Tuto audioknihu máme sice aktuálně na skladě, zbývají ale už jen poslední kusy. Pokud ji chcete rychle, pospěšte si! Dodání dalších může trvat déle, obvykle do týdne.
Chcete vyzkoušet čtení ušima? K poslechu audioknihy vám postačí telefon. Pro co nejsnazší poslech doporučujeme naši aplikaci. Více informací najdete zde.
Tuto audioknihu máme sice aktuálně na skladě, zbývají ale už jen poslední kusy. Pokud ji chcete rychle, pospěšte si! Dodání dalších může trvat déle, obvykle do týdne.
Mládí je někdy k nepřežití… Dětská hrdinka nového románu Aleny Mornštajnové se zdá být všem na obtíž. Otec se vypařil během povodní, matka raději tráví čas se svými amanty a dědeček s babičkou, kterým zůstala viset na krku, pro ni nemají jediné vlídné slovo. Mlčenlivá cácora, jak jí nedůtklivá babička přezdívá, tak vede hodně osamělou existenci, jen s nástupem do školy vymění svou imaginární kamarádku Moniku za přátelství s živelnou a upovídanou spolužačkou Ester, v jejímž stínu pak tráví nelehká léta dospívání. Stále se však nemůže zbavit hluboce zakořeněného strachu z lesa, který v ní probouzí děsivé vzpomínky. Ale o takových věcech se v jejich domě nikdy nemluví… Dosud nejtemnější příběh z pera oblíbené české autorky, o jehož protagonistku se až do poslední stránky nepřestanete strachovat.
Máte o knize více informací než je na této stránce nebo jste našli chybu? Budeme vám velmi vděční, když nám pomůžete s doplněním informací na našich stránkách.
Novinka od Aleny Mornštajnovej v sebe nesie opäť veľmi silnú tému, o ktorej treba určite viac rozprávať! Žiadne dieťa by nemalo byť na príťaž a už vôbec nie s tajomstvom aké má hlavná hrdinka tohto románu. Veľmi napínavé čítanie od začiatku až do konca, kedy už čakáte čo sa z hrdinky vykľuje a či svoje tajomstvo niekedy niekomu prezradí, alebo ostane navždy hlboko ukryté.
Přiznávám se, že když jsem si přečetla anotaci knihy, když jsem viděla obálku a když jsem začala číst, na okamžik jsem se zalekla, že se tentokrát ponoříme do světa magického realismu a místo syrové reality, na kterou jsem u Mornštajnové zvyklá, přijde fantazijní dobrodružství, které nepatří k mému oblíbenému žánru. Jedna zásadní metafora, která se prolíná celou knihou, opravdu působí poněkud strašidelně a magicky zároveň, ale velmi rychle zjistíte, že tahle kniha je syrovější a bolavější víc, než byste možná očekávali.
Příběh vyprávěný z pohledu šestileté holčičky navíc nenabízí žádná logická vyústění, malá hlavní hrdinka si vysvětluje situace po svém a dospělé čtenářstvo musí na tuhle hru přistoupit. Pro mě to bylo lehce frustrující, ale zároveň mě to nutilo číst stále rychleji dál a dál. Klobouk dolů, paní Mornštajnová, zase jste si mě omotala kolem prstu od první stránky a já ani nevím, kdy a jak se to stalo.
Čtenářské recenze
Shrnutí recenzí
Shrnuto pomocí AI, která může dělat chyby.
Les v domě je temný a emotivně náročný román vyprávěný z pohledu hlavní postavy přezdívané cácora, v ktorém se postupně odkrývají rodinná tajemství a následky traumatu z dětství. Kniha má silnou tíživou atmosféru, mnoho čtenářů ji pohltilo rýchlo a hlásí silné emocionální reakce. Mediální kauza o podobnostech s jinou výpovědí některým čtenářům prozradila obsah předem. Pro citlivé čtenáře může být dílo příliš depresivní a beznadějné.
Čtenáři oceňují
Intenzivní, mrazivá atmosféra, která udržuje napětí.
Poutavý autorčin styl, kniha se často čte velmi rychle a těžko se odkládá.
Důrazné psychologické vykreslení hlavní i ženských postav.
Postupné odhalování tajemství a gradace děje.
Čtenáři také hodnotí
Velmi depresivní téma s omezenou nadějí, není vhodné pro citlivé povahy.
Někteří čtenáři pociťovali, že děj se místy vleče a závěr působil nevěrohodně nebo „trilerově“.
Kontroverze ohledně podobnosti s jinou výpovědí a mediální odhalení snížily překvapení a ovlivnily čtenářský dojem.
Pomohlo vám shrnutí?
Tomáš Fojtík
Neověřený nákup
14.4.2023
Čekat na nový román Aleny Mornštajnové je jako čekat na Vánoce. Víte, že přijdou, ale stejně se každý den do kalendáře podíváte, jak dlouho to ještě bude trvat.
