

Můj wishlist Přečtete na zařízeních:
Nelze měnit velikost písma, formát je proto vhodný spíše pro větší obrazovky.
Více informací v našich návodech
Přečtete na zařízeních:
Více informací v našich návodech
Přečtete na:
Nepřečtete na:
Líbí se ti můj profil a chtěl by si mít podobný i ty?
Založit si profil
"Dobrovolně se stát dlužníkem kvůli touze po něčem finančně hůře dostupném, bez čeho se však člověk obejde, může pouze hlupák, jenž svou první zbytečnou půjčkou zpravidla odstartuje dluhovou spirálu směřující do pekel."
Tento komentář začínám citátem proto, že je to sice oddechová detektivka, ale s přesahem. Kdo čte pozorně, pochopí nejen některé politické souvislosti.
Styl psaní mi sedl. Kniha mě bavila, Seržant mi připomněl roky, kdy jsem naivně věřila, že po "sametové revoluci" bude líp. Je, ale jak v čem. Blahobyt není všechno.
A proto se mi Seržant se svým taxikařením líbí, Sandra se určitě bude líbit i mé dceři, která sportuje (protože jí Taxikáře podstrčím ke čtení), romská komunita dodává knize šmrnc a napětí. Vyhovuje mi, že jsem se u čtení nebála, každý den jsem se na pokračování těšila.
Já knihu doporučuji.
Knihu jsem začala číst na doporučení. Jedná se sice o vášeň tvoření románu, ale vzhledem k souvislostem, kdy tvůrčí činnost ovlivní celou rodinu, nelze zařadit ke čtení pouze stejně postiženým, tedy spisovatelům.
Tohle je moje první kniha od legendy de Vigan. Jsem ráda, že jsem si počkala a začala její druhou knihou a můžu nyní postupovat dál, k dokonalejším, vyzrálejším a propracovanějším.
Nicméně už tato mě zasáhla obsahem, myšlenkami, jazykovou zdatností.
Navnadila mě na knihy další, protože tenhle styl psaní - ten já mám skutečně ráda.
Tento příspěvek prozrazuje důležité momenty děje, proto je skrytý, abychom vám nepokazili zážitek ze čtení.
Začnu klady: Zuzana Kajnarová čte skvěle, má zajímavý, podmanivý hlas. Autorka psát umí.
A teď druhá stránka: korektnost téměř splněna - ženy jsou podceňované, perzekvované, týrané, lesbická láska tu je, farář lump stejně jako většina mužů. Super, feministky mohou číst ostošest a spokojeně vzdychat. Chybí tu však povinný černoch.
Vadilo mi, a to hodně, že poslední kapitola je na začátku. Vím, že je to moderní, ale z knihy se tím stala postupně se vyvíjející deprese, čekání na avizovaný závěr. Z poslechu jsem byla smutná, zničená, nervózní, což se odrazilo na rodinné atmosféře. Když jsem začala mít noční můry, kniha mě přestala definitivně zajímat. Konec jsem stejně věděla, tak co.
A další obrovské mínus - našla jsem na internetu, jak to bylo doopravdy. Celé je to zkreslené a upravené tak, aby se to hodilo autorce do krámu. Pokud čtu v anotaci, že je kniha inspirovaná skutečnou událostí, nečekám takovou manipulaci s fakty.
Bohužel jsem zklamaná...
Kniha s japonskou atmosférou, příběh křehký a lehký jako květy sakury. Atmosféra mi pocitově navozovala film Amélie z Montmartru, i když závěr je jiný.
Haiku, která si postavy posílaly v dopisech jsou nádherná, dokonce až tak, že teď nutně musím do knihoven a sehnat některou z knih haiku, o kterých se postavy zmiňovaly.
Podivuhodný život osamělého pošťáka není čtení pro každého. Ocení ji milovníci japonské literatury, poezie, čtenáři trpěliví , nečtoucí na kvantitu.
Mám pocit, že než tuhle sérii dočtu, potkám úplně všechny bytosti, o kterých jsem kdy četla a ještě pár navrch. Akce střídá akci, Perenela řádí na Alcatrazu, zbytek bandy se zabydluje v Paříži.
Je to zajímavé, originální, strhující. Ale je té akce na mě přece jen příliš, místy mě ta předvídatelnost neustálých bitek nudila. Ovšem chlapci a pánové - pro vás bude právě tohle top!
Jestli něco dělá ze světa peklo, tak naše očekávání, že by to měl být ráj.
