Líbí se ti můj profil a chtěl by si mít podobný i ty?
Založit si profilO mně
Po dvaceti letech jsem se konečně vrátila k mé dávné lásce - čtení. Čtu knížky různých žánrů - romantické, krimi, thriller, fantasy...
Oblíbené literární žánry
Oblíbení autoři
Moje srdcovky
Moje aktivity
Uprostřed války sledujeme příběh Anny. Žije v Berlíně, pracuje na armádním úřadě, otec má vysokou funkci v armádě a ona soucítí se Židy. I když by neměla. A pak je tu láska. Srdce ji táhne k důstojníkovi Erwinovi, ale rozum říká, že by měla být s esesákem Rainerem. V troskách hledá nejen zbytky svého města, ale i zbytky sebe samé.
Toto je román o lásce, a to v době, kdy bylo těžké se zamilovat nebo spíše nemilovat někoho nevhodného. Sledujeme Anin vývoj, nejen v lásce, ale i v životě, kdy přicházejí nová opatření pro Židy, kdy je odvážejí neznámo kam a lidé se snaží zjistit co se děje a zda své blízké ještě někdy uvidí.
Kniha je psána rozhodně čtivě, velice oceňuji historické informace. Jsou tu zmínky i o skutečných postavách a je z textu znát, jakou si autorka dala práci s rešeršemi. V příběhu nechybí ani rodinná tajemství, která čtenář postupně odhaluje.
Já sama mám raději historické romány, kde je láska spíše na pozadí. Tady dostala hlavní roli a přiznám se, že první polovina knihy pro mě byla hodně červená knihovna o slečně, která se musí rozhodnout, s kým vlastně chce být. Ale díky tomu, že jsem vytrvala, přišla další část, která se mi líbila mnohem více. Tady už mě příběh pohltil, a nakonec i slzička ukápla.
Myslím, že pokud ke knize budete přistupovat jako k romantice, která se odehrává na pozadí války, budete rozhodně spokojeni.
Anna si žije svůj život se svou rodinou a bolavou minulost už dávno hodila za hlavu. Ale stačí jeden telefonát, aby se její vzpomínky oživily a ona se vydá na dlouhou cestu za hlasem svého srdce.
Přiznám se, že tahle kniha mě zaujala hlavně svou krásnou obálkou a jelikož ráda objevuji nové české autory, bylo jasno, potřebovala jsem si ji přečíst. A dobře jsem udělala.
Jelikož je Anna čtyřicátnice v běžné rodině, s běžným životem, já jsem se v některých momentech tak našla. Mnohé pocity a situace zažívám stejné jako ona, místy jako bych četla i o mém životě. Pak sice přišly pasáže, které byly méně uvěřitelné. Na druhou stranu, v životě se děje tolik zvláštních věcí, že bych se nedivila, kdyby někdo prožil něco podobného.
Kniha je nesmírně čtivá, ponoříte se do příběhu a nebudete moci odejít. A věřte, že i na slzičky dojde.
Pokud milujete rodinné romány, kde odhalujete tajemství z minulosti, takhle kniha je přesně pro vás.
Londýn, rok 1888, město, které je rozděleno na bohaté a chudé. Mezi chudé zamířil krvelačný vrah. Prostitutka Fairy Fay se rozhodne, že pátrání nenechá jen na neschopných policistech a pouští se do vlastního vyšetřování. Steampunková detektivka, která rozplétá kroky Jacka Rozparovače.
Mám ráda, když mi kniha předá něco nového, když mě něčemu přiučí. A to se tady vážně povedlo! Za prvé jsem do dneška netušila, co je steampunková detektivka, díky googlu jsem si přečetla definici a v knize jasně odhalila, co tento výraz znamená. A za druhé pro mě byl Jack Rozparovač jen jméno. Nikdy jsem se o něj nezajímala víc a tato kniha, i díky skvělému doslovu, mi předala spoustu zajímavých informací.
A navíc kromě toho jsem si užila celý příběh! Přenese vás totiž do Londýna, do té jeho horší části East Endu a na vlastní kůži pocítíte, jak nepříjemné to tam může být. Budete cítit nepříjemný zápach, dostanete strach v temných uličkách a dáte si skleničku něčeho záhadného v kdejaké krčmě. Samotné vyšetřování má spád, je tu spousta linek, které se vzájemně proplétají a čtenář si tak kousek po kousku dává dohromady celý příběh.
