Soubor čtrnácti skladeb, nazvaných souhrnně Loutky, hraje v katalogu raných skladeb Bohuslava Martinů (1890-1959) zcela výjimečnou roli - představuje totiž první skladatelovy počiny přesahující hranici neumělých pokusů, jenž záhy nalezly své nakladatele a díky trvalé oblibě zejména u mladých interpretů vyšly postupně v moha vydáních. (Jejich vžité číslování, které skladatel prokazatelně akceptoval, ovšem neodpovídá chronologii jejich vzniku - vznikaly přesně v obráceném pořadí, takže Loutky III jsou nejstarší a Loutky I naopak nejmladší.) Všechny tři sešity Loutek - které vznikaly postupně v letech 1912 až 1925 a kromě názvu se od sebe liší jak rozdílnými estetickými východisky tak postupně vyzrávající klavírní sazbou - vydalo Editio Bärenreiter Praha ve zcela nových, revidovaných vydáních, jejichž editorem je Aleš Březina. Tato urtextová vydání s poměrně obsažnou předmluvou přinášející okolnosti vzniku díla, se opírají o nejnovější bádání a zhodnocení všech známých a dnes dostupných pramenů, které editor předkládá a podrobně objasňuje ve vydavatelské zprávě k druhému a třetímu sešitu Loutek. Druhá kniha (Loutky II) je datována rokem 1918 a obsahuje skladby: Loutkové divadlo, Harlekýn, Kolombína vzpomíná, Nemocná loutka, Kolombína zpívá. Díky vtipným hudebním nápadům a skladatelově empatii pro dětský myšlenkový svět se Loutky již od prvního vydání těší velkému zájmu interpretů.
- Martinů Bohuslav: Loutkové divadlo
- Martinů Bohuslav: Harlekýn
- Martinů Bohuslav: Kolombína vzpomíná
- Martinů Bohuslav: Nemocná loutka
- Martinů Bohuslav: Kolombína zpívá
