Nejlepší knihy 2023 
Líbí se ti můj profil a chtěl by si mít podobný i ty?
Založit si profilOblíbené literární žánry
Moje srdcovky
Moje čtenářské kolekce
Moje aktivity
Soren Sveistrup je u nás prozatím nepříliš známý autor, který ale každopádně dokazuje, že na poli severského thrilleru je toho mnohem víc než „jen“ Nesbo a Kepler. Mladá ambiciózní vyšetřovatelka a vraždy, které zasahují do dánské politiky, prostředí pošmourné Kodaně a velmi lstivý vrah, jehož identitu jen tak snadno nerozluštíte – to všechno dává dohromady působivý příběh, co slupnete jako malinu.
Tuhle knihu doporučuji kudy chodím, protože je podle mě ideální ukázkou toho, co všechno zmůže literatura. Jak Němec v knize říká: Literatura, nebo život. Vypráví o jednom vztahu bez happyendu a rozebírá jak možnosti milostného vztahu, tak milostného románu jako žánru, čímž z celkem tuctového příběhu typu seznámili se – chodili spolu – rozešli se dělá naprosto originální dílo, ve kterém testuje čtenáře leckdy až na hranici únosnosti. Neskutečně mě bavilo, jak si Němec se svým čtenářem pohrává, jakým způsobem mu předkládá svůj náhled na svět a čtení jsem si maximálně užila zejména díky tomu, že spisovatel je mistrem svého oboru a umí zacházet se slovy tak, jak se to vidí už jen málokde. Je to krásné, bolavé čtení a potřebujete si ho zažít taky.
Úplně nepozorovaně vyšla nová kniha Neila Gaimana, aniž by tomu předcházelo nadšení a fanfáry, které si bezesporu zaslouží. Tlustá bichle obsahuje nesourodou směs Gaimanových proslovů, článků, úvodů ke knihám a esejů. Pro fanouška Neila Gaimana, fantastiky a dobrého čtení je to naprostá nutnost a doufám, že vás třeba maličko nakopnu k tomu si ji pořídit do vaší knihovny, protože je zkrátka radost, mít tolik dobrých textů pěkně pohromadě v jedné knize. Mimochodem, kniha prý vznikla tak, že Neila Gaimana posadili při udílení Oscarů na první balkon, odkud toho bohužel moc neviděl a tedy nudil se; tak vznikl text Postřehy z poslední řady, který pak propůjčil název celé knize.
Jemináčku, tohle bylo dobré! Přečetla jsem už pěknou řádku knih o copywritingu, sociálních sítích a marketingu a nic nebylo tak dobré jako tohle. Informace, vtip a selský rozum – to v té největší stručnosti obsahuje nejočekávanější český kniha o sítích. Začátečníci v ní najdou všechno, co potřebují znát ke správě sítí, a to srozumitelnou lidštinou, kterou by pochopila i moje babička. Na druhou stranu profíci si podle mě zase odnesou hlavně kvantum inspirace do další tvorby. Je to přehledná bible všech socmed tvůrců, která jen tak nezestárne, a jestli jednou přece, tak alespoň perfektně zachycuje online dobu, ve které právě žijeme.
Na jednu stranu lze vnímat vydání čtvrté knihy od Zibury, vzhledem k tomu, že Zibura píše stále o tomtéž – tedy o cestování – a nemění se ani jeho vyprávěcí styl, za tak trochu zbytečný akt, jenže samozřejmě není. Protože se pokaždé liší místo, kde se jeho malé neuvěřitelné příběhy odehrávají, čtenáře to prostě nudit nepřestane. Umí psát, umí dokonale vypointovat situaci a vtip, umí jen několika málo slovy perfektně načrtnout scénu. Když si k tomu přidáte obří porci zážitků tentokrát z Evropy, nemůže to dopadnout jinak než dobře, to se nedá svítit.
Právě ji čtu a nesmírně se bavím, protože mě zajímá mytologie a příběhy s ní spjaté. Pokud vám Prométheus připadá nezáživný, možná to asi nebude to pravé pro vás, ale pokud jste si užili čtení Petiškových Starých řeckých bájí a pověstí už na základce a ještě jste třeba navíc už četli Millerové předchozí knihu s názvem Achilleova píseň, Kirke byste měli umístit na svůj wishlist teď hned. Kirke má v sobě podobnou drzost a zároveň poezii jako Achilleova píseň, je to půvabné čtení, které jednoduše potěší.
Nechápu, proč se o téhle knize víc nemluví v knižních kruzích, protože je podle mě absolutně skvělá. Užijí si ji totiž všichni, kteří si potrpí na současné české romány, co bez příkras ukazují české prostředí se vším všudy. Pokud máte rádi Hartla a Třeštíkovou, tohle se vám prostě musí zamlouvat taky. Vypráví o chirurgovi na maloměstě, kterého trápí víceméně úplně všechno, jeho život má takovou zvláštní hořkost, jak už je pro to české čtení typická, hořkost a ironický humor. Vsadím se, že všecky tyhle postavy z Chirurga máte ve svém okolí taky. A že se u čtení pobavíte a možná dokonce i ukápnete slzu, jako já.
Miřenka Čechová je nesmírně zajímavá osobnost, má kupříkladu doktorát z oblasti fyzického a mimického divadla, Fulbrightovo stipendium a taky je jednou z nejvýraznějších českých představitelek tanečního divadla. V Baletkách jsou vepsány její zkušenosti, velmi zručně v nich líčí syrovou skutečnost života na Taneční konzervatoři v Praze a při čtení z knihy sálají první milostné zkušenosti smíchané s nočním životem v Praze a tvoří skvělý podkres pro líčení života studentky-baletky. Ten je pochopitelně daleko krutější, než by se na první pohled mohlo zdát. Je to syrové, je to bolavé, je to velmi dobré.
Taky jste si ve vašem dívčím gangu prožily #ferrantefever, když vycházela Geniální přítelkyně? S mýma kámoškama jsme tehdy kvůli tomu dokonce odjely do Neapole. Smět se tam tedy vrátit alespoň díky novému románu od Ferrante, to je prostě čistá radost. Ne každému tenhle nový příběh samozřejmě sedl, podle mě tak nějak všichni očekávají, že Ferrante napíše přesně něco takového jako Geniální přítelkyni, verze druhá, což se samozřejmě nestane a řekla bych, že k Prolhanému životu mám podobný vztah jako k Prázdnému místu od J. K. Rowlingové – je to dobré, ale málokdo to umí ocenit, protože je to prostě jiné. Já se potěšila, že konečně mám od Ferrante ke čtení něco delšího, žádné novelky nebo povídky nebo eseje, ale zkrátka pořádný tlustý román, který nabízí barvité charaktery a skvěle vypointovaný příběh.
Všechny mé kámošky, které – podobně jako já – před pár lety s nadšením četly Amerikánu, ode mě dostaly Purpurový ibišek. Je to prvotina známé spisovatelky, která ale poprvé v češtině vyšla až teď na konci roku a vsadím se, že to bude skvělé aspoň téměř jako Amerikána. Opět se podíváme do Nigérie, tentokrát to bude víc o rodinných vztazích, o sourozencích, kteří mají za otce na první pohled velkorysého, doma však despotického člověka. Jak už bývá u nakladatelství Host zvykem, i po té vizuální stránce je kniha velmi příjemný zážitek, rozhodně tedy bude dělat parádu v knihovně i po dočtení.
