Před pětatřiceti lety padla Berlínská zeď, začalo se hroutit sovětsko-ruské impérium a Češi vykročili na cestu ke svobodě a demokracii. Jaká byla v tomto procesu úloha českého disentu a Charty 77? Byl disent překvapen mocí, která se mu nabízela? A nerezignoval na ni příliš brzy? Co jsou největší úspěchy a chyby někdejších disidentů, kteří byli u moci během transformace totalitního státu v liberální demokracii s tržním hospodářstvím? Byl Václav Havel roztržitý intelektuál, nebo politik a státník s organizačními schopnostmi a autoritou? Jak se česká společnost vyrovnává s komunistickou minulostí? Čím může být disidentská zkušenost inspirativní pro nynější odpůrce autoritářských a totalitních režimů? Je dědictvím českého disentu důraz na univerzální lidská a občanská práva? V jaké kondici se nachází česká demokracie a západní civilizace?

To jsou otázky, k nimž se vrací kniha s názvem Disidenti u moci: Česká cesta ke svobodě a demokracii, kterou jako editor připravil historik, filosof a publicista Petr Hlaváček, a ve svých esejích se jimi z často nečekaných perspektiv zabývají intelektuálové a bývalí disidenti Daniel Kroupa, Petr Pithart, Zdeněk Jičínský (†), Eda Kriseová, Jaroslav Šedivý (†), Jan Ruml, Jaroslav Bašta (†), Petruška Šustrová (†), Dominik Duka, Michael Žantovský, Alexandr Vondra, Martin M. Šimečka, Petr Pospíchal, Václav Bartuška a Martin Palouš.

Úvodní slovo napsala zesnulá americká politička Madeleine K. Albrightová, autorem shrnujícího eseje je americký politolog Fredo Arias-King, který je zároveň iniciátorem vzniku této pozoruhodné publikace. Disidenti u moci představují provokativní text, který čtenáře podněcuje k přemýšlení nad palčivými problémy české občanské společnosti v evropském i globálním kontextu.