Publikace zahrnuje samostatné příspěvky týkající se postupů a zásad konzervace předmětů z oblasti jemné mechaniky a leštěných kovových povrchů. Pozornost je věnována přehledu vývoje různých mechanických prvků časoměrných přístrojů, jako jsou vodní a kolečkové hodiny či věžní hodinové stroje. Vysvětleny jsou základní principy krokových mechanismů a oscilátorů. Znalost mechanických konstrukcí je důležitá pro posouzení stavu poškození uvedených předmětů a stanovení vhodného konzervátorsko-restaurátorského zásahu.

Konkrétní případové studie průzkumu a postupu ošetření jsou prezentovány na příkladu stolních hodin z 18. a 19. století ze sbírky Technického muzea v Brně a věžního hodinového stroje z 19. století, pocházejícího z města Lipníku nad Bečvou. Další kapitoly představují praktické poznatky získané při restaurování šicích strojů, které jsou jedněmi ze zástupců technických sbírek. U tohoto segmentu předmětů tvoří rozhodující součást konceptu konzervátorsko-restaurátorského zásahu jednak posouzení míry zachování originality včetně znaků původní patiny a historie používání daného předmětu, ale zároveň i zvážení možnosti obnovení jeho funkčnosti a způsob prezentace veřejnosti. V návaznosti na tyto aspekty jsou rovněž sledovány restaurátorské postupy použité na leštěných površích historických lustrů z 20. století. Publikaci uzavírá kapitola shrnující poznatky k historickým povrchovým úpravám chladných zbraní. Nastiňuje praktické možnosti jejich restaurování s ohledem na správné rozlišení předchozích dobových úprav od aplikací původních tvůrců zbraní.