Co všechno nevíme o svých nejbližších?Když Bohdanu její umírající babička osloví cizím jménem, začne plachá a uzavřená dívka pátrat po rodinné minulosti. Odcizený a mrzoutský otec, s nímž se jí nedaří navázet bližší vztah, ale její snažení zrovna neulehčuje. Jedinou oporou je jí dobrosrdečná nevlastní matka Běla, která se však nakonec vždy podřizuje nařízením a náladám svého muže. Bohdanino vyprávění se střídá s příběhem Svatopluka Žáka, oddaného komunisty, který celý život zasvětil budování socialismu, v němž ale jeho milovaná manželka ani zbožňovaná dcera nevidí svou budoucnost tak růžově jako on. Nečekaná tragédie ovšem naprosto změní situaci a ze Svatopluka udělá zcela jiného člověka.Autorčino intimní rodinné drama opět ukazuje, že "malá" osobní historie může být stejně důležitá jako velké dějiny, protože všechno, co se stalo předtím, než jsme přišli na svět, zásadně ovlivňuje náš další život.Autorčino intimní rodinné drama opět ukazuje, že „malá“ osobní historie může být stejně důležitá jako velké dějiny, protože všechno, co se stalo předtím, než jsme přišli na svět, zásadně ovlivňuje náš další život.Audiokniha vychází 23. dubna současně s knižním vydáním nakladatelství Host.„Můj román je především o síle slov. Slova jsou mocná zbraň, ale my si to neuvědomujeme. Používáme je denně a nepřemýšlíme nad tím, jak obyčejné slovo může druhému ublížit a poznamenat jej napořád. Ale stejně špatné je, když spolu lidé nejsou schopni mluvit o věcech, které je trápí.“ – Alena Mornštajnová„Píšu o životě. I když jsou moje romány mnohdy zasazené do doby, která už je naštěstí za námi, jsou především o lidech. Dějinné události pro mě vždycky byly jen kulisou, v níž se charaktery postav projevovaly. A protože lidé jsou stále stejní, ať žijí v jakékoli době, ve své podstatě se nemění…“ – Alena Mornštajnová„Jediné, o co se ve svých románech snažím, je, aby byly odrazem skutečného života.“ – Alena Mornštajnová„Hlavně jemnost, přesnost, důkladnost a hloubka vidění. Skvěle zvládnutá psychologie. Umění silné vizualizace. Podařené, všestranné, jaksi ,objemové‘ zabydlení jakéhokoli typu postavy: mladé, staré, z jedné i druhé strany barikády.“ – Radim Kopáč, UNI Magazín „Vše, co Alena Mornštajnová ve svých románech popisuje, se mohlo stát a pamětníci poznávají příběhy, kterých sami byli kdysi svědky či je slýchávali od přátel.“ – vaseliteratura.cz„Na její tvorbě je cenné nejen zvolené téma, ukotvené v autentické české minulosti, ale především práce s jazykem. Autorčino psaní je nesmírně citlivé, přitom však nikterak sentimentální, bez kapky sebelítosti, směřované k postavám.“ – Lucie Zelinková, Právo