Líbí se ti můj profil a chtěl by si mít podobný i ty?
Založit si profilPrávě čtu
O mně
@vodkarolina
My bookshelf is a graveyard full of people I’ve never met but loved.
Oblíbené literární žánry
Oblíbení autoři
Moje srdcovky
Moje aktivity
Hvězdička dolů jde hlavně za množství politiky a intrik. Chápu, že k tomu svět Zaklínače patří, ale v některých pasážích se najednou míchalo tolik postav, zrad, dohod a pletich, že jsem spíš jen klouzala očima po stránce a čekala, až se to celé nějak rozuzlí. Nakonec to člověk pochopí, ale místy je to zbytečně matoucí.
Trochu mi vadily i některé skoky v čase a vynechané mezikroky. Občas se stane zásadní událost a další kapitola už čtenáře hodí do situace „po všem“, bez toho, aby ukázala samotný přechod, následky nebo cestu k tomu bodu. Neříkám, že musí být všechno doslovně vysvětlené, ale u některých momentů jsem měla pocit, že bych ocenila trochu víc prostoru a emocí mezi tím.
Jinak mě ale Čas opovržení pořád bavil. Má silné momenty, napětí, důležité posuny pro hlavní postavy a Ciri tady podle mě dostává úplně nový rozměr. Jen je to za mě díl, který vyžaduje víc soustředění a místy umí být dost zahlcující.
Já to asi nedokážu hodnotit.
Takhle, bavilo mě to, moc. Ráda se v knihách dostávám na místa, kam bych se jinak nikdy nedostala a přečetla bych takových knížek plných příběhů klidně dalších pět. Nevím ale, jestli podělit se o příběhy byl (vzhledem k doslovu) autorčin záměr. Navíc, ačkoli se před doslovem zmiňuje, že nechce, aby ta kniha působila jako že být společnicí je hrozně super a všechno je růžový - na mě osobně právě přesně takto působí. Nechci, aby to bylo pochopeno špatně, přesně jak se v doslovu zmiňuje i autorka, všichni máme vnímání a vlastní hranice někde úplně jinde a podle toho já hodnotit nechci. Přijde mi ale, že si v tomto konkrétním bodě prostě docela protiřečí.
Overall ale, bylo to super a kdyby dokázala napsat další a klidně nás vzít ještě víc do nitra tohoto byznysu (možná tentokrát trochu víc do té nepříjemné a nebezpečné stránky), přečetla bych si to.
Dávám tedy 4* - když se odprostím od svých vlastních hranic, bylo to super, ale stojím si za tím, že to, co nám tou knihou chtěla autorka říci je trochu v rozporu s tím, co nám opravdu řekla.
Taková příjemná, dost předvídatelná oddechovka. Měla jsem zpočátku strach, že budu číst to samé, jako v prvním díle, na začátku se to tak hodně jevilo. Ale autorka dokázala pěkně obrátit a mělo to příjemný a rychlý spád. K odpolednímu odpočinku perfektní knížka.
3,5*
Druhá sbírka povídek, tentokrát zaměřená víc na Geraltovy vztahy a příběhy jeho nejbližších. Příběhy už působí pevněji a víc směřují k ději dalších knih, takže je to dost jiný zážitek než první díl. Jednička pro mě byla hlavně zábavná fantasy jízda, zatímco tady už to má mnohem vážnější tón.
Přeskakování v čase může být pro někoho znovu trochu matoucí, ale dá se v tom zorientovat.
Neberte mě zle, Zaklínač je moje srdcovka.. kdysi jsem měla sérii rozečtenou a seriál jsem viděla několikrát. Ale i tak: minimálně v tomhle díle na mě Ciri působila jako rozmazlený spratek, který se Geraltovi prostě najednou objeví v náručí, a Yennefer jako strašně nerozhodná a manipulativní kráva. A ten epilog? Hrozně zvláštní happy end, skoro jako by ho psal někdo úplně jiný.
Stejně chaotická jako tahle recenze je ale i moje výsledná emoce z knihy. :D Nakonec tedy 4*.
Četla jsem po asi šesti letech podruhé, protože jsem tehdy sérii rozečetla a nikdy ji nedokončila. Teď jsem se k ní vrátila a řekla si, že začnu znovu od začátku.. což se ukázalo jako skvělý nápad, protože jsem si nepamatovala skoro nic. :D
Povídky jsou rychlé, čtivé a pořád skvělé. Pokud jste viděli seriál The Witcher, může to být trochu dvojsečné - na jednu stranu se díky němu lépe orientujete v časových skocích, které nemusí být na první dobrou úplně zřejmé, na druhou stranu jsem měla pocit, že mi mnohem méně pracovala představivost, protože jsem si postavy automaticky spojovala s jejich seriálovými verzemi, stejně tak netvory či různá prostředí.
Pamatuju si, že při prvním čtení jsem z téhle knihy byla naprosto unešená a spolu s dalším dílem patřila mezi moje nejoblíbenější obecně. Tentokrát už ten wow efekt nebyl tak silný - ale možná se jen mění můj čtenářský vkus.
Nic to ale nemění na tom, že je to pořád absolutní klasika a masterpiece.
