Knižní přání Líbí se ti můj profil a chtěl by si mít podobný i ty?
Založit si profilPrávě čtu
O mně
jedna milovnice knih, která ráda hodnotí a fotí knihy na svůj knižní instagram @knizni.taurus :)
Oblíbené literární žánry
Oblíbení autoři
Moje srdcovky
Moje čtenářské kolekce
Knižní přání Moje aktivity
„Nemusíš mít ráda svý tělo každej den. Není realistický to očekávat, ale já s tebou budu, abych ho miloval ve dnech, kdy ty to nedokážeš.”
Hokejových romancí je sice hodně, ale Mílový klub by vás neměl minout. Za mě je to fajn oddechový příběh, který v sobě skrývá víc než jen obyčejnou romantiku. Je tady spoustu vedlejších, ale důležitých témat, ať už je to vyrovnání se s nějakými rodinnými těžkostmi, přijetí sama sebe a to, jak se nebát říct si o pomoc a pochopení, když je to potřeba.
Romantická linka je milá, poměrně pomalá a přirozená, navíc je tady radost sledovat ten vývoj postav, ať už ve vztahu mezi sebou, tak ve vztahu k sama sobě. I když je tady nespočet klišé, tak se to v rámci žánru dá zvládnout. Navíc jejich chemie je uvěřitelná a nepostrádá tu jiskru po celou dobu čtení. Vyprávění je z obou úhlů pohledu, což je vždycky plus.
Bonus navíc, psí útulek pro staré pejsky. To jak to tam bylo zakomponováno bylo skvělé a může se tak více dostat i toto téma do podvědomí lidí.
Celkově bych řekla, že milovníci romantických příběhů nemohou být zklamaní a pokud hledáte milou oddechovku po práci, tak Mílový klub už na vás čeká.
PS. Audioverze je moc dobrá, takže pokud máte rádi příběhy do uší, tak doporučuju. :)
Hodnocení: 3,5/5
„Měj na paměti, že když někdo odejde, jediné, co můžeš udělat, je nechat mu otevřené okno, aby se jednoho dne, pokud bude chtít, mohl zase vrátit.”
Laskovost, hřejivost a objetí. Tři hlavní slova, která knihu vystihují. Ze začátku je to opravdu taková čarodějná milá pohádka, která si to své kouzlo udržuje po celou dobu, ale není vše jen zalité sluncem.
Zaujme vás nejen prostředí, ale i rozmanité postavy. Mě se moc líbila hlavní postava, protože byla taková ta veselá kopa, prostě sluníčko. Ale celkově mi ta nesourodá parta lidí přirostla k srdci, byl tam vtipálek, miláček, extrovert, zasmušilec i bručoun. Od každého něco. :)
Romantická linka tady je a dostává i dobrý prostor, ale mě tolik neuchvátila, i když to bylo grumpy x sunshine, což je moje oblíbené. Něco jí zkrátka chybělo. Taky je tady jedna spicy scéna, která se sem za mě nehodila.
Na konci knihy je větší zvrat, který byl zajímavý, čekala bych ale jiný. Každopádně překvapil tak jako tak.
Suma sumárum: Pokud v sobě chováte aspoň malého čarodějného ducha, tak se přidejte k Tajnému spolku svérázných čarodějek. Je to takový ten příběh s čarodějnou atmosférou těch milých čarodějek, co sbírají měsíční svit a vaří kouzelný čaj.
„Co se mi tu tak asi může stát? Nebo se bojíte, že odsud uteču?”
Jeho pravý koutek se posměšně zvedl zároveň s jeho obočím. „Ne, štěstí mě opustilo už dávno.”
Po nadšení z prvního dílu jsem se pustila do dalšího. Tento té nastavené laťky nedosáhl, ale špatný rozhodně nebyl.
