Soudobé diskuse o budoucnosti evropské integrace (Evropa federální, nebo Evropa multinárodní) často odrážejí spíše přání jednotlivých diskutujících (politiků, ale i vědců) než seriózní vědecký rozbor. Procesy prohlubující evropskou integraci nesporně souvisejí s politickými rozhodnutími a politickou vůlí jednotlivých aktérů, jež vytvářejí právní rámec a prostor pro vládnutí. Životaschopný útvar však není možné vytvářet jen shora. Dobré vládnutí (governance) vyžaduje interakci se sférou sociální (která v širším smyslu zahrnuje jak ekonomickou, tak občanskou společnost), jež je oddělena od sféry politiky, ale která je schopna dávat podněty, nastolovat politickou agendu a podílet se na řešení problémů.
Nezbytnou podmínkou dalšího prohloubení evropské integrace je existence veřejného prostoru v Evropské unii. Základní otázkou, na kterou se práce zaměřuje, tedy je, zda můžeme formování takového prostoru v rámci EU vysledovat? Autoři se snaží postupně odpovědět na otázky: Dochází (vedle národních identit) také k formování identit evropských? Lze se setkat v Evropě s aktéry, kteří formulují a prosazují specifické evropské zájmy (vedle zájmů národních a globálních)? Odrážejí procesy politického rozhodování a základní politiky EU kromě národních podnětů také impulzy z veřejné evropské sféry?
Cílem publikace je podnítit kritické přístupy a úvahy o evropském veřejném prostoru. Kniha je určena nejen studentům a odborníkům, ale všem zájemcům o problematiku evropské integrace.
