Pražský cintorín

Přečtená

Umberto Eco, autor známého románu Jméno růže, se narodil 5. ledna 1932. Kdoví, zda před více než dvaceti lety při psaní příběhu s detektivní zápletkou zasazeného do prostředí středověkého opatství tušil, že se z knihy stane bestseller, který si pořídí přibližně sedmnáct milionů čtenářů po celém světě. Od prvního vydání v roce 1980 se román dočkal překladů do různých jazyků. "Když jsem v New Yorku potkal Helen Wolfovou z vydavatelství Helen and Kurt Wolf Books, která výborně ovládala italštinu, řekla mi: Ta kniha se mi líbí, ale v této zemi, kde nikdo nezná gotické katedrály, si můžeme dovolit vydat ji v nákladu tři tisíce kusů. Souhlasil jsem a nakonec z toho byl milion a půl či dva miliony, " vyjádřil se Umberto Eco v jednom z rozhovorů. Stejnojmenným filmovým zpracováním - od kterého se však Eco distancoval - si příběh Jméno růže našel cestu i k těm, kteří si s literaturou právě netykají. Umberto Eco žil v Miláně, mluvil plynule pěti jazyky, byl profesorem semiotiky a chodil přednášet na prestižní světové univerzity (odkud si odnesl mnoho čestných doktorátů). Díky teorii o významu znaků a symbolů získal mnoho ocenění, mezi jinými i cenu Václava Havla a jeho manželky Dagmar. Začínal jako kulturní redaktor v italské rozhlasové a televizní síti RAI, prózu začal psát až po dvaceti letech vědecké práce. Kromě Jména růže napsal další bestseller Foucaultovo kyvadlo, (také čeká na zfilmování), Ostrov včerejšího dne a 500-stránkový román Baudolino. Jeho poslední knihou je román Nulté číslo. Patřil mezi spisovatele, kteří ovládají časy minulé, ale perfektně se orientoval i v současnosti. Důkazem toho byly jeho pravidelné sloupky v italském magazínu l’Éspresso, do kterého přispíval tři desetiletí a odkrýval v nich své ironické postřehy o společnosti i politice. Tento sběratel starých textů však holdoval i moderní technice, vlastnil osm počítačů. Byl přesvědčen, že knihy na internetu se nikdy nevyrovnají zážitku ze čtení klasických knih, kterými si lze listovat vleže na pohovce.

Vydavateľstvo Slovart pôsobí na slovenskom knižnom trhu od roku 1991. Od začiatku sa snaží prinášať čitateľom knihy, v ktorých rovnako dôležitú úlohu zohráva obsah i forma, teda v ktorých sa kvalitný a náročný obsah spája s polygraficky i výtvarne bezchybnou formou. Prináša na knižný trh hodnotné knihy popredných slovenských i svetových spisovateľov, monografie špičkových výtvarných umelcov i modernú literatúru pre deti a mládež. Nechce sa stať najväčším vydavateľstvom na Slovensku, no chce byť vydavateľstvom najlepších kníh.

Vydavateľstvo vzniklo roku 1991 ako dcérska spoločnosť „účastinnej spoločnosti pre zahraničný obchod Slovart“, ktorá existovala od roku 1970. V čase vzniku sa vydavateľstvo zameriavalo na vývoz kníh do zahraničia, neskôr postupne na vydávanie kníh v slovenčine a češtine.

Pri knihách človek vopred nevie, čo to všetko prinesie. Vo vydavateľstve Slovart však pracujú ľudia, ktorí majú radi knižky, preto si vyberajú podľa toho, čo pokladajú za dobré a samozrejme, že pritom ešte uvažujú aj o tom, čo si kúpi niekto iný.

A na ktorú knihu sú vo vydavateľstve Slovart najviac hrdí ?

"Určite tých kníh, na ktoré sme právom hrdí, bude dosť za viac ako 25 rokov fungovania vydavateľstva. Pre vydavateľstvo je najkrajší moment vymyslieť si knihu, nájsť na ňu správnych autorov, dať jej dokonalú formu, a potom zožať s knihou úspech. To je zhmotnenie vydavateľského remesla."