Můj wishlist Líbí se ti můj profil a chtěl by si mít podobný i ty?
Založit si profilPrávě čtu
O mně
Svou vášeň pro čtení jsem projevovala už od školkového věku a celé dospívání jsem ráda chodila do knihkupectví a objevovala nová díla ke čtení. S dospělostí jsem bohužel knížky na nějakou dobu odložila a přečetla max. tři za rok. Naštěstí jsem nyní po několika letech znovuobjevila svou zálibu díky romantasy, které mě naprosto pohltilo a jedu jednu knížku za druhou.
Oblíbené literární žánry
Oblíbení autoři
Moje srdcovky
Moje čtenářské kolekce
Můj wishlist Moje aktivity
Snažím si neustále připomínat, že to je jen úvod k něčemu většímu, co přinese Dvůr zapomenuté melodie. I přesto mi rozčiluje, že se tu toho děje opravdu málo a myšlenky mi při čtení většinu času utíkaly jinam. Máme tu jednu napínavou akci a jinak spoustu povídání.
Ani nevím, jak se stalo, že mi najednou lezou skoro všechny postavy na nervy. Co Sarah J. Maas udělala s mým oblíbencem Azrielem ani komentovat nebudu..
Jediné pohledy Nesty mi přijdou poměrně stabilní a jednalo se o to ty lepší části.
Když už jsme u těch pohledů, tak mít jednu kapitolu rozdělenou na více postav, mi zde přišlo hrozně zmatečné.
Opravdu doufám, že tenhle krok vzad znamená, že pokračování Vět bude stát za to.
Dynamické čtení, které se místy dostane pod kůži. Postupné rozkrývání jde autorce bravurně a i když prvotní záhada se odhalí brzy, je těžké se odlepit.
Co mi dělá vrásku na čele, je konec. Ocenila bych přeci jen alespoň kapitolu navíc, takhle mi kniha přijde useknutá.
V rámci zfilmování, které se brzy dostaví do kin, jsem si knížku přečetla po roce znovu, abych ji měla v živé paměti.
A stejně jako poprvé, i tentokrát mi naprosto zlomila srdce.
Díky HG trilogii víš, že tohle nedopadne dobře. Ale i tak od prvních stránek držíš postavám palce a nepochopitelně se do nich zamiluješ. Jako králík, u kterého ti rodiče kladou na srdce, ať mu nedáváš jméno.
Říkáš si, že Panem už nedokáže být krutější místo, ale Suzanne Collins nás přesvědčí o opaku. Ukáže nová zákoutí a předá doplňující informace, které někdy hodně bolí.
Jediné, co už moje oko ke konci přeskakuje, jsou doplňující verše. Není jich zbytečně moc?
I tak poslední kapitoly Úsvitu sklizně čtu jedním dechem a vždycky budu doufat, že třeba jednou tohle čtení nebude tolik bolet a na konci bude happy end pro všechny.
Dvůr stříbrných plamenů se mé čtenářské duše dotkl víc, než kterákoliv předchozí kniha od Maas. Tentokrát totiž dostaneme bitvu zcela jiných rozměrů. Nejde zde tolik o budování epického dobrodružství, ale jedná se o boj se sebou samotným. Ten autorka popsala naprosto skvěle a v určitých pasážích jsem se dokázala do postavy Nesty vcítit víc, než bych chtěla. Jako hlavní charakter mi vyhovuje i lépe než Feyre díky své dynamičnosti.
Baví mě zde navazování vztahů s novými postavami a oproti hlavní trilogii tu najdeme i mnohem zajímavější spicy scény. Takže kdo na něco takového slyšíte, šup do čtení!
Fuu, z tohohle čtení odkapávat med. Ještě štěstí, že je tak krátké a rychle se tím člověk pokouše.
Obešli bychom se bez této knihy? Určitě. Ublíží vám si ji přečíst? Ne, jen vaší peněžence.
Oproti předchozímu dílu zde lehce tempo polevilo, ale stále mě dostatečně knížka bavila. To dokonce natolik, že jsem posledních 100 stran přečetla jedním dechem, díky čemuž jsem přetáhla svou večerku. A to je u mě velká oběť!
Jen když se nad tím zpětně zamyslím, vybavuji si nejvíc začátek a konec. Meziděj tam byl hodně natahovaný a chvílemi jsme se točili v kruzích. Finální bitvy byly proměnu poměrně zanedbané a mohly dostat víc prostoru. I tak si troufám říct, že se jedná o mou novou oblíbenou sérií a možná bych ji dokonce dala v žebříčku i před Skleněný trůn.
Překonat nechuť po prvním dílu se opravdu vyplatilo. Stejně, jako u Skleněného trůnu, se to nejlepší rozjíždí až v dalších knihách - autorka očividně má svůj systém.
Rhysand je bezesporu můj největší aktuální knižní crush a nejtěžší je, že se nám tu ukáže tolik skvělých nových postav, že nevím, koho si vybrat dřív! Rozhodně po dlouhé době mohu říct, že mě nes..štve nikdo, kdo to nemá přímo za úkol. A to, dámy a pánové, to je úspěch.
Navíc mě baví, jak děj odsýpá a nikde se zbytečně nezdržujeme. Tyhle stránky jsou nacpané akcí a udrží vás přilepené u knížky déle, než byste zrovna potřebovali.
Temné části, jako například Tkadlenu a Řezbáře kosti, naprosto žeru. Nemluvě pak o městě snů a spoustě dalších kouzelných momentech.
Ráda se k tomuto čtení budu vracet.
Namísto aby měli Vrány klid, čeká je nová porce dobrodružství. Zatímco v prvním díle měli jeden cíl - dobít palác a víceméně se toho ujali jedním plánem, zde se často jejich způsoby mění. Tentokrát mi to úplně nesedlo a chvílemi jsem se ztrácela, jelikož spousta linek vedla do prázdna. Například khergudi.
Naštěstí postavy zůstaly stejné, chemie mezi nimi stále funguje a to je největší pilíř duologie.
Hrozně ráda bych o Kazi a jeho společnících dostala pokračování, ale zároveň mě těší, že to je jen na mé fantazii a autorka nám nemůže nijak víc zlomit srdce, nebo nás něčím zklamat.
I přes počáteční rozpaky jsem se do Šesti vran pomalu zamilovala a teď akutně potřebuji začít číst druhý díl!
Postavy mají skvělou chemii a ještě lepší humor. Ani jedna mi nijak nevadila, každá kapitola se četla skvěle.
Nezaostává ani akce, která v druhé půlce knihy hází jeden zvrat za druhým.
Dílo je velmi čtivé, autorka umí vtáhnout a popsat jak místa, tak postavy, že se vryjou čtenáři pod kůži a prožívá velkou loupež, jako by byl jeden z Vran.
Jakmile se dostanete na ostrov a do hry, strhne vaši představivost velkolepá jízda. Autorka ráda popisuje skrze barvy, vůně a další zajímavé způsoby, díky čemuž si v hlavě Caraval dokonale vykreslíte.
Postavy mi přišly trochu ploché a nijak víc se k mému srdci nedostaly. Zároveň skrz neustále připomínáné "Je to jen hra", pro mě bylo těžké se o ně nějak víc obávat. Čekala jsem zradu za každým rohem a při velkolepém finále se mi všechny pocity údivu a překvapení vyhnuly.
Celkový popis světa byl zajímavější, než samotný děj a zápletky. Rozhodně má kniha svoje kouzlo, ale ne natolik silné, abych hned sáhla po pokračování.
