Líbí se ti můj profil a chtěl by si mít podobný i ty?
Založit si profilO mně
Po dvaceti letech jsem se konečně vrátila k mé dávné lásce - čtení. Čtu knížky různých žánrů - romantické, krimi, thriller, fantasy...
Oblíbené literární žánry
Oblíbení autoři
Moje srdcovky
Moje aktivity
Po knize rozhovorů Mezi nebem a pacientem je tu kniha plná příběhů a první pomoci. Příběhy poznáte z pohledu záchranářů, ale třeba i rodičů, kteří prožili svou noční můru. Nastupte do vrtulníku spolu s Markem Dvořákem a pojďte zachraňovat.
Myslím, že tito dva pánové se hledali, až se našli Jejich vzájemná práce je dokonalá. Společně připravili knihy, které jsou místy zábavné, jinde vzdělávací. Knihy, které jsou o životě a ze života. A mě jejich spolupráce nesmírně baví.
V první knize rozhovorů, kdy se Martin Moravec nebojí jít otázkami do hloubky, jsme se s Markem Dvořákem seznámili. Zjistili jsme jaký je, jak se dostal ke své práci i to, co jeho povolání obnáší. Tentokrát se podíváme přímo na výjezdy a vzlety první pomoci k případům, které ohrožují životy a vyžadují rychlý zásah.
Celkem třicet příběhů nám ukáže různé typy zranění, úrazů a celkově situací, které lékaři a záchranáři denně zažívají. Dozvíme se, jak první pomoc probíhá, jaká úskalí tu můžou nastat, ale třeba i to, jak se ze zdánlivě jasného případu může vyklubat úplně něco jiného.
Ač se jedná o vážné situace, které ohrožují životy, je to podáno nesmírně čtivě. Jak s pokorou, ale i s vtipem, který je Marku Dvořákovi blízký a díky němuž je kniha hned lehčí a bude vás vážně bavit. Ale zároveň je i smutná a já dojetím nejednou brečela.
Nesmím zapomenout ani na grafickou podobu knihy, která je dokonalá. Drobné ilustrace dodávají knize další rozměr.
Ale teď to nejdůležitější. Po každém příběhu dostane v knize prostor první pomoc. Čtenář se tak dozví, jak má postupovat při daném případu, jak poskytnout pomoc, ale i jak se sám ochránit. Myslím, že právě tato část je nesmírně důležitá. Ideální je, když v životě první pomoc nemusíme poskytnout, to znamená, že všichni kolem nás jsou prostě v pohodě, ale když už se u takové situace vyskytneme, je důležité vědět, co dělat.
Knížku bych dala jako povinnou četbu, ideálně s ročním čtecím opakováním, aby se nám rady nevykouřily z hlavy.
Skvělá a důležitá kniha, kterou by měl mít a číst opravdu každý.
Jí je osmnáct a právě přemýšlí, co se životem. Jemu je třicet jedna, je přitažlivý a neodolatelně hezký. Jiskra přeskočí, ale neměla by. Jak fungovat ve vztahu, který je zakázaný? Nebylo by lepší si nikdy nic nezačít?
Jakmile jsem na obálce knihy uviděla větu, že je ideální volbou pro čtenáře Colleen Hoover, měla jsem jasno. Potřebovala jsem si přečíst. K tomu ta krásná obálka, které prostě nejde odolat…
Očekávala jsem milý, romantický, odpočinkový příběh, a přesně to jsem dostala, ale k němu i mnohem víc. Stejně, jako tomu je i ve skutečném životě, jsou tu vážná témata. Hlavní hrdinové se s nimi budou muset poprat. Někdy to půjde lépe, někdy hůře.
Tím, že knihu vypráví osmnáctiletá slečna, je to svěží, vtipné a úsměvné. Při čtení jsem se přistihla, že se „přihlouple“ usmívám, a to je u mě známka toho, že je to vážně milá romantika. Ač je spousta věcí v příběhu předvídatelná, vůbec mi to nevadilo, k těmto knížkám to tak nějak patří. Ale nebojte i nějaké nečekané zvraty přijdou.
