Světla paměti

Vzpomínky Zuzany Švabinské(nar. 1912), dcery malíře Rudolfa Vejrycha (1882-1939) a nevlastní dcery malíře a grafika Maxe Švabinského (1873-1962), lze číst dvojím způsobem. Autorce bylo dopřáno poznat mnoho zajímavých osobností nejen z uměleckého prostředí a s některými z nich byla delší či kratší dobu spjata vztahy velmi blízkými, takže při psaní mohla čerpat z opravdu bohaté látky, zahrnující téměř celé století. Na prvním místě stojí samozřejmě Max Švabinský, nepřehlédnutelná osobnost dějin českého umění - hlavně kresby a grafiky, ale i oblasti monumentální tvorby, například pro katedrálu sv. Víta, dále samozřejmě autorčin vlastní otec Rudolf Vejrych, malíř, který prošel zajímavým uměleckým vývojem, jeho sourozenci Ela a Karel, oba lidé velkého uměleckého nadání a zvláštních ýivotních osudů, a mnoho Vejrychových a hlavně Švabinského uměleckých a osobních přátel. Autorka tedy podává neobyčejně cenné a poutavé svědectví o životě a osudech řady známých osobností na pozadí historických peripetií dvacátého století.