Pád (1956) je poslední velkou prózou Alberta Camuse, proslulého francouzského spisovatele a filozofa, názorově spjatého s existencialismem... Číst víc
Zadejte e-mail a my vám dáme vědět, jakmile bude kniha dostupná.
Zeptejte se online knihkupce!
Našli jste nepřesnosti? Dejte nám, prosím, vědět!
Román Pád patrí do záverečného obdobia Camusovej tvorby, ktorá je teoreticky vymedzená najmä v dielach Mýtus o Sizyfovi (téma absurdnosti) a Vzbúrený človek (témy aktivity, protestu, revolty). Pád sa zaoberá problematikou viny a polemizuje s biblickým motívom hriechu a vykúpenia. Camus kladie na plecia človeka v podstate metafyzickú vinu: „Nakoniec nikoho nemôžeme prehlásiť za nevinného, kdežto všetkých môžeme s istotou považovať za previnilcov. Každý človek svedecky dokladá zločiny všetkých ostatných, v tom je moja viera a moja nádej.“ Podstatu Ježišovho učenia videl v upozorňovaní na vinu človeka a zároveň v ponúknutí chápajúceho pohľadu. Na odpustenie a vykúpenie z hriechov Camus prirodzene neveril; rovnako ako ani v cirkev, ktorá disponuje mocou tohto odpustenia. Vzťah k druhým je u neho formovaný uvedomením si vlastného mravného nedostatku a preto hlavný hrdina knihy o sebe hovorí ako o sudcovi-kajúcnikovi. Zákernosť pádu, ktorý predstavuje moment precitnutia, spočíva v súčasnej bezmocnosti a zodpovednosti človeka voči vonkajšiemu svetu, a v treste svedomia za nezaslúženú samozrejmosť vlastnej existencie: „Nečakajte na posledný súd. Ten sa koná každý deň.“
Číst víc
Chtěli byste si prohlédnout všechny své recenze na jednom místě a podělit se o ně s ostatními čtenáři? Aktivujte si čtenářský profil, kde můžete mimo jiné sbírat knihomolské odznaky nebo zvyšovat svou knihomolskou úroveň.
Aktivovat čtenářský profil„Lžeme si o pravdě. Říkáme si, že to máme pod kontrolou, když ve skutečnosti… nemáme pod kontrolou vůbec nic.“
