Kniha se zabývá tím, jak se v průběhu tří generací (z)měnil pospolitý, pracovní, rodinný a náboženský život na Hlučínsku. Je zaměřena na období zhruba od konce druhé světové války po současnost. Zahrnuje tedy více než šedesát let, během kterých obyvatelé Hlučínska uzavírali sňatky, vychovávali děti, stavěli domy, chodili do kostela, modlili se, pracovali, utvářeli svou regionální identitu, tedy žili své dny všední i sváteční.

Jádro knihy tvoří analýza a interpretace vyprávění Hlučíňanů o těchto i mnoha dalších životních událostech i okolnostech. Odkazem na setrvačnost některých projevů života přispívá k obecnějšímu vědění o přechodu z průmyslové a pevné modernity do modernity rizikové či postindustriální. Zanikne v budoucnosti specifická hlučínská pospolitost? Ovlivňuje historie Hlučínska hlučínský způsob života? Jaké faktory přispívají k předávání hlučínské identity dalším generacím? Proč lidé z Hlučínska neodcházejí a pokud odejdou, zase se vracejí? Co vyhání mladé lidi na Hlučínsku z kostela a co je tam naopak přitahuje? Proč si lidé z Hlučínska hledají životní partnery na Hlučínsku? Jsou Hlučíňané „pokrokoví tradicionalisté“?