Narodila se 20. července 1914 ve Vrútkách. Lidovou a měšťanskou školu vychodila v rodišti, pak studovala na učitelském ústavu v Bratislavě. V letech 1937-1939 pracovala jako redaktorka časopisů Slovenský východ a Novosti v Košicích. Během války žila v Prešově a Bratislavě a věnovala se literární tvorbě. V letech 1945-1951 byla ředitelkou nakladatelství Svojeť v Košicích. Po přestěhování se do Bratislavy pracovala nejdříve v podniku Obnova (1951-1954) a potom v západoslovenském vodárnách a kanalizacích (1954-1960). Roku 1960 se stala redaktorkou dětského časopisu Jitřenka, kde působila až do odchodu na důchod v roce 1972. V letech 1990-1992 byla poslankyní NR SR za DS. Žije v Bratislavě.
Narodila se 20. července 1914 ve Vrútkách. Lidovou a měšťanskou školu vychodila v rodišti, pak studovala na učitelském ústavu v Bratislavě. V letech 1937-1939 pracovala jako redaktorka časopisů Slovenský východ a Novosti v Košicích. Během války žila v Prešově a Bratislavě a věnovala se literární tvorbě. V letech 1945-1951 byla ředitelkou nakladatelství Svojeť v Košicích. Po přestěhování se do Bratislavy pracovala nejdříve v podniku Obnova (1951-1954) a potom v západoslovenském vodárnách a kanalizacích (1954-1960). Roku 1960 se stala redaktorkou dětského časopisu Jitřenka, kde působila až do odchodu na důchod v roce 1972. V letech 1990-1992 byla poslankyní NR SR za DS. Žije v Bratislavě.
Po víceleté časopisecké přípravě knižně debutovala sbírkou povídek a rysů Zrcadlový most </ i> (1941). V 40. letech napsala dramatu Mária </ i> (1943), Kdosi je za dveřmi </ i> (1944) a Žiji cizí život </ i> (1947) o osudech mladých žen. V prvním románu Přístav klidu </ i> (1944) zobrazila životní příběhy několika generací zemanského rodu z Liptova. V trilogii Andělská zem </ i> (1946), Hora pokušení </ i> (1948) a Dievočka, vstaň! </ I> (1948) popsala životní příběh dívky z horské samoty. V následujícím románu Ďáblův čardáš </ i> (1958) tematicky sáhla do období prvních poválečných let. V následujících letech se zaměřila na tvorbu pro děti a mládež. V kratších prózách Jakubko </ i> (1959) a Šedá húska </ i> (1959), jakož i v novelovom triptychu Taková divná jaro </ i> (1962), širší komponované novele Bosý generál </ i> (1962) a v později vydané knize povídek Otec, řekni pravdu </ i> (1977) vyprávěla příběhy malých dětí z let války a SNP. V dívčím románu Večer nepřijdu </ i> (1964) se tématicky vrátila do současnosti a zobrazila v něm citový život dívky na prahu dospívání. Jako psychologickou sondu do duše dospívajícího chlapce lze charakterizovat i román Moje je pomsta </ ??i> (1967). Romantickou kompozici i stylizaci má román Hříšná země Atlantis </ i> (1966). V 60. letech pro nejmenší děti ještě napsala autorské pohádky Do vidění, Zuzanka </ i> (1966) a Hanibal za branou </ i> (1970), Pihovatý nosík </ i> (1970), Maťko a já </ i> (1986), jakož i loutkovou hru Bambusová princezna </ i> (1966).
Po desetiletí tvorby pro děti a mládež se opět vrátila k psaní pro dospělé. Nejdříve to byla kniha povídek Kamenný růženec </ i> (1970), pak napsala historickou trilogii Alžbetin dvůr </ i> (1971), Volání větru </ i> (1974) a Květ hrůzy </ i> (1977), v níž zobrazila životní osudy čtyř generací více zemanskych rodin v Turci od 18. století až do nedávné minulosti. V souboru novel Hodina zažíhania svící </ i> (1979) se tématicky vrátila do současnosti. Po tomto krátkém období se opět vrátila k historické tématu. Životní osudy několika generací koželužny popsala v románech Hedvábná stezka </ i> (1980), Žízeň </ i> (1981) a Klikatý let motýla </ i> (1983). V beletrizovaných memoárech Vějíř s fialkami </ i> (1986) představila celou galerii svých přátel a literárních druhů. Tématem románu Hlas starých houslí </ i> (1988) je život a mezilidské vztahy v domově důchodců. Sondou do života rodiny a školy současných městských dětí ze sídliště je próza pro mládež Spát na slunci </ i> (1988). V románu Noční koncert </ i> (1989) vyprávěla osud skupiny dávných Slovensku vystěhovalců, kteří dožívají v domově důchodců v Kanadě daleko od vlasti. V románu Víno králů </ i> (1993) zobrazila životní osudy skupiny maturantů z roku 1939. V románu Harlekýnové miliony </ i> (1994) tematicky sáhla do prostředí a zákulisí parlamentní praxe. Životní příběh starého manželského páru vyprávěla v románu Vraní oči </ i> (1995). Osudy dvou žen, které se nikdy neviděly a neuvidí, zachytila ??v románu Dvě slova </ i> (1966). Vztah manželