Líbí se ti můj profil a chtěl by si mít podobný i ty?
Založit si profilO mně
Po dvaceti letech jsem se konečně vrátila k mé dávné lásce - čtení. Čtu knížky různých žánrů - romantické, krimi, thriller, fantasy...
Oblíbené literární žánry
Oblíbení autoři
Moje srdcovky
Moje aktivity
Ryan a Lillian. Láska jako z pohádky, ale nic není zalité sluncem navždy. První stín do jejich manželství přinese Lilian, která už jedno dítě kdysi měla. Poté, kdy se jim narodí dcera Georgette, Ryan neunese tíhu zodpovědnosti a začne se věnovat více alkoholu než rodině. Když je Georgette dospělá, vyhledá ji matčin syn, o kterém neměla ani tušení.
Tahle knížka si říká o přečtení už tou nádhernou obálkou. Poté mi stačila jen první kapitola a měla jsem jasno, že tenhle příběh rozhodně potřebuji znát.
V této knize je toho spousta. Spousta vážných témat i příběhů ze života. Je tu alkohol, bolest, ztráta, ale i láska a naděje. Knížka je neskutečně čtivá, má to spád. Nejsou tu žádné dlouhé řeči kolem, střídáme rok za rokem. Je možné, že by někomu mohlo vadit, že jsou kvůli tomu postavy málo propracované, ale mě to takto stačilo.
Užívala jsem si, jak autorka píše. Na to, že je tohle její prvotina, to bylo skvělé. Používá nádherné věty, opravdu se mě skrz ně příběh dotkl.
Střídají se tu chvíle štěstí a radosti, s chvílemi smutku a bolesti, stejně tak, jako v běžném životě. Několikrát mě příběh dojal, konec jsem dočítala v slzách. Na můj vkus tu bylo moc jedné věci. Jaké, to vám říct nemohu, nechci spoilerovat. Každopádně i tak je to kniha, která si rozhodně zaslouží vaši pozornost.
Victorien se rozhodne pořídit si kemp. Ten, co se jí líbí, leží vedle vojenského prostoru. Koupí ho od dvou sester, pod podmínkou, že tam budou moci i nadále bydlet. Postupně poznáváme návštěvníky, kteří se tu ubytují, jejich cestu, která je sem přivedla.
Musím se přiznat, že mě u této knihy vůbec nezaujala obálka, a i když jsem viděla nadšené recenze, stále jsem se jí vyhýbala. Až mi ji doporučila sama překladatelka, pak už jsem neváhala a dobře jsem udělala. Knížka je totiž skvělá!
Od prvních stránek mě zaujal autorčin styl. Je jiný, zvláštní, ale rozhodně skvělý! Moc mě bavilo poznávat jednotlivé návštěvníky kempu. Proč sem přijíždějí, co je sem přivedlo. Ale ještě více mě bavilo, jak si autorka se čtenářem hraje. Něco jen naznačí a čtenář si k tomu postupně dochází. A pak přijde moment prozření, kdy vám dojde, co se vlastně kdy stalo. Skvělé!
Najdete tu i jisté poselství o stavu světa a o ekologii. Není to nic na sílu. Přesně to sem patří a donutí vás to i zamyslet se, jak to tu na našem světe vlastně máme.
Ano, tuhle knížku si rozhodně přečtěte, možná vám předá víc, než si na začátku myslíte…
Prameny. Vesnička u hranic, kudy se valily dějiny.
Ve Slavkovském lese se jednoho dne zjeví pohřební vůz. Ten den zemře na stejném místě významný německý podnikatel. Jeho vnuk, Tadeáš, se vydává pátrat, co se tu odehrálo a zároveň se vrací do temného období nacismu a komunismu. Poznává a poslouchá krajinu, která nezapomíná a která mu pomalu dává odpovědi na otázky, kterých má stále víc.
Knihy podle skutečných událostí, knihy o naší historii, knihy plné tajemství tak ty vážně můžu. A navíc, když jsou zabaleny do slov, tak kouzelných…
Víte, která česká autorka má největší slovní zásobu? Jednoznačně Kateřina Surmanová! To, jak píše, jak používá slova, je dechberoucí. Hotová pastva pro oči. Tohle prostě jinde neuvidíte. Její věty si užívám, i když píše o mnohdy opravdu hrůzných dějinách a místech.
Právě místa, ta si pamatují mnoho. Sudety jsou poznamenány minulostí, kterou si stále nesou s sebou. Jak místa, tak lidé. V knize budeme postupně odhalovat až detektivní, ale zároveň mysteriózní příběh plný zrady a nenávisti, ale také plný lidskosti a odhodlání.
Budete při čtení napnutí, budete si sbírat střípky událostí, budete poznávat a odhalovat obyvatele Pramenů, až vám to nakonec všechno do sebe zapadne a odhalíte osud všech, co měli v příběhu nějakou roli.
Na začátku knihy je rodokmen, který jsem zkraje často využívala, abych se lépe zorientovala v tom, o kom zrovna čtu, kdo je kdo. Klidně bych tu přivítala i mapu, abych věděla, kde se zrovna nacházíme.
Musím se přiznat, že jsem se v příběhu občas ztrácela. Místy jsem si užívala ten dechberoucí text víc, než jsem sledovala dějovou linku. Ale i tak to byl příběh nesmírně zajímavý a já opravdu obdivuji autorku, jakou práci s celým příběhem musela mít, než ho celý takhle vystavěla.
Po dočtení budu v lese pozorná, jestli náhodou nezahlédnu bílého jelena…
Lucie, influencerka, sdílí svůj život se svými fanoušky na sociálních sítích. Nejen sebe, svou firmu, ale i své děti. Přeci je tak příjemné, když vám přibude srdíčko, lidé vás pochválí, jakou máte krásnou rodinu… Ale co ti ostatní? Co nepíšou. Ale co se dívají. A vaše fotky si stahují,…
Tohle je kniha, kterou by si měl přečíst každý, kdo se pohybuje na sociálních sítích a přidává soukromé fotky své rodiny. Rozhodně vás donutí zamyslet se nad tím, jaké fotky přidáváte, kdo je může vidět a zda by nebylo lepší to dělat jinak…
Díky tomu, že celá problematika sharentingu, je zde ukázána na příkladu ze života (ač smyšleného, tak hodně reálného), je lehčí se s tím ztotožnit a vše pochopit, než kdyby tu byla jen holá fakta. I ta tu jsou. Jsou tu čísla, na které budete nevěřícně zírat, protože nás ani nenapadne, že tahle kriminalita je rozjetá až v takovém měřítku.
Osobně jsem měla problém se stylem, jakým je kniha napsána. Když budu hodně šťourat a rejpat, tak tu jsou i nepřesnosti v ději, ale jelikož je to opravdu hodně důležité téma a kniha mě i přesto všechno neskutečně zasáhla, tak vám ji doporučuju. Čtěte ji a šiřte ji dál!
Skutečný příběh autorky, jejíž život byl od dětství ovlivňován mužem, dnes známým jako vůdce kutnohorské sekty. Přináší nám příběh plný strachu, manipulace a výčitek.
Osobně jsem o kutnohorské sektě asi někdy něco zaslechla, ale nijak jsem tomu nevěnovala pozornost. Jelikož však čtu ráda knihy podle skutečných událostí, nemohla jsem si Zmanipulovanou nechat ujít a při čtení jsem jen nevěřícně zírala, co všechno se vlastně muže stát, třeba i v našem okolí.
Je to neskutečně otevřený, osobní a poutavý příběh, který prostě nebudete moci odložit. Je nepochopitelné, jak určitý člověk může manipulovat s tolika lidmi a prochází mu to tak dlouho. Jak málo stačí, aby pronikl ostatním do hlavy a mohl je ovládat.
Při čtení mi bylo vážně smutno, čím si Lucie i ostatní prošli. Tolik poničených vztahů k rodině, k přátelům i k sobě samému. Jsou tu ukázána i další vážná témata jako porucha příjmu potravy, sebepoškozovaní.
Připravte se na vážně silné čtení, které si rozhodně přečtěte!
Tentokrát je nalezena mrtvola přímo na hřbitově. Je podivuhodně zavražděna a na sobě má vzkaz. Když po pár dnech zmizí další žena, je jasné, že se vrah zaměřuje na rodiče, kteří přišli o své děti. Podaří se Josie vraha vypátrat dřív, než dojde k dalším únosům?
Již dvanáctý díl detektivní série s Josie Quinn. Je neskutečné, kam až jsme se za ty roky dostali.
Předchozí, jedenáctý díl, byl naprosto dokonalý! Spousta napětí a emocí v jedné knize, takže bylo jasné, že překonat ho, nebo se mu alespoň přiblížit, bude obtížné. A za mě, se to autorce tentokrát nepodařilo.
Ze začátku se hodně opakují informace z minula. Chápu, že po tolika dílech se toho stalo v osobním životě Josie tolik, že je potřeba si to připomenout, ale bylo toho vážně až moc. Navíc tu bylo i spousta stále stejných věcí a situací, o kterých jsme četli, že jsem se pomalu začala nudit.
Chybělo mi tu i napětí, to přišlo až někdy kolem poloviny knihy, a to už na mě bylo pozdě. Napětí se tu autorka snažila vyvážit až psychologickým textem o tom, jak se vyrovnat se smrtí blízkého člověka.
Jeden slabší díl autorce odpustím, ale doufám, že příště už tu opět bude stará dobrá Josie.
Eva je čtyřicátnice. V životě nemá úplně na růžích ustláno. Ale snaží se. A to hlavně nevyčnívat. Když o sobě jednoho dne zjistí něco, o čem neměla ani tušení, její život se ze dne na den obrátí vzhůru nohama.
Od autorky jsem četla zatím jen knihu Démon ze sídliště, ze které jsem byla nadšená a po dočtení mi bylo jasné, že budu potřebovat i další autorčiny knihy. Eva mě okamžitě oslovila. Stejné jméno, moje vrstevnice a zajímavý životní příběh. Co více si přát? To „více“ však přišlo.
Absolutně jsem nečekala, že přijde něco takového. Co autorka dala hlavní hrdince do vínku mě vážně šokovalo. Tady důrazně neodporučuji číst různé recenze a komentáře, často je v nich prozrazeno až příliš mnoho a je škoda se při čtení ochudit o moment překvapení. Já jsem to tedy rozhodně nečekala a díky tomu jsem celou knihu četla opravdu s velkým údivem.
Ač to bylo tak zvláštní a nečekané téma, bylo to skvěle napsáno! Čtení jsem si užívala, do příběhu jsem se doslova ponořila a knihu nedala z rukou, dokud jsem jí nedočetla. Ač psáno i s humorem, je tu spousta vážných témat, které mám v příbězích ráda. A navíc ukázán život čtyřicetileté ženy, její úspěchy i prohry, její touhy i bolesti. To mi bylo blízké.
Nesmím zapomenout na nádhernou obálku a celkové grafické zpracování knihy. Je opravdu moc povedené.
Před čtením otevřete svou mysl, připravte se na vše (i na to, co by vás vážně nenapadlo) a užijte si příběh.
True crime nebo beletrie? Od každého něco. Dospívající chlapec Jiří Straka a zároveň necitelný vrah. Kniha nám ukazuje, co se mu odehrávalo v hlavě před i po útocích a jak se na něm podepsala doba, ve které žil.
Mám ráda knihy podle skutečných příběhů a přímo knihy o skutečných zločinech. Některé případy a někteří lidé nás budou fascinovat neustále, i když od jejich hrůzného činu utekla už dlouhá doba.
Tato kniha nám dá nahlédnout do hlavy Jiřího Straky. Ukáže nám, jak se cítil, proč měl potřebu vraždit, co mu chybělo. Při čtení jsem měla vážně pocit, že čtu jeho skutečné myšlenky, jeho deník. Ani by mi nevadilo, kdyby byla kniha delší, ještě bych jeho pocity více rozpracovala. Na druhou stranu se tu už některé situace a informace dost opakovaly, tak nevím, zda by více textu nebylo na škodu.
Každopádně je to originálně a zajímavě zpracovaný příběh, který je sice známý, ale při čtení jsem měla pocit, že čtu vlastně úplně něco nového.
Mladý student umění přijíždí na ostrov, na kterém žije sama starší umělkyně sochařka. Tím ji naruší její soukromí. Postupně si na sebe zvykají, zavádějí své rituály i objevují sama sebe v jiných polohách a v jiném rozpoložení.
Autorčiny knihy miluju. Četla jsem všechny a všechny na mě neskutečně působí. Užívám si každičkou větu, každičké slovo, protože to, jak autorka píše, je dechberoucí. Ale zároveň něžné a niterné. Od prvního písmenka se vždy ponořím do textu a nechám se jím unášet. Chvíli se usmívám, chvíli brečím, ale vždy mi je v příběhu dobře a nejraději bych se s hlavními hrdiny setkala a chvíli s nimi strávila.
Zpívat bříze je melancholický příběh o samotě a o síle přírody. Je o naději. O stáří i o mládí. A o tom, jak jedno setkání dokáže změnit budoucnost i minulost. Nečekejte tu však žádnou velkou akci, žádný velký děj. Je tu hlavně pomalé přemítání nad životem, je tu zápolení s emocemi a pochopení sama sebe.
Na Spotify najdete ke knize dokonalý playlist. Já jsem si ho poslechla ještě před tím, než jsem knihu četla a ač jsem tomu nevěřila, díky hudbě jsem už dopředu věděla, jak na mě kniha bude působit.
V příběhu je tolik krásných myšlenek. Myslím, že ani slovy nedokáži vyjádřit, o čem kniha je a co všechno na mě dokázala přenést. Nemyslím si, že to bude kniha pro každého, ale pokud máte otevřenou mysl, věřím, že si vás získá stejně jako mě (i když Počkej na moře je jen jedno).
Třicet let doktorem a jedenáct let šéfem porodnice v pražském Podolí. Muž, který ke svému oboru rozhodně má co říct. Dozvíme se třeba to, jak se porodnictví časem proměňuje a co umí současná moderní diagnostika. Také zboří zažité mýty o těhotenství a najdeme tu i spoustu krásných příběhů.
Toto je již sedmá kniha rozhovorů nakladatelství TALK. Další zajímavý člověk, zajímavá a důležitá profese. Jelikož mám ráda knihy rozhovorů a knihy z lékařského prostředí, tohle byla jasná volba a moc mě bavila.
Kniha mi připomněla vlastní těhotenství a porody. Zavzpomínala jsem, jak vše probíhalo u mě a díky tomu mi bylo při čtení dobře. I když se připravte, že se tu probírají i méně veselé situace, a to mi pak bylo i vážně smutno.
Možná mi tu chybělo trochu více osobnějších věcí. Ty bych přidala a probírání některých diagnóz bych naopak ubrala. Ale jinak rozhodně fajn rozhovor, ve kterém se můžete dozvědět mnoho nového z oboru porodnictví.
Oceňuji i pět příběhů žen na jejich cestě k mateřství. Lidské osudy a silné ženy, o tom vážně ráda čtu.
Toto byla pro mě druhá kniha rozhovorů z této řady a už teď se těším, kdo na nás bude čekat příště.
