Líbí se ti můj profil a chtěl by si mít podobný i ty?
Založit si profilPrávě čtu
O mně
Knihomol každým coulem :-)
Oblíbené literární žánry
Oblíbení autoři
Moje srdcovky
Moje aktivity
Druhé pokračování young-adult fantasy série Moře střepů je stejně povedené, ne-li povedenější než první díl (za mě povedenější hlavně v tom smyslu, že jsem se konečně dočkala nějakých těch plnokrevných a prvoplánových hrdinů, a to já rada :-). Hlavními postavami jsou sice mladinká zarputilá bojovnice Trnka a chlapec se spravedlivým srdcem Brand, kteří se oba touží stát válečníky, a hrdinové předchozího dílu, otec Jarvi a spol., jsou tu spíše v roli moudřejších dospělých, kteří tahají za nitky na pozadí, ale musím říct, že mi to vlastně vůbec nevadilo, a naopak to i mělo své kouzlo. Kniha je zase hodně čtivě napsaná a neměla jsem problém oběma hlavním hrdinům fandit, přestože je každý z nich jiný a každý má úplně jinou motivaci. Taky mě hlavně na začátku hodně štvala všechna ta nespravedlnost, ale o to realističtěji a drsněji děj knihy působí. Dost často jsem si při čtení říkala, že by příběh ani nemusel spadat do fantasy, protože všechno působí spíš vikingským dojmem a o elfech se víceméně vlastně jen mluví :-). Někdo tu v názorech psal, že pro něj byl děj předvídatelný, ale v tomhle bývám (naštěstí) dost natvrdlá, takže jsem rozhodně neměla ten pocit, navíc u Abercrombieho s tou jeho temnotou a láskou k nihilismu člověk nikdy neví a rozhodně si nemůže být ničím jistý, takže já byla napnutá od začátku do konce :-). Už se těším na třetí pokračování :-)
Kniha mě bavila víc než předchozí stručný Dvůr mrazu a hvězd. Příběh Nesty je zajímavý a bylo fajn přečíst si také její pohled na události z předchozích knih a sledovat její cestu ke smíření se s vlastním novým osudem v těle víly. Sice jsem se neubránila dojmu, že se hodně motivů vlastně opakovalo (výcvik, hrdinčino odmítání a vzdor, hledání speciálních předmětů apod.), ale četlo se to dobře, děj odsýpal, zkrátka jako čtivo na dovolenou OK. Ráda jsem se vrátila do světa téhle ságy, byť se tam teda moc věcí z celkové "politiky" dvorů moc nedořešilo a autorka si nechala doslova otevřená vrata pro další pokračování :-)
Hustý neuvěřitelně čtivě napsaná kniha, od které jsem se zas po delší době nemohla odtrhnout a napínavý děj mě nutil číst pořád dál a dál. Autorce se podařilo až nepříjemně trefně vystihnout atmosféru epidemie (nebo klidně i jakékoli jiné katastrofy), která změní fungující slušnou společnost na primitivní boj o přežití. Za mě sice byla zápletka se zombíky trochu nereálná (na jakých principech se může pohybovat a „krmit“ něco, co je vlastně mrtvé? apod.) a vůbec mi nešlo do hlavy, proč by měl mít vůbec někdo zájem na tom vytvářet zombie, ale jinak byly všechny ty postapokalyptické okolnosti velice reálné, vč. například skupiny mladíků se samopaly bránící vjezd do města (dovedu si představit, že něco takového se v chaosu a všeobecném strachu může úplně klidně stát). Navzdory opravdu napínavému ději mě kniha několikrát donutila se zamyslet nad tím, jak bych v dané situaci reagovala já a co je vlastně důležitější, resp. co má a nemá smysl dělat. Přiznám se bez mučení, že po prvním odpoledni, kdy jsem zhltla asi půlku knihy, na mě padla i slušná deprese a beznaděj (nejhorší pro mě asi bylo číst o štěkající čivavě, protože máme dvě doma a představa, že bych je měla nechat někde napospas zombíkům, neb by to bylo buď oni, nebo já, byla na mě moc :-(. Zkrátka hodně dobré, akční čtení (a ten konec s bombou, bože!), kterou bych si dovedla představit i zfilmovanou :-)