Autorka píše velmi čtivě a čte se to opravdu dobře. První polovina mě dost bavila, jak jsme s hlavní hrdinkou prozkoumávali hrad, tak jsem si připadala jako Belle z Krásky a zvíře - do západního křídla nesmíte! :D ). Hlavní hrdinka je sympatická, hodně upovídaná a velmi čilá. Bavila mě její energie. Zadumaný pán zámku Halton nepředstavoval žádné překvapení, ale oblíbíte si ho, to se nebojte.
Každopádně druhá polovina už mě tak neuchvátila, protože mafiánské prostředí mě obvykle nebaví a musí se stát fakt něco, aby mě to zaujalo. Což se tady nestalo. Taky mi to přišli občas až překombinované. Navíc konec mě teda neuspokojil a nechápala jsem, že už je konec - takový nedokončený.
Nejlepší hrdinové této knihy byli každopádně psi. Ty obrovské, divoké potvory byly boží.
“Myslím, že brnění nosíme úplně všichni. Ti, kteří ho nemají, jsou podle mě blázni, kteří riskují, že je svět svými ostrými hranami bolestivě poraní, znovu a znovu.”
Z A M I L O V A N Á. Jsem zamilovaná.
Moje nejočekávanější kniha a jsem hrozně ráda, že mě v ničem nezklamala. Doufám, že se do této krásky pustíte, protože jak říká Ron: budeš trpět, ale náramně si to užiješ.
Božští rivalové pro mě bylo kouzelné, dojemné, srdceryvné, něžné a nádherné dílo. Klobou dolů před překladem, protože překladatelka dokázala autorčina slova přenést do krásné podoby. I když to není kniha nabitá akci od začátku až do konce, ta skladba slov vás prostě uchvátí (já se teď těším i na originál) a navíc dostanete spoustu krásných myšlenek.
V knize najdete nádhernou romantickou linku. Hlavní protagonisty si zamilujete a budete vše prožívat s nimi. Je to láska v té nejčistší podobě a to mě vlastně na tom zaujalo ze všeho nejvíc. Každý dopis jsem očekávala stejně jako Iris a těšila se spolu s ní. Její i Romanova povaha mi sedla na 100 %. To jak se chovali, jak se rozhodovali, jak byli odvážní a chtěli žít naplno. Oba se někdy vyrovnávali s těžkým obdobím a jejich úvahy nad životem vás vzaly za srdce. Tak mladí a tak uvědomělí.
Navíc vás okouzlí i prostředí, které je velmi originální s třešničkou na dortu ve formě fantasy prvku v zuřící válce. Válka nikdy nevěstí nic dobrého, ale líbilo se mi, že autorka dokázala do toho období vložit i radost. Protože ve válce je dvakrát tak důležité se umět radovat, aby to člověka nesemlelo.
A poslední bod: autorka tu atmosféru na vás přenese hned od první strany. Když se naši novinářští rivalové honí za článkem, jako byste je sledovali přímo z redakce, když se v příběhu ocitnete v blízkosti války, budete trnout hrůzou a když se stane něco hezkého, cítíte tu radost.
Nemůžu se dočkat pokračování, protože ten konec..
čteno v rámci spolupráce s @humbook_blogeri :)
“Jeden konkrétní rod strážkyň přitáhl před sto lety ze zámoří do malého jižanského městečka. Tam je průchod vyznačen dvojící velkých stromů. V místě, kde se jejich větve setkávají a proplétají, vzniká přirozený tunel - a o půlnoci tento tunel propojuje pozemský svět se světem nebeským”
Velmi milý příběh o lásce, rodině, přátelství, ale také bolesti, ztrátě a odpuštění se špetkou magie. Pokud jste viděli například seriál Virgin river na Netflixu, tak mi tato kniha tento sérial svou atmosférou připomněla. Je to takový maloměstský příběh, navíc s jednou legendou.