Jestli váháte, zda je tento příběh právě pro vás, tak neváhejte. Přečtěte si ho. Tím, jak je napsaný, je v podstatě pro každého. Je čtivý, krásně plyne a vy se do něj naprosto ponoříte.
V listopadu 1995 je nalezeno tělo mrtvé dívky. Je bez oblečení, jen přikrytá kabátem. Na první pohled je jasné, že ji někdo zavraždil. Vyšetřování se rozjíždí na plné obrátky. Policie se snaží dopadnout vraha dřív, než zaútočí znovu.
Jo, tak tohle mě bavilo! První kapitola vás hned šokuje, tohle vážně nečekáte a pak už to jede. Má to neskutečný spád, vyšetřování běží na plné obrátky. Nejsou tu žádná hluchá místa, stále se tu něco děje, autor nás nenechá vydechnout.
Je tu dobře popsána detektivní práce, ale i třeba taková pitva je tu ukázána hodně detailně a myslím, že slabým povahám by to nemuselo udělat dobře Moc mě bavilo, že se příběh odehrává v devadesátých letech a autor tu dal spoustu typických věcí pro tu dobu a já i přes pátrání po vrahovi, jsem si mohla zavzpomínat na mé mládí.
Na můj vkus čtenář ví zbytečně moc (na rozdíl od policie), takže tu nebylo tolik napětí, kolik bych očekávala, ale to mě nakonec vlastně ani nevadilo, protože mě celý příběh pohltil a vážně bavil.
Ještě osobnější, otevřenější a provokativnější fejetony než v předchozí knize. Dozvíme se více z pracovního i soukromého života, podíváme se do dětství, dospívání i do současnosti. Chcete-li se pobavit, pohodlně se usaďte a užijte si představení.
Od autorky jsem četla už její první knihu Ty vole se neříká a jelikož jsem z ní byla nadšená, rozhodně jsem potřebovala i tuto novinku. A byla stejně dobrá!
Jsou tu příběhy vážné i veselé, k pobavení i k zamyšlení. Upřímné a otevřené tak, jak jen to Dagmar Pecková umí.
Fejetony jsou všechny stejně dlouhé, respektive krátké. U některých mi délka vyhovovala, jiné bych si přečetla i klidně mnohem delší.
Dagmar Pecková je žena, která toho tolik dokázala, a přitom zůstala stále svá chytrá, sebevědomá a provokativní
Dva bratři, každý naprosto jiný, se starají o svou stárnoucí matku. Díky jejich rozdílům vznikají konfliktní situace, které se bude snažit řešit celá rodina. Může odcházení nejbližšího člověka pomoci k usmíření?
Hořce humorná novela, jak je v anotaci uvedeno, nám ukáže příběh ze života. Takový, který může prožívat kdokoliv z nás a díky tomu se s ním dokážeme ztotožnit. Jsou tu situace z každodenního života, je to o stáří, které se nevyhne nikomu.
Miluji filmy podle scénářů pana Jarchovského. Jak v nich, tak i v jeho knihách, dokazuje, jak skvěle dokáže reflektovat historii naší země. Ať tu hodně dávnou anebo i takovou, která se stala před pár lety. Můžete v této knize zavzpomínat, jaké to u nás bylo, třeba při volbě posledního prezidenta, ale je tu mnohem, mnohem víc z naší historie.
S knihou jsem měla jediný, avšak zásadní problém. Všechny postavy mi byly tak nesympatické, že jsem se v příběhu necítila dobře. A to až natolik, že jsem z nich byla doslova otrávená a nejraději bych knížku odložila. Už jsem nechtěla řešit jejich žabomyší války a bylo mi naprosto jedno, jak to celé dopadne.
Pokud však postavy snesete, věřte, že vás čeká zajímavý rodinný příběh.
Dublin a jeho obyvatelé na začátku 20. století. Patnáct povídek z běžného života, díky nimž poznáme, jak se v Irsku v té době žilo.
Tuhle knížku už mám doma nějaký ten čas. Jelikož mám ráda odeonky, většinou je nakupuji bez většího rozmyslu a zkoumání, cože je to vlastně za knihu. Tady mi bylo jasné, že se jedná o klasiku, ale jelikož na knize není uvedena ani anotace, šla jsem tentokrát úplně do neznáma.
