Líbí se ti můj profil a chtěl by si mít podobný i ty?
Založit si profilPrávě čtu
O mně
@vodkarolina
My bookshelf is a graveyard full of people I’ve never met but loved.
Oblíbené literární žánry
Oblíbení autoři
Moje srdcovky
Moje aktivity
Knih jsem už přečetla opravdu spoustu, ale mohu říct, že tohle je pro mě nejlepší kniha, jakou jsem kdy četla. Nechtěla jsem se do ní pořádně začíst a četla jsem jen po kousíčkách - nejen kvůli příběhu, který byl opravdu silný, ale také kvůli tomu, že jsem ji prostě nechtěla dočíst. Role smrti jako vypravěčky byla skvělé doplnění celého příběhu. Párkrát vám něco prozradila dopředu a ač jsem se tomu divila, příběhu to vůbec nevadilo, ba naopak. Když tohle udělala naposledy a bez detailů vám jemně prozradila, co se vlastně stane na konci, bylo to opravdu nepříjemné.. Poslední stránky jste se staženým žaludkem čekali ne na to, co se stane, ale jak se to stane.
Nevím, jestli je to mně osobně blízkým žánrem, stylem vyprávění, nebo dobrou konstelací hvězd, ale tato kniha je naprosto báječná a zanechala ve mně opravdu hlubokou myšlenku a cit, dokonce i slzu. Doporučuji.
Jiná a přesto naprosto skvělá.
Sérii s detektivem Hunterem naprosto miluju. Po několika dílech autor udělal změnu (jak je na začátku hned upozorněno), ale sérii to vůbec neubralo - ba naopak!
Krásně propletený a do sebe zapadají děj plný zvratů.
Souhlasím s komentářem níže - tomu říkám záporák.
Hrozně špatně jsem se do knihy dostávala. Prvních 100,150 stran pro mě bylo hrozně zdlouhavých, pak mě ale kniha opět jako každá předchozí chytla. Klasická holeovka, zase nový a zajímavý příběh. Dost mě potěšil o samotný vývoj Harryho, jak se propracoval celou tou sérií přesně tam, kde jsem sama chtěla, aby byl.
V první řadě bych chtěla říct, že shánění této knihy pro mě bylo naprostým peklem. Dva roky jsem ji měla v hledáčku, nebyla dostupná v žádném knihkupectví, po roce smutku jsem se odhodlala obepsat i archivy, i přesto jsem ale neměla štěstí. Před nedávnem jsem se (už tak spíš ze zvyku) při objednávání knih podívala na dostupnost a myslela jsem, že snad špatně vidím - kniha naskladněná - dle mého názoru jsem v životě objednávku neudělala rychleji.
Asi si dokážete představit, že když po nějaké knize toužíte i léta, máte opravdu vysoká očekávání. Proto jsem v prvních cca 100 stranách byla zklamaná. Nevím proč, ale nemohla jsem se začíst. Pořád jsem čekala, že mě příběh chytí, ale stránku po stránce se mi dílo četlo hůř a hůř a byla jsem z toho neskutečně smutná.
Pak ale najednou nastal obrat. Nevím, jestli jsem se zvládla víc vcítit do Johna nebo jsem všechny hlavní postavy začala trochu jinak vnímat, ale druhou polovinu knihy jsem přečetla jedním dechem a po dočtení jsem seděla patnáct minut v naprosté tichosti a bez jediného pohybu.
Zkráceně - i když jsem měla v první půlce pochyby a myslela jsem, že jsem se celou tu dlouhou dobu těšila na totální pitomost, hodně rychle jsem změnila názor a musím říct, že kniha je skvělá. A hrozně silná.