Postavy byly sympatické, hodné, občas bručounské a zároveň trochu vlezlé a zvídavé, zejména ty vedlejší. No jo, život na maloměstě, kde se všichni znají. Hlavní postavy byly milé, zároveň v něčem obyčejné, což jim dodávalo reálnost. Bylo skvělé, že je to vyprávěno z pohledu dvou hlavních ženských postav a každá vypráví tu část za “svou” rodinu a tak dostáváme ucelený pohled. Příběh se odehrává na pozadí jedné tragédie a pomalu rozplétáte plno tajemství a nedořešených záležitostí.
Moc se mi tady líbilo to prostředí, propojení jednotlivých osudů a velmi hezké romantické linky. Občas to bylo trochu zdlouhavější, je to pomalejší příběh, který vás dokáže chytnout v určitých chvílích za srdce, ale hlavně si při čtení užíváte dění okolo kavárny a poznáváte lidi. Prostě odpočinek u knihy jak má být. Prostředí kavárny bylo kouzelné a kdyby taková existovala, jsem tam pořád.
Pokud teda hledáte nenáročný a zároveň milý, dojemný a občas trochu bolavý příběh se špetkou kouzla, tak se do Kosí kavárny vydejte.
čteno v rámci spolupráce s nakladatelstvím Jota :)
“Dívky, jako byla ona, jen tak samy nemizí. Dívkám tohohle typu se většinou stane něco zlého.”
Když jsem se rozhodovala co za audioknihu si zase poslechnu, tak jsem dlouho neváhala nad Sárou Lindertovou. Knihu od @kat.sardicka jsem si už dávno chtěla přečíst a musím říct, že v audioverzi ta kniha byla skvělou volbou. Kniha mě zaujala námětem nevysvětliténého zmizení - velká lákačka. Každopádně jsem ale ráda, že jsem v době čtení nejela metrem.
Děj má spoustu skvělých věcí: wow momenty a nečekané zvraty, tajemnou atmosféru, neotřelé prostředí a zajímavou zápletku.
Za to postavy to u mě měly těžší. Hlavní hrdinku Klaudii jsem si neoblíbila na první dobrou. Byla dost často nevrlá a svým chováním mě iritovala, ale díky svému zápalu věci řešit a svým sarkasmem mě nakonec začala zajímat a získala si mě. Oliver byl trochu podržtaška, ale nebyl tak otravný, jak by se z počátku mohlo zdát. Adam byl pro mě postava navíc, od které jsem toho moc nečekala a nezískala. No ale kdo mě hodně bavil, byl Ehler. Konečně byl v nějaké detektivní zápletce taky nějaký střízlivý (ať už doslova nebo pohledem na svět) vyšetřovatel, který byl směsicí mrzouta, klaďase a normálnosti. Vyprávění z jeho pohledu mě bavilo asi nejvíc.
Celkově kniha ubíhala rychle, neměla moc hluchých míst, i když se v některých chvílích stávalo, že bych už přeskočila dál a o závěru vlastně nevím, co si do teď myslím. Překročení roviny reality do fantastična bylo zajímavé, spojení s legendami mi přišlo fajn, spojení s židovskou kulturou na mě bylo už moc. Každopádně mě i na konci knihy dokázala autorka šokovat a závěr měl přesně takové grády, jak bylo potřeba. Celkově to byla kniha, kterou jsem si užila, u které jsem cítila tu tajemnost, nejistotu a nervozitu. Pro nadšence do hororu, detektivek a nadpřirozena je to kniha jak dělaná pro pochmurné podzimní období.
Mini audiorecenze: skvělá interpretace ozvláštněná střídáním hlasů (miluju když jsou postavy namluveny různými lidmi), která skvěle dokreslí atmosféru.
“Ale nakonec vám nezbyde než odpustit těm, kteří vám ublížili, a především sobě. Jinak se budete navěky trápit a krvácet. Předpokládám, že ani pro nesmrtelnou bytost to není příjemné.”
Když jsem se do knihy pustila, tak jsem si řekla, že čtu Bridgertonovi ve fantasy světě. A jelikož nejsem jejich velký fanoušek, tak jsem byla na vážkách, zda se mi bude kniha líbit. Ale pak to dostalo hříšné grády v temném světě upírů, démonů a víl (temné víly jsou top!).
