Tom Stone odjel na léto do Řecka, aby tam napsal román – a zůstal tam dvaadvacet let. Na malém ostrůvku Pátmos, kde měl svatý Jan apokalyptické vidění popsané v Knize zjevení, se zamiloval do krásné francouzské malířky Danielly. Svůj román dopsal, prodal a rozhodl se zůstat na ostrově trochu déle.
Po sedmi idylických letech, které na Pátmu prožili, se narodilo jejich druhé dítě a oni odjeli na Krétu, kde Stone učil státní zaměstnance angličtinu a Daniella malovala ikony pro turisty. Ale Stone nechal své srdce na Pátmu. Když mu zavolal starý přítel Theológos a nabídl, aby si na léto pronajal jeho tavernu Krásná Helena, Stone po této příležitosti skočil – ke zděšení své manželky, která ho varovala, že by neměl zapomínat na staré rčení o Řecích přinášejících dary.
Po návratu na Pátmos Stone velmi rychle pochopil, že se jeho postavení změnilo. Z přítele a příznivce se náhle stal konkurentem. Dostal dost tvrdou lekci o schopnostech Řeků smlouvat i o tom, jak nezvratitelné je působení kletby ďáblova oka. Už neměl čas po ránu v klidu usrkávat řeckou kávu nebo si v kruhu přátel vychutnávat oběd provoněný oreganem. Taverna zavírala ve tři hodiny ráno a znovu otvírala o čtyři hodiny později v sedm; práce se občas měnila v urputný boj o to, aby člověk dokázal zůstat vzhůru. Jediným povzbuzením pro něj v tu chvíli byly obrovské zisky, které se podle Theológova příslibu měly realizovat v srpnu, a radost z toho, že je zpátky na Pátmu: krása ostrova, staří přátelé i adrenalin úspěchu, když se rozšířily zprávy o Stoneově kuchařském umění a na ostrov začaly jachty přivážet hosty z Mykonu na večeři. Potom ale přišel srpen a zjištění, že ho Theológos okradl o tisíce dolarů. Sen se zhroutil a Stone se uchýlil ke svým blízkým, manželce a dětem, kteří celou dobu trpělivě čekali, aby mu mohli nabídnout svou podporu i lásku.
