniha, která má potenciál být dobrá, ale nakonec zůstal nevyužitý.
Ten, kdo prochází nocí, může zažít různé věci. Tato kniha spojuje záblesky ze života lidí, kteří se nacházejí v temnotě. Jejich příběhy odhalují podstatu strachu, osamělosti i neuchopitelnou auru nočního světa.
Tato knížka má tak nádhernou obálku, že jsem si ani nečetla anotaci a nutně jsem si ji potřebovala přečíst. Přivolala si mě a já jen nevěřícně otáčela stránku za stránku, užívala si nejen nádherné ilustrace, ale hlavně příběhy, které tu byly za sebou volně poskládány a každý mi něco předal, na něco upozornil, na něco donutil zavzpomínat.
Nádherné ilustrace, kouzelné myšlenky k zamyšlení, něco mezi nebem a zemí i běžné lidské životy. Hned několik příběhů, které propojuje temnota, mě vážně zasáhlo a dojalo. Téměř beze slov. Stačí síla ilustrace.
Z knihy doslova tryská nádherná a neskutečná atmosféra. Myslím, že když budu mít chuť na melancholickou náladu, tak tahle kniha mi ji spolehlivě přivolá.
Když vám život hází klacky pod nohy a vy se snažíte o jediné přežít. Markétě se to podařilo, ale to, čím si prošla je nepředstavitelné. Vlastní otec ji zneužíval, rodina před tím zavírala oči. Pak přišla závislost, prostituce, kriminalita. Ústav se střídá s ústavem. Neskutečný životní příběh.
Mám ráda autobiografické knihy a knihy o nelehkých životech, ale tahle mě vážně dostala. Podle anotace jsem věděla, že to bude drsné a kruté, ale že mi bude špatně a úzko z toho, co se v téhle rodině dělo, už na třetí stránce? Uf, vážně síla.
Jsou tu krátké kapitoly, jen takové vzpomínky, díky nim kniha působí opravdu naléhavě. Knížku jsem nemohla odložit, prožívala jsem s Markétou její nelehký život a doufala jsem, že vše dobře dopadne. Bylo to vážně bolavé, drsné, nepředstavitelné.
Když je objevena mrtvola mladé dívky, která je navlečena do ovčí kůže a na zdi za ní je nakreslen vlk, rozbíhá se pátrání. Hraje se o čas, neboť zanedlouho jsou tu další mrtví a policie má co dočinění se sériovým vrahem. Dopadnou ho dřív, než někdo další přijde o život?
Tak tohle byla jízda! Knížku jsem vzala do ruky, že jen přečtu pár stránek a dopadlo to tak, že jsem ji nedala z rukou, dokud jsem ji nedočetla až do konce.
Co je pro mě v knížkách důležité, tak to, aby mi sedly hlavní postavy. To se tady povedlo a Patrik i Viktorie mi byli sympatičtí a já jsem se tak s nimi mohla pustit do vyšetřování. Vraždy tu jsou vskutku originální, čeká vás neokoukaný modus operandi. Autorova fantazie se rozjela naplno.
Opravdu hodně napínavá je poslední třetina knihy, kdy už jsme vrahovi vážně blízko, ale stále nám uniká. První dvě třetiny jsou hlavně o životě Patrika, což tu má svou důležitou roli. Co se vraha týká, tak tu bude pěkná řádka podezřelých, budete si lámat hlavu kdo a proč to všechno dělal, ale troufám si tvrdit, že správného vraha neodhalíte a budete si muset počkat na práci policie, aby to udělala za vás
Moc mě baví, jak autor píše. Pár knížek jsem od něj četla a vždy se mi líbily. Pokud snad ještě váháte, zda si tuhle knížku přečíst, tak přestaňte a pusťte se do ní.
Jeden víkend a spousta lidských osudů. Když bouřka odřízne oblíbenou restauraci na vrcholu hory od okolního světa, setká se tu roztodivná skupina lidí. Poznáváme jejich osudy, hledáme s nimi jejich životní cesty a možná odhalíme i nejedno tajemství.
Edice Tvář od Vyšehradu je moje sázka na jistotu. Příběhy v této edici se mě vždy dokáží dotknout, míří přesně a já si čtení neskutečně užívám.
Nejinak tomu bylo i tentokrát. Zajímavý příběh, který nám dává nahlédnout do mysli hned několika lidí. Poznáváme jejich tajemství, problémy i pocity. Jednotlivé osudy se proplétají, některé více, jiné méně, ale vše je svázané horou a jejím geniem loci. Je až neskutečné, kolik postav můžeme poznat v tak útlé knize, a přitom tu mají všechny své místo.
Je to příběh o kráse přírody, ale hlavně pak o její síle. Že když si něco zamane, lidé jsou na ni krátcí. Je tu také určité tajemno a magično a to mám v knihách ráda.
Kniha je nádherně napsaná. Četla jsem ani jsem nedutala a moc jsem si užívala celý příběh i krásné věty. A pak přišel konec, který byl nečekaný a překvapivý.
Takovéto knihy mě vážně baví číst.
James, mladý šlechtic, navzdory své rodině, odjel studovat medicínu do Edinburghu. Máme rok 1828 a pitvy na takových školách nejsou běžné. Rozhodne se, že bude studovat i soukromou školu, kde taková možnost je. Mrtvol je však nedostatek, a tak kdo si chce vydělat, přidá se k vykradačům hrobů…
Za prvé. Tahle kniha nešla přehlédnout. Nádherná obálka, úžasné ilustrace i na prvních a posledních stránkách. To jsem prostě nutně potřebovala.
Za druhé. Mám ráda knihy z lékařského prostředí. Baví mě o něm číst, baví mě se v něm vzdělávat a baví mě i pitvy.
Je tedy jasné, že jsem tuhle knihu nutně potřebovala. Jen jsem se trošku bála, aby tu nebylo víc gangů a zločinců než pitev. Nakonec musím uznat, že to bylo vcelku vyrovnané.
Příběh vás od prvních řádků pohltí. Je psán jednoduše, srozumitelně, a navíc, hlavní hrdina několikrát promlouvá přímo ke čtenáři a tím si vás prostě získá. Je to zajímavé i napínavé, a to mnohdy opravdu hodně. James se totiž připlete k partičce, která se jen tak něčeho nebojí. Zároveň tu nechybí vtip a taková určitá lehkost, že vám při čtení bude dobře (pokud vám tedy nevadí rozřezaná lidská těla).
Trochu mi vadila romantická linka, kterou autorka do příběhu zapojila. V této knížce se mi úplně nehodila. Avšak na závěr autorka vysvětluje, proč ji tam dala v této podobě. Navíc se na konci dozvíme, že někteří zločinci tu jsou napsáni podle skutečných lidí a díky true crime podcastů si k autorce našli cestu.
Bylo to moc fajn čtení. Moc mě bavilo a ani jsem se nenadála a byla jsem na konci. Nebojte se vstoupit do Edinburghu, i když je jasné, že pár mrtvol tu potkáte.