Přiznám se vám, že jsem díky tomu nevěděla, že čtu vlastně povídky a díky tomu jsem v prvních třech hledala stále nějaké spojitosti, které jsem nenacházela, takže jsem byla dost zmatená :-D Ani poté se to však pro mě moc nezlepšilo. Povídky mě moc nebavily, asi jsem měla více číst mezi řádky, abych pobrala vše, co nám chtěl autor předat. Na to, že je to útlá kniha, mě docela potrápila.
Rozhodně zajímavý vhled do života v Irsku, ale jinak mé první setkání s Joycem nedopadlo moc dobře.
Pojďte poznat přírodu! Ale nechoďte nikam daleko. Stačí vyjít na zahradu nebo za plot a můžete potkat spoustu zajímavých zvířátek.
Pokud jste milovníky přírody a zvířátek, tuhle knihu nutně potřebujete. Je skvělá! Jsou tu tak nádherné fotografie, které vám přiblíží ptáčky, veverky, lišky i třeba myšky. Prostě zvířátka, která můžete potkat i poblíž vašeho domu.
Díky fotkám a popiskům můžete poznávat zvířátka. Třeba ptáčky ve vašem krmítku. Dozvíte se například, jaké rozdíly jsou mezi jednotlivými druhy sýkorek. Také se tu dočtete tipy, co pro zvířátka můžete sami udělat anebo i to, jak je lépe vyfotografovat. Z povídání autorů poznáte, jakou musí mít fotograf trpělivost, než se dočká vysněné fotky.
Celá kniha je pohlazením po duši. Přistihla jsem se, že se nad obrázky usmívám. Vyzařuje z nich zároveň klid ale i živost. V dnešní uspěchané době je to prostě balzám na duši.
Určitě mrkněte i na Instagram autora, má tam stovky a stovky nádherných fotek.
Když Mikimu, jako malému, zemře maminka, začne žít se Slavou, svým strýcem. Ten je nadaný umělec a žije ve vztahu s lékařem Lvem. Jelikož žijí v Rusku a jejich vztah je tak tabu, je nucen malý Miky lhát o tom, jak žijí, aby neměli problémy s úřady. Sledujeme tak jeho vývoj a dospívání v milující rodině, kde si však uvědomuje nepřátelskou atmosféru vnějšího světa.
Tohle byl tak nádherný, smutný, bolavý a nadějný příběh! A k tomu ještě tak skvěle napsaný. Kniha se čte lehce, snadno, a přitom vás okamžitě vtáhne a pohltí. Díky tomu, že příběh vypráví malý Miky, sledujeme společnost jeho očima. To nás donutí zamyslet se nad tím, jak je právě společnost nastavená, a to i v dnešní době. Samozřejmě sledujeme i vývoj Mikyho, jak roste, jak se mění jeho názory, starosti a problémy.
Ze začátku je to vlastně až pohodové čtení, když se seznamujeme s Mikym a jeho rodinou a pak se dostaneme dál a vidíme, jak bojuje sám se sebou i s okolím. Z toho mi bylo vážně smutno a úzko a jen jsem četla a četla a bála se, co přijde dál. Bála jsem se o Mikyho, doslova mi přirostl k srdci.
Kniha přináší nečekané zvraty a události a já jsem ji nemohla dát z rukou, dokud jsem se nedostala až nakonec. Toto byla knížka přesně podle mého vkusu.
Grace se rozhodne uprchnout od svých problémů a její kroky vedou do Irska, do vesničky, kde vyrostla její babička. Když ve dostane až k chalupě, ve které by měla nalézt útočiště, zjistí, že je neobyvatelná. Musí však zůstat silná kvůli své dceři a rozhodne se, že udělá všechno proto, aby byly šťastné.
Když jsem po této knize sáhla, chtěla jsem nenáročné a odpočinkové čtení. A přesně to jsem dostala. Je to jednoduchý příběh, spíše taková pohádka. V první půlce příběhu mi bylo vážně dobře a bavil mě. Je tu krásně popsané přímořské irské městečko, že bych se tam nejraději vypravila, alespoň na dovolenou.
Pomalu odkrýváme nejen to, odkud a od koho Grace utekla, ale hlavně poznáváme historii její rodiny, když všichni bydleli právě ještě na tomto krásném místě. Pomalu rozplétáme rodinný příběh a během čtení fandíme Grace, aby nový život zvládla.
Zhruba od poloviny jsem však měla pocit, že čtu stále to samé dokolečka a už mě kniha nebavila tolik, jako ze začátku. Na konci přišlo několik odhalení, některé očekávané, některé však překvapivé.
Bylo to fajn čtení, ale druhý díl této série už vyhledávat nebudu.
