Jsou světla, která nevidíme

Otevřete oči a dívejte se jimi, než se zavřou navždy."





Od knihy jsem měla velká očekávání. Ohlasy byly víceméně kladné a já se těšila, že si prožiji zkrátka příběh, který se mi bude líbit stejně. Mýlila jsem se! Líbilo se mi to mnohem víc a kniha předčila má očekávání.
Miluji období druhé světové války a tak mi přišel námět skvělý, když nám pan autor zamíchá s osudy francouzské dívky a německého chlapce. A jaké postavy v příběhu vlastně figurují?
Nejprve se setkáváme s milou, krásnou, ale osudem zkoušenou Marií Laurií, která žije se svým tatínkem a ke vší smůle je slepá. Miluje procházky, objevování nových věcí a je velice zvídavá. Její tatínek jí miluje celým svým srdcem, ale poté přijde válka a oni jsou nuceni svůj domov opustit a vydat se na nebezpečnou cestu...
- Marii jsem moc fandila a zamilovala si ji. Kdo by ne, že? Byla tak milá, mladá a nezkušená... Jen žila v nelehké době, kdy se každý bál nadcházejícího dne a o svůj drahocenný život.
Poté nás pan autor seznamuje s další hlavní postavou a to s německým chlapcem Wernerem, který miluje vědu, techniku a objevování nových věcí. Jenže nastala válka a mladý chlapec musí uposlechnout nařízení druhých a pustit se do boje. Jelikož je velice talentovaný, dostane se až na elitní vojenskou akademii a stane se z něj specialista na odhalování odbojových aktivit.
- Werner mi byl kupodivu sympatický. I když byl na druhé straně války, dokázal prokázat veškerou odvahu pro lásku a naději.
Kapitoly jako takové byly až úsměvně krátké, takže se kniha četla jako po másle :-)
Střídaly se nám pohledy, jednou to bylo psáno z pohledu francouzské dívky, jindy zas ze strany německého chlapce. Kniha je psána v er-formě, což mi nevadilo, ale raději upřednostňuji ich-formu :-)
když se kniha zdá být obsáhlá (má 536 stran), čtení ubíhalo tak rychle, že jsem po třech dnech hlásila dočteno!

Toto dílo si zamilují milovníci historie i obyčejných románů! Nechybí zde humor, láska, napětí ani emoce. Konec mi rozhodně vyrazil dech! A vehnal slzy do očí! Rozerval mé srdce na kusy a já se ještě dlouho vzpamatovávala a myslím si, že to nebylo naposledy, co jsem si toto dílo přečetla. Ještě tu na mě čeká autorův další počin a to: "Zeď vzpomínek," na kterou se už nyní celá třesu a nemohu se dočkat, až se k ní dostanu :-)
Na závěr dodávám, že Pulitzerovu cenu má zcela zaslouženě a moc se těším, až nakladatelství MOBA vydá jeho další knihu, kterou bude "Sběratel mušlí" :-)