Spis patří k základním dílům moderního politického myšlení. Hobbes v něm analyzuje lidskou přirozenost, aby ukázal, na jakých základech spočívá politická moc. Dílo vrcholí polemikou s kardinálem Bellarminem o vztahu světské a duchovní moci. Z pozůstalosti k vydání připravili J. Chotaš, Z. Masopust a M. Barabas.
Thomas Hobbes (1588–1679) vstoupil po absolvování university v Oxfordu do služeb šlechtické rodiny Cavendishů (hrabat z Devonshiru), kde působil jako domácí učitel a tajemník. Vztah ke šlechtické rodině měl pro jeho život osudový význam: zjednal mu přístup do intelektuálních a politických kruhů jak v Anglii, tak v kontinentální Evropě, ale také zapříčinil, že se politicky angažoval ve prospěch roajalistické strany v předvečer občanské války v Anglii, v důsledku čehož musel ze země uprchnout. Jedenáct let pak žil v pařížském exilu. Po publikaci Leviathana se však s roajalistickým exilem rozešel a vrátil se do Anglie pod ochranu Cromwella. Poté co v Anglii došlo k restauraci monarchie, přiznal mu král doživotní penzi, ale později mu zakázal publikovat. Hobbesovo stěžejní dílo, Leviathan (1651, latinsky 1668), je významné ve třech ohledech. Za prvé pro svůj metodický ideál: politická filosofie by se měla rozejít s aristotelismem a napodobit novověkou přírodovědu. Lidskou společnost je třeba zkoumat stejným způsobem, jako Galilei zkoumal přírodu. Za druhé svým obsahem: Leviathan je základním dílem moderní politické filosofie. Hobbesův příspěvek k politické antropologii, k teorii politického závazku, k teorii přirozených práv, k teorii společenské smlouvy a ke vztahu světské a duchovní moci je dodnes nepřehlédnutelný, jak se o tom můžeme přesvědčit v dílech I. Kanta, M. Oakeshotta, H. Arendtové, C. Schmitta či L. Strausse. Za třetí je Leviathan průkopnickým dílem na poli anglické filosofické terminologie. Hobbes díky své filologické erudici přispěl k ustavení angličtiny jako filosofického jazyka. Předložený svazek je po sedmdesáti letech zcela novým překladem Hobbesova hlavního díla do češtiny a vůbec poprvé obsahuje kompletní překlad anglického vydání z roku 1651.
K nejdůležitějším Hobbesovým dílům patří z filosofie: Třetí sada námitek k Descartovým Meditacím o první filosofii (1641), De corpore (1655, anglicky 1656), De homine (1658); z politické filosofie: The Elements of Law (1640), De cive (1642, anglicky 1651), Leviathan (1651, latinsky 1668 Amsterdam); z historie: Behemoth (kolem 1668, publikováno posmrtně), z teorie práva: A Dialogue Between a Philosopher And a Student of The Common-Laws of England (kolem 1670, publikováno posmrtně); z filologie: překlad Thúkydidových Dějin peloponnéské války (1629, vydáván a používán dodnes), anglický překlad Homérovy Illiady a Odysseie (1675-1676).
Brožovaná vazba
Pevná vazba