Zamilovala jsem si postavy. To, že byly nespoutané, morálně šedé, bojovné a zároveň v mysli svobodné a smyslné. Já jsem mnohem radši za tyto tajemné, trochu arogantní a temné mužské protagonisty - s něma se člověk nenudí. S Camillou jsem to měla na delší lokte, ale nakonec si mě ta drzá divoška získala, nebyla to žádná rohožka. Jediné co mi nesedlo, ten důvod k vysvětlení, co (a jak) se stalo s Invidovým dvorem - to mi přišlo krajně dětinské na démona. :D Jinak chemie mezi hlavními hrdiny fungovala dokonale a jejich jiskření jsem si užívala. Hodněkrát jsem se nad jejich sarkastickými přestřelkami pobavila.
Samotný svět byl dobře (i když občas zmateně - spousta jmen) vystavěný, ale občas byl zahalen všemi těmi spicy scénami. Na druhou stranu byly tyto scény velmi dobře popsány a ta divokost k postavám sedla a já se při čtení necítila trapně, jak se to občas u popisů v češtině děje. Nicméně díky těmto popisům bych knihu fakt nezařadila do YA (a taky kvůli scénám s useknutými hlavami).
Shrnutí: Četlo se to dobře, díky krátkým kapitolám a střídáním pohledů dvou protagonistů. Autorka dokázala postupně budovat atmosféru. Neříkám, že tam nebyla hlušší místa, ale z celkového dojmu jsem si čtení užila. Něco jsem uhodla před tím, než se to stalo, ale bylo tam zvratů dost na to, aby vás autorka dokázala i překvapit. Kdo hledá uzavřenou (protože další díly by měly být o jiných princích) žhavou new adult romantasy, tak tuhle můžu doporučit.
čteno v rámci spolupráce s Knihy Dobrovský
Hodnocení: 4/5
“Následuj havrany!”
Pustit se do této stránkově dlouhé série mě přesvědčila hlavně anotace. Ze začátku jsem ale byla na vážkách, zda jsem zvolila dobře. Hned jsem totiž věděla, že to bude psáno pomalým stylem. Musela jsem si uvědomit, že na tuto knihu není dobré spěchat. A toto rozhodnutí považuju za mé nejlepší.
Jedná se za mě o dost komplikovanou fantasy, která vás na začátku bude mást vyprávěním z několika různých pohledů, tím světem a kdo kam patří. Kdo je Vidoucí? Proč jsou důležití havrani? Odkud se vzala Hirka? Postupně na tyto otázky dostanete odpověď, ale nebude to hned. První díl má poměrně pomalý start, ale jakmile se do knihy začtete, tak se nebudete chtít z příběhu vynořit. Hodně ve čtení pomáhají krátké kapitoly.
Hirka byla skvělá hlavní hrdinka. Akorát ke konci jsem měla trochu problém ji zařadit do skupiny 15 letých dětí. Někdy se chovala přesně tak neuváženě, ale jindy jste si mysleli, že přežila už spoustu zim. Uchopit její osobnost bylo složitější a o to zajímavější. Celkově se mi ale líbil ten námět knihy, kdy dívka hledá své místo a to uvědomění, že ji ostatní třeba neberou tak, jak by si zasloužila. Je to silná osobnost, kterou těžko zlomíte. Na tak mladé děvče uměla přemýšlet, když něco nechápala, tak hledala souvislosti, uměla odpouštět a zároveň nezapomínala. U Rimeho jsem si nebyla tak jistá a jsem zvědavá, co nabídne v dalším díle. Věřím, že nakonec z něj bude postava, kterou budete mít rádi.