Pár věcí mi v příběhu vadilo, ale přimhouřím nad tím oko, protože mě to bavilo číst. A navíc mě knížka svým koncem nalákala na pokračování, které budu netrpělivě vyhlížet.
Budu si muset romantické knížky častěji zařadit do mých čtecích plánů, vážně si u nich neskutečně odpočinu.
Otokar, který ví, že je adoptovaný, se jednoho dne rozhodne vypátrat svou rodinu. Přihlásí se do pořadu, ve kterém se hledají příbuzní a díky němu se vydává do vesničky, kde by měla žít jeho biologická matka. Postupně zjišťujeme, že tohle pátrání vážně nebyl dobrý nápad.
Tak tohle byla jízda! Neskutečná! Jakmile knížku otevřete, neodložíte ji, dokud nebudete na konci a nevydechnete vzduch, který jste při čtení zadržovali v plicích.
Když jsem dočetla autorovu předchozí knihu, Druhý dech, bylo mi jasné, že se máme v budoucnu na co těšit. A nespletla jsem se. Pokud se mi Druhý dech vážně líbil, tak tentokrát jsem byla naprosto nadšená. Pokud se mi u Druhého dechu něco nelíbilo, tady nemám co vytknout.
Pacička je napínavá od začátku do konce, nebudete tušit, jak tohle celé dopadne. Je to skvěle promyšlené, propracované a vše podstatné se vždy dozvíte v tu správnou chvíli. Připravte se místy na drsné čtení, nejednou vám přeběhne mráz po zádech, možná budete i znechuceni (vážně neděkuji za slimáky :-D), ale všechno do příběhu patří a vytvoří neskutečně skvělou, silnou a zároveň temnou atmosféru.
Čtení jsem si vážně užila, prožívala jsem každičkou stránku. Tohle prostě chcete číst.
Miluji bylinky a léčitelství, ale po dočtení této knížky vlastně nevím, zda se tím mám chlubit…
Tři sourozenci Andrea, Ulrika a Rasmus. Když se jich zeptáte, jak vzpomínají na dětství, zjistíte, že vám každý odpoví jinak, jak kdyby snad ani nevyrůstali ve stejné rodině. Každý své dětství vnímá jinak. Nyní už jsou dospělí a zjišťují, že se v domě matky začínají ztrácet věci, a navíc na povrch vypluje jedno vážné tajemství.
Od autorky jsem četla její předchozí knihu Tchyně, po jejímž dočtení mi bylo jasné, že autorčiny knihy chci číst. Dokáže skvěle ukázat rodinné a mezilidské vztahy. Tajemství, která dokáží ovlivnit životy. A vystaví příběh, který potřebujete číst, abyste odhalili, kde se vlastně skrývá pravda.
Toxické vztahy, lži a nedorozumění. Vzpomínky, tak odlišné, jako kdyby každý prožil jiný život. Lidské životy, které se schovávají za přetvářkou a neukazují druhým svou pravou tvář. Problémy, které se mohou týkat každého z nás. To všechno dělá z Dědictví příběh, který vás bude bavit.
Musím se přiznat, že mi první polovina knihy přišla pomalejší, neboť se tu řešilo stále to samé do kolečka, ale o to víc jsem se těšila, až začnu číst příběh z pohledu dalšího sourozence a dozvím se tak něco nového, co zapadne do příběhu a ukáže mi další část rodinného příběhu.
Ano, tyhle příběhy mě baví a k tomu ty nádherné obálky. Rozhodně si přečtu i další knížky autorky.
Během lockdownu se Chloe přestěhuje z Londýna na venkov. Při jedné ze svých procházek najde opuštěné mládě zajíce a rozhodne se, že ho zachrání. V tu chvíli netuší, jak tím změní svůj život.
Jelikož miluji životopisné příběhy a ta nádherná obálka si vysloveně říkala o přečtení, neodolala jsem, do knihy jsem se pustila a jsem nadšená. Toto je totiž tak krásný, milý a dojemný příběh, který si mě získal od prvních stránek.
Je tu ukázáno, jak jedna příhoda dokáže ovlivnit celý váš život. Příběh nám ukáže, jak můžeme vnímat přírodu a učit se od ní. Je tu skvěle popsán proces poznání. Co autorce otevřelo oči, jak odhalovala spoustu nového, učila se a přijala přírodu.
