Autor publikace řadu let se zabývá experimentálním zkoumáním mentálního slovníku, který je
uložen v naší dlouhodobé paměti a který
umožňuje poznávání a produkci slov. Jedním z podivuhodných jevů je zjištění, že jednotlivá písmena české abecedy a jednotlivá slova vykazují pokaždé rozdílný počet slov uložených v pamětní zásobě. Těmto rozdílům rozsahu slovní zásoby odpovídá různá rychlost poznávání písmen a slov v chronometrickém experimentu. Jako protikladný činitel působí různý stupeň abstraktnosti slov, který prodlužuje dobu poznávání slov. Působí zde minimálně dva různé procesory a mechanismy.
Konkréta a abstrakta vykazují rozdílnou kognitivní strukturu. Zvláště nápadné rozdíly poznávání byly zjištěny mezi adjektivy, substantivy a slovesy a mezi konkréty a abstrakty. Nejdelší dobu poznávání vykazují abstrakta a slovesa. Autor rozlišuje 3 druhy sémantické paměti, které se podílejí na poznávání slov a vět. Toto rozdělení se uplatňuje mimo jiné při diagnostice závažnosti poruch paměti. Praktické aplikace výzkumu se týkají obecně výuky a vzdělávacích programů, postupů při používání a řízení komunikačních prostředků a médií, každodenního používání řeči a jazykových prostředků ve styku mezi lidmi.