Není tam velký opis okolí apod., za to je tam dost myšlenek a úvah jednotlivých postav. Škoda, že Urd nedostal více prostoru. Ráda bych se dozvěděla, co za jeho chováním a činy stálo
Občas se určité věci (znalosti) dost opakovaly úplně zbytečně a prodlužovalo to děj. Celkově je to ale velmi zajímavá, propracovaná a atmosférická fantasy se silnou hlavní hrdinkou, kdy rozplétáte jednotlivá tajemství, intriky a historii daného místa. Není to prvoplánové dílo.
čteno v rámci spolupráce s nakladatelstvím HOST :)
Hodnocení: 4,5/5
Od první stránky této knihy mi bylo jasné, že mi styl psaní autora sedne. Za mě to bylo psáno dost originálně, osobitě, přímočaře a ve stylu promlouvání k vám. Vyprávění hlavní hrdinky bylo doplněno i o “fun fakta, která byla velmi elegantně vložená do textu, a tak jej obohatila o něco jiného. Jinak kniha hodně skáče v ději sem a tam, a to občas vytrhává takovou tu nit toho příběhu. Na konci se ten příběh ale spojí a vše bude dávat dokonalý smysl.
S hlavní hrdinkou jsem stoprocentně ne vždy souzněla, ale stejně mě její vyprávění bavilo. Jakmile jsme se dostávali do takové té creepy linky, tak jsem z ní měla divné a dost takové nekomfortní pocity. A musím říct, že autor ty pocity dokázal vyvolat velmi uvěřitelně.
Příběh za mě má přesah. Dost se dostává do roviny toho, jak jsme ovlivnění jinými lidmi. Zabředává do nebezpečí stalkingu, do znepokojivých témat vydírání nebo sexuálního zneužití a v neposlední řadě také důležitého hledání své identity.
No co na závěr dodat. Zajímavý počin, který stojí za to si za mě přečíst a hledat v meziřádcích i ta možná poselství. Jinak doporučuju ji číst v dobrém rozpoložení, protože kniha nebude vždy jen příjemným čtením díky tématům, které se zde rozebírají.
“Protože knihy jsou to nejkrásnější, co na světě je. Odnáší nás pryč od reality, do světů, kde můžeme být kýmkoli a čímkoli si jen zamaneme. Nechají nás plout pryč od našich problému. - R. Pražáková
Koruna strachu byla pro mě neobvyklým příběhem. Kdo by totiž jednou nechtěl žít ve světě knih a zažít to dobrodružství, že jo? A tady vás tam jeden klíč dokáže přenést.
Prolog knihy mě zaujal a mě hned došlo, že tohle bude něco co si užiju. Přesto jsou v něm 2 věci, které beru jako takové malé mínus:
1. Příběh je vyprávěn z pohledu různých osob, což je fajn, protože takhle dostáváme několik linek, které se nakonec spojí. A jasně, ne každá mě bavila stejně, ale v příběhu chybět nemohly. Škoda ale je, že na začátku kapitol není jméno toho, kdo zrovna vypráví, lépe by se mi v tom orientovalo.
2. Druhá věc je, že ze začátku jsem byla ve čtení mírně zmatená, protože během pár stránek skočíme do království o kterém nevíme nic (mimo jsme s Avery byly stejně :D). Přesně na straně 68 jsem do knihy psala poznámku, že v této kapitole došlo k většímu vysvětlení světa a já se tak už lépe zorientovala.
Nicméně, přes tyto dvě mini poznámky jsem si čtení užila. Příběh byl pro mě originální, postavy mi sedly (najdete tu i morally grey charaktery, což já můžu). Postavy nebyly ploché: záporáky budete nesnášet, oblíbence naopak milovat. Je to napsané s lehkostí, dokáže vás to vtáhnout do čtení rychle a taková pohádková verze o království se střídala s tou temnější.
Za mě skvělý debut, který by neměl minout žádného milovníka YA fantasy s romantickou linkou. Autorka už taky pracuje na druhém dílu a já se těším, až se k Avery, Sullivanovi a ostatním zase vrátím.