Knížka nás donutí zamyslet se, jak vnímáme přírodu my a co bychom pro ni mohli udělat. Autorku opravdu obdivuji za to, na kolik se přírodě otevřela a pustila ji do svého života i domova.
Konečně příběh z období pandemie, který je milý, důležitý i naučný. Dozvíte se nejen to, jaký je život se zajíčetem, divokým zvířetem, ale dozvíte spoustu o tom, jak zajíci žijí, co je pro ně důležité a jak jim třeba můžeme pomoci.
Jsem ráda, že máme doma kočky, jinak bych si po dočtení nutně potřebovala pořídit nějaké zvířátko
Hlavní hrdinka, spisovatelka, zjistí, že je její dávná kamarádka těžce nemocná. Rozhodne se, že s ní stráví poslední dny a u toho přemítá nad životem, co vše nám přináší a čím si procházíme.
Knížka s kočkou na obálce? Nic dalšího mi neříkejte. Prostě si ji potřebuji přečíst. A věřte, že „kočka“ nezklamala. Pokud máte chuť na něco pomalejšího, vážného, ale i přesto takového, že vám bude vlastně v příběhu dobře, právě jste našli tu správnou knihu.
Příběh je o emocích, o ženách, o stárnutí, o smrti, ale třeba i o ekologii. Nečekejte tu žádnou velkou akci, hlavně začátek je pomalejší. Hlavní hrdinka přemýšlí nad vším, co vidí, co jí vstoupilo do cesty. Je to místy až filozofický dialog, který vás donutí zamyslet se nad vlastním životem. A věřte, že některé myšlenky mi byly vážně blízké a našla jsem se v nich. Je tu i spousta citací z jiných knih, filmů a dokumentů.
Podle knihy je i natočen film Vedlejší pokoj a jelikož je hvězdně obsazený, neodolala jsem a po dočtení jsem se na něj podívala. Po dlouhé době film podle knižní předlohy, který se mi vážně líbil, byl hodně věrný knize, doslovné knižní dialogy, hodně věcí jsem si přesně takhle představovala. A pak přišle konec, který to všechno zazdil. Tedy ten filmový konec. Úplně jiný než v knize. A to byla vážně škoda. Protože nad tím v knížce budete po dočtení ještě dlouho přemýšlet…
Jsou stíny, které nás mohou zavést do minulosti, která nám nedá spát. Zlo, jenž se už stalo, neustále číhá a je připravené znovu zaútočit. Pojďte se bát. Jedenáct českých autorek a autorů sepsalo povídky o starém hříchu. Čekají vás záhadné kočky i bludné duše a možná odhalíte i nepěknou pravdu.
Před lety jsem povídkové knihy vůbec nemusela, ale postupem času jsem si k nim naštěstí našla cestu a teď si je jednou za čas moc ráda přečtu. Nejen, že mám v jedné knize hned několik mých oblíbených autorů, od kterých si ráda přečtu vše, co napíšou. Ale povídky od těch, jejichž tvorbu zatím neznám, mě můžou navnadit k tomu, abych si jejich knihy přečetla a já se tak seznámím s novými autory a možná najdu i nové oblíbence.
Tentokrát byly povídky strašidelné a některé vážně dost. Jak už to u podobných knížek bývá, některé povídky mě bavily více, jiné méně, ale čtení všech mě bavilo.
Pánové prominou, ale myslím, že v této knize kralovaly ženy, jejichž povídky byly o něco lepší
Dlouhé stíny
- Petra Klabouchová
- Dalibor Vácha
- Anna Bolavá
- Kristina Hlaváčková
- Lukáš Vavrečka
- Lukačovičová Lucie
- Jiří Březina
- Daniel Gris
- Iva Moussa Hadj
- Veronika Fiedlerová
- Kateřina Surmanová
4,0
317 Kč
Pojďte zjistit něco ze života Stanley Tucciho. Dozvíte se o tom, kde vyrůstal, jaká byla jeho rodina, podíváme se s ním na plac, poznáme různá místa po světě, ale hlavně zjistíme, jaká jídla má rád a proč je pro něj jídlo tak důležité.
Tahle kniha mě málem minula, a to by byla vážně škoda. Když jsem se na ní poprvé letmo podívala, řekla jsem si kuchařka, nic pro mě. Podruhé už jsme zbystřila, vždy je to Stanley Tucci, ten Tucci, co hraje v mém oblíbeném filmu Julie a Julia, nebo třeba v Hunger Games. A není to kuchařka, je to životopis a takové knihy mám ráda. Tak tohle si chci přečíst…
A já knihu otevřela, začetla jsem se a v tu chvíli jsem zjistila, jak milé čtení to je. Bylo to skutečné pohlazení po duši. Celou dobu při čtení jsem se usmívala, měla jsem pocit, že Stanleyho znám. A myslíte si, že můžete brečet při tom, když někdo popisuje dokonalé jídlo? Věřte, že ano, já jsem toho důkazem.
Při čtení si rozhodně dejte něco dobrého k jídlu, protože se vám určitě budou sbíhat sliny. Tolik dobrých jídel, popsaných do nejmenšího detailu. A samozřejmě nechybí ani recepty. Mnoho z nich je snadných, takže je bez problémů připravíte i u vás doma.
Mám ráda knihy, ve kterých se dozvím něco nového, a dokonce se něco nového i naučím. Tahle kniha je krásná, milá i dojemná. Je ze života a o životě. Každopádně je to kniha, kterou si rozhodně přečtěte, protože vás má čím překvapit.
Elsa, Magda a Hans, trojlístek, který spolu vyrůstal v sirotčinci. Nakonec se rozdělí a my sledujeme jejich osudy o dvanáct let později. Hans bojuje na východní frontě, Elsa utíká z Pomořanska a Magda musí snášet cizí vojáky ve svém domě. Podaří se jim najít cestu zpět k sobě?
Mám moc ráda knihy z období druhé světové války, protože na dějiny by se nemělo zapomínat. V tomto příběhu se ocitáme na jejím konci, kdy by se mohlo zdát, že už vše bude jen lepší, život však nebyl snadný a mnohdy stálo velké úsilí, aby člověk přežil.
Díky třem hlavním hrdinům se podíváme na frontu, přímo do bojů. Do Pomořanska, jehož část brzy měla být polská i na život v Německu, kam dorazili osvoboditelé, kteří se však chovali, jak zvířata. Je tu ukázán nelehký život té doby i to, kolik vnitřní síly budou hrdinové potřebovat, aby všechny životní zkoušky ustáli.
Velice zajímavý příběh, založený na skutečném příběhu, dobře napsaný, ano, tohle já můžu. Ale mám tu malé ale. Nevím přesně proč, ale z knihy se na mě nepřenesly emoce, tak jak jsem u podobných příběhů zvyklá. Nedokázala jsem se do něj natolik ponořit, aby mnou prostoupil.
I přesto vám knížku rozhodně doporučuji. Chci, aby byla vidět, aby byla čtená, protože je to silný příběh o běžných lidech, avšak o hrdinech, na které by se nemělo zapomínat.
Marisa si vede pohodový život. Má skvělou práci, byt v centru Madridu i souseda s výhodami. Ale není vše takové, jak se na první pohled zdá. Práci ani své kolegy nemá ráda, z domu se vypraví jen díky práškům na uklidnění a v práci se nejraději dívá na videa na YouTube. Ač vše skvěle maskuje, když vyrazí na víkendový teambuilding, je možné, že někdo uvidí i její pravou tvář.
Edici Hlas prostě miluju. Aktuální témata, která mi jsou blízká, o kterých se mluví, někdy však ne moc nahlas. Tentokrát jsem si Marisu zamilovala, ač je, jaká je. Nebo právě proto.
Vlastně jsem vůbec nevěděla, co mám od knihy očekávat. Bála jsem se, že tu bude spousta nudných historek z práce v korporátu, ale opak byl pravdou. Byl to skvělý pohled na život a Marisa nám občas otevřela oči, když „řekla nahlas“ to, co si my jen tajně myslíme.
Příběh se tváří, že je vlastně humorný od začátku až do konce, já místo třeskutého smíchu jsem se spíše jen usmívala, chápala a kolikrát mi bylo i smutno.
Výborná, a hlavně originální kniha.
