Manžela jsem nezabila

Přečtená

Hlavní postavou románu je žena jménem Lotos, vesničanka středního věku, která se bouří proti státnímu aparátu. A taky to v soudním sporu dotáhne až do nejvyšších pater, když jede demonstrovat na náměstí Nebeského klidu zrovna ve chvíli, kdy v Pekingu probíhá plenární zasedání celostátního sjezdu strany. Bouří se ne z nějaké politické uvědomělosti, ale protože přišla o manžela. Sama se s ním rozvedla, neboť podruhé otěhotněla a rodina by při druhém dítěti byla postižena sankcemi, manžel by přišel o práci.

Přišla tedy s nápadem, že se rozvedou, a až ona porodí, zase se po nějaké době vezmou. Nepočítala ale s tím, že si její muž mezitím najde mladší a nebude se k ní chtít vrátit. Začne se tedy soudit. Případ je zamítán a ona to žene výš a výš, objevuje se celá škála různých soudruhů, kteří se snaží zbavit problému, který představuje.

V první polovině románu jej dožene až úplně nahoru a vznikne velký skandál, při kterém padne (zcela z jiných než správných důvodů) několik pomazaných hlav. V druhé části je hrdinka postrachem všech kádrů, uvědomí si svou moc a využívá ji vědomě. Stále se chce domoci zrušení rozvodu, aby dokázala svou pravdu, teď už ji ale nikdo nepodceňuje, naopak ji pravidelně sleduje tajná policie.

Na jedné straně absurdní fraška, na druhé straně depresivní obrázek mašinerie státní moci.



Autor o svém psaní v rozhovoru pro iDnes.cz řekl: "Většina lidí si myslí, že spisovatel začne psát knihu, protože se mu v životě něco přihodilo nebo narazil na člověka, který jej inspiroval. Já to tak nemám a myslím si, že dobrý spisovatel ve svém díle vychází z toho, co objeví. Nějakou pravdu, na kterou přijde, a myslí si, že je pro čtenáře objevná nebo nová."