

Přečtené Přečtete na zařízeních:
Nelze měnit velikost písma, formát je proto vhodný spíše pro větší obrazovky.
Více informací v našich návodech
Přečtete na zařízeních:
Více informací v našich návodech
Přečtete na:
Nepřečtete na:
Líbí se ti můj profil a chtěl by si mít podobný i ty?
Založit si profilMoje druhá knížka od Aleny Mornštajnové. Přečtena rychle, asi za tři dny. Musím samozřejmě srovnávat s Hanou, která mě hodně zasáhla a asi dlouho nebude mít konkurenci. Takže tak moc jako Hana se mi Tiché roky nelíbily, ale i tak byla knížka výborná. Četla jsem jedním dechem a až do konce příběhu mě něco dokázalo překvapit a zapadnout do souvislostí.
Další knížka od Michaely Klevisové, která se výborně četla. Poutavý, napínavý příběh a krásně vykreslené postavy a osudy i mimo kriminální zápletku.
Zpočátku jsem se do příběhu nějak nemohla začíst, ale zhruba od čtvrtiny knížky jsem pak četla téměř jedním dechem. Moc se mi líbilo, jak příběh v závěru gradoval. Spousta jiných knih mne k závěru zklame, neodpoví všechny mé otázky, což se tady rozhodně nestalo.
Moc hezky napsaný příběh neobyčejné ženy. Měla jsem pocit, jako bych se v bažinách sama ocitla, jak úžasně autorka popisovala prostředí. Ke konci jsem byla lehce zklamaná z rozuzlení a připadalo mi to takové moc nahuštěné, ale nic to nemění na tom, že jsem si čtení užila.
Tedy tolik bolesti a utrpení dostat do jedné knihy! Ač byl příběh místy až příliš silný, nemohla jsem se odtrhnout a přečetla téměř jedním dechem.
Komisař Joona Linna mě baví čím dál víc. Knížky mají spád, jsou napínavé a hrozně dobře se čtou. Bohužel pro mě jsem je nezačala číst v chronologickém pořadí, ale napřeskáčku, tak se občas ztratím v souvislostech. I tak si to ale náramně užívám.
Prázdná ranní knihovna má v sobě něco, co mě vždycky hluboce zasáhne. Tiše a klidně tu odpočívají všechna slova, všechny myšlenky.