Článek
Jsou autoři, kteří v zájmu úspěchu svých knih hledají nejkratší cestičku za svými čtenáři. Není přímo potřeba hladit po srsti, ale občas stačí pochopit, co čtenáři chtějí a přesně toto jim naservírovat. Alena Mornštajnová nic takového nedělá. Základ jejího úspěchu je jiný: Příběhy silné, jako pravá turecká káva.
Po třech knihách s historickým kontextem (Hotýlek, Slepá mapa a především nejslavnější Hana) se autorka usadila v relativní přítomnosti. Z příběhů plných velkých událostí (na pozadí ještě větších událostí) se stala menší komorní dramata. Jakoby se Mornštajnová rozhodla nasvítit malé životy, které ale prožívají bolesti o nic menší než aktéři velkých dějin.
Především v knize Listopád (2021) ale své čtenářky a čtenáře šokovala. Rozhodla se vykreslit alternativní svět poté, co listopadová sametová revoluce dopadla jinak. Ale i tyto velké kulisy využila pro komorní příběh.
Kniha Les v domě, která právě v těchto dnech letí na pulty knihkupectví, už žádný fiktivní svět nepotřebuje. Děj se rozjíždí v polovině devadesátých let - a jak jsme už u Aleny Mornštajnové naučeni, opět se setkáváme se silnými ženskými hrdinkami. Líbí se mi, jak prakticky v každé její knize (s výjimkou Hotýlku) jsou to právě ženy, kolem kterých se namotává příběh.
Hlavní pocit z Lesu v domě (šestého románu v pořadí) se dá shrnout do jednoho slova: tíseň. Bude vás provázet prakticky od první stránky knihy a neopustí vás ani s posledním slovem. Hlavní hrdinka je holka, u které se zdá, že úplně každému překáží a že je na světě tak trochu navíc. Babička jí říká Cácoro a vlídného slova se od ní malá holčička nedočká. Matka před tíhou rodinné atmosféry utíká k milencům, alkoholu - a hlavně daleko od své dcery. Otec zmizel během povodní a od té doby o něm nikdo neslyšel. A do toho tu je les. Les, jehož temnota zaplavuje dům a který na malou Cácorku působí jako temná deka, jako největší životní trauma. Les, který se čím dál tím více stává metaforou, jejíž význam nechceme ani domýšlet.
Alena Mornštajnová všechny postavy v knize obdařila extrémně silným závažím. Temná minulost je jakoby zahrabána pod záhonem s růžemi, ale stejně jako nové rostlinky na jaře, i pravda občas prostě začne vylézat na povrch. Čtenáře se dokonale povedlo přilepit ke stránkám knihy. Autorka na to jde na to zpříma, bez volánků, krajek a dalších literárně příjemných ozdobiček. Chce, aby syrovost (a surovost) děje dýchala nejen z příběhu, ale především z písmen, slov a odstavců.
Podobně jako například Viktorie Hanišová v Rekonstrukci i Alena Mornštajnová v Lese v domě pomalu odmotává z klubíčka a to, co vás možná někde v první polovině knihy napadne jako příliš odvážná myšlenka, se začne více a více zhmotňovat. Vzrůstající napětí, stále silnější atmosféra - a především finále s pointou, které se snažíte oddálit, a přesto se do cíle dostat co nejdříve. Les v domě není úplně odpočinková literatura, která přinese příjemné chvíle klidu při rodinné dovolené. Je to kniha, která ve vás dlouho zůstane, na kterou budete hodně vzpomínat. Ale na to jsme u této autorky zvyklí.
Jestli mi něco v knize chybělo, tak to byla zásadní finální konfrontace. U některých postav v knize jsem doufal, že se dozvím jejich úhel pohledu, jejich reflexi celé situace. Některé momenty v knize si zase zasloužily rozvést. Jenže tyto mé výtky jsou spíš hlad po příběhu, než skutečné slabiny knihy. Autorka opět nechala na čtenářovi, aby si některé věci domyslel, aby měl prostor pro své „dopsání“ knihy.
Les v domě je mrazivý, je výrazný a dramaticky bolestivý. A bez jediné pochyby mohu říct, že naprosto skvělý.
Mornštajnová vystudovala angličtinu a češtinu na Filozofické fakultě Ostravské univerzity. V současné době pracuje jako lektorka anglického jazyka a překladatelka. Žije ve Valašském Meziříčí. Debutovala v roce 2013 románem Slepá mapa, který se dostal do užší nominace na Cenu Česká kniha 2014. Její druhý román Hotýlek vyšel v roce 2015, v roce 2017 vydala třetí knihu s názvem Hana a její nejnovější román se jmenuje Listopád. Její knihy vždy obsahují silné ženské hrdinky, které se perou se životem na pozadí zásadních českých historických událostí.