Předkládaná publikace mapuje
rozvoj Prahy ve vrcholném období průmyslové revoluce a to především se zaměřením na dopravní systém. Snahou autorů je ukázat na jednotlivých případech vzájemnou provázanost dopravního systému s ekonomickým, stavebním a společenským rozvojem města.
Kniha je rozdělena do čtyř částí. První část se věnuje obecným souvislostem, které vedly ke vzniku průmyslové revoluce, ať už se jednalo o fyzikální objevy nebo technické vynálezy, případně o vývoj v oblasti využívání energetických zdrojů v dopravě. Speciálně se potom tato kapitola zaměřuje na výrazný posun v ekonomické vědě během 18. a 19. století, spojený především s důrazem na dělbu práce a s teorií komparativních výhod. Druhá kapitola se věnuje třem základním událostem, které měly na dopravu a stavební rozvoj Prahy zásadní vliv. Zároveň tyto události byly reakcí na předchozí společenský a průmyslový vývoj, jako například první pražská koněspřežná trať, která propojila dvě průmyslová centra, Karlín a Smíchov. Dalšími událostmi potom bylo bourání pražských hradeb a zavedení elektrické trakce do tramvajové dopravy. Třetí kapitola se soustředí na postupné dopravní napojování měst a obcí v okolí Prahy, které posléze společně s Prahou vytvořily po sloučení tzv. Velkou Prahu v roce 1922. Důraz je kladen především na Vinohrady, Karlín, Smíchov, Žižkov, Holešovice a Libeň. Závěrečná část pak shrnuje další důležité události ve vývoji dopravního systému, věnuje se ale i těm nedopravním, jako např. holešovické elektrárně nebo asanaci Josefova. Kniha je doplněna bohatým archivním materiálem.
