Existují evropské dějiny ? Jak absurdně vypadá tato otázka - a přesto ji někteří lidé pokládají. Mají za to, že v oblasti naší civilizace lze vysledovat jenom dějiny různých evropských národů, které se odvíjejí nezávisle na sobě a že idea společných dějin Evropy by tyto národní dějiny mohla vymazat.
Základní otázky, které dějiny naší civilizace vyvolávají, přesahují národní rámec. Proč v Evropě jako v první ze všech historických kultur došlo ke změnám, které dnes poněkud intelektuálsky nazýváme modernitou? Jak se mohlo stát, že víceméně zastrčený a zvláštním bohatstvím přírody neoplývající kout světa (Paul Kennedy) nakonec celý svět dobyl? A proč právě v Evropě vznikly předpoklady pro způsob vládnutí, který dnes považujeme za jediný přijatelný, tedy pro politický řád svobody a rovnosti krátce nazývaný demokracií ?
Dějiny Evropy, to jsou sice dějiny různých kmenů, etnik a národů neustále se střetávajících na zeměpisném teritoriu našeho subkontinentu, ale je to také něco víc. Úžasné výsledky evropských dějin, jako modernizace, dosažení materiálního blahobytu a demokracie, jsou společným dílem evropských národů. Ne snad, že by toto společné dílo vznikalo vždy vědomě a v duchu přátelské spolupráce. Naopak, mnohdy bylo spojeno se soupeřením, nepřátelstvím a válkami, stejně jako s nesnášenlivostí k odlišným myšlenkám a zvyklostem. Přesto je v evropských dějinách postřehnutelné a rozpoznatelné.
To, co je evropským politickým dějinám společného, nemá uniformní podobu. Politika je a bude říší sporů, ale jednotu Evropy v různorodosti její minulosti i přítomnosti vytváří skutečnost, že politické zápasy v různých koutech Evropy jsou vedeny o společně sdílené hodnoty a myšlenky.
