Leather & Lark

Přečtená

Ej toto bolo jazda. Rozbehla sa kruťopádne, potom však ubrala na intenzite. Dobre, dobre, nie každý môže byť Rowan Kane, ale ide o jeho brata sakra a ja som o jeho bratovi chcela vedieť všetko! O jeho práci kožiara je tam žalostne málo, skoro ako by to bol len jeho koníček popri večernom pozeraní telky. Ale bol vážne zlatíčko. Taký hrošík s nepreniknuteľnou kožou, no vo vnútri citlivý a mäkkučký. Samozrejme ťa vie zabiť a odpratať z povrchu zemského na tisíc spôsobov, takže nie je žiadne neviniatko. Ale je trefne sarkastický, starostlivý a ochranársky. A samozrrrrejme sexi.

Čo sa týka Lark, tak tá zase vyzerá celkom nevinne a preto ju všetci podceňujú. Ona je ale prvotriedna magorka. Jej úchylky, rozpačitosť, striedanie masiek a emócií - no hotový kaleidoskop šialenosti a k Lachlanovi sa totálne hodila. Udržiavala ho riadne v pozore, pretože pri nej nikdy nevedel koľká bije. Vývoj ich vzťahu ma úprimne prekvapil a popasovali sa s tým skvelo. Smiala som sa ich slovným výmenám, ale aj prehĺtala naprázdno nad nechutnosťami.

Aaale, hoci som si čítanie vážne užívala, čosi mi tam nerezalo. Celé mi to pripadalo povrchne poňaté, zamerané na činy a zločiny a v ničom sa nešlo naplno do hĺbky. Ále čert to ber, aj tak je to šupa.
Za mňa stále zostáva jednotka top-strop a druhá časť jej chudobnejšia príbuzná . Som zvedavá čo prinesie záverečná časť. Rose sa totiž ukazuje ako nepostrádateľná súčasť Kaneovskej skupiny a Fionn bude musieť prasknúť svoju bublinu. Tuná majú totiž ženy totál navrch.

Po *Kavce & Řezníkovi* jsem se fakt těšila na další dávku chaosu, černého humoru, vražd a toho zvláštního romantického napětí, které v prvním díle fungovalo překvapivě dobře. Bohužel *Řemen & Skřivan* pro mě byly spíš zklamáním.

Lark mě prostě nebavila. Na začátku její „kreativní“ záliba vypadala slibně a říkala jsem si, že by to mohlo vést k něčemu zajímavému, ale nakonec to celý děj moc nezachránilo. A Lachlan? Na to, že měl být ten nejhorší a nejdivočejší z bratrů Kaneových, působil spíš jako naštvané kotě než jako nebezpečný zabiják. Chvilku syčí, chvilku trucuje, ale skutečná hrozba nebo temnota tam za mě chyběla.

Největší problém jsem měla s chemií mezi nimi. Motiv „forced proximity“ mezi dvěma nepřáteli mám normálně hrozně ráda, protože většinou přináší napětí, humor i vášeň. Tady ale skoro nic z toho nefungovalo. Místo jiskření to bylo spíš nevýrazné postávání a koukání přes místnost.

Ani dějová linka s tajemným zabijákem mě moc nechytla. Bylo poměrně brzo jasné, kdo za tím stojí, a celé rozuzlení proběhlo tak rychle, že jsem si říkala: *To je všechno?* Přitom nápad s partou kamarádů, kde jsou všichni nájemní vrazi, má obrovský potenciál.

Celkově mám pocit, že kniha stojí na dobrém nápadu, ale ten zůstal hodně nevyužitý. Oproti prvnímu dílu tomu chyběla energie, napětí i to lehce šílené kouzlo, kvůli kterému mě *Kavka & Řezník* bavili.

Za mě 2/5 a trochu škoda, protože potenciál tam byl.