Na realʹnykh podiyakh
Pislya opublikuvannya poperednʹoho romanu u avtorky nastalo tvorche zatyshshya. Tse perekhodytʹ u depresiyu, shcho posylyuyetʹsya pislya otrymannya anonimnykh lystiv, u yakykh yiyi zvynuvachuyutʹ u tomu... Číst víc
Pislya opublikuvannya poperednʹoho romanu u avtorky nastalo tvorche zatyshshya. Tse perekhodytʹ u depresiyu, shcho posylyuyetʹsya pislya otrymannya anonimnykh lystiv, u yakykh yiyi zvynuvachuyutʹ u tomu... Číst víc
Našli jste nepřesnosti? Dejte nám, prosím, vědět!
Z románu o prekonávaní spisovateľského bloku a o zvláštnom vzťahu s tajomnou L. sa postupne stáva psychotriler. Kvalitná odeonka, ktorá aj u mňa patrí medzi najlepšie knihy roka 2018.
Odporúčam pre: všetkých
Francúzska spisovateľka Delphine de Vigan nie je v našom literárnom priestore neznáma. V češtine jej teraz vyšla už štvrtá kniha a opäť je to niečo, čo poteší milovníkov dobrej literatúry. Tentokrát sa autorka zamerala na tému vzťahu dvoch žien, v knihe sa venuje aj téme literárnej fikcie a celé to čítate ako dobrý román s prvkami trileru. Delphine je dobrá rozprávačka, vtiahne vás a vy vlastne počas celej knihy neviete, či čítate skutočný príbeh, alebo fikciu. A o to práve išlo!
Číst vícPracovala dvacet let jako ředitelka výzkumu v jedné francouzské společnosti, nyní se věnuje pouze literatuře. Svůj první román Dny bez hladu vydala roku 2001 pod pseudonymem Lou Delvigová. O čtyři roky později publikovala pod svým skutečným jménem knihu Pěkní chlapci, roku 2006 prózu s názvem Jednoho prosincového večera, jež jí vynesla první literární ocenění. Světového úspěchu dosáhla románem No a já z roku 2007 - ve Francii získal dvě literární ceny a ocitl se v nejužším výběru na prestižní Goncourtovu cenu: dílo bylo přeloženo do dvaadvaceti jazyků. Následovaly romány Ani později, ani jinde a Noc nic nezadrží, v němž líčí komplikovaný vztah ke své matce. Jejím nejnovějším dílem je Podle skutečného příběhu, psychologický thriller, v němž líčí všechny útrapy slavného spisovatele a originálním způsobem manipuluje s autobiografií a fikcí.
„Řekl jsem již, že metafory jsou nebezpečné. Láska začíná metaforou. Jinak řečeno: láska začíná ve chvíli, kdy se žena vepíše svým prvním slovem do naší poetické paměti.“