Velká dramata — obyčejné životy

Autorka této knihy se inspirovala jak tradičními antropologickými výzkumy komunit (community-studies), tak analýzou diskursu a teoriemi modernity. V této knize zkoumá důsledky, jaké měla společenská změna, kterou přinesl rok 1989, pro lidi žijící ve dvou odlišných venkovských oblastech – v jižních Čechách a na jižní Moravě. Analyzuje procesy transformace v zemědělství a v životě venkovského společenství, prozkoumává aspekty změny a kontinuity v biografických sebeprezentacích a pojednává o rétorických rysech místního diskursu týkajícího se transformace.
Studie představuje současně pohled zevnitř a zvnějšku. Pohled zevnitř se zakládá na materiálu z dlouhodobého terénního výzkumu a intenzivní participace na životě zkoumaných vesnic. Pohled zvnějšku je pohledem cizinky – norské sociální antropoložky, která byla během uplynulých 12 až 13 let zapojena do výzkumu českého venkova. V Čechách autorka působila v letech 1990-1991 a v letech 1993-1995.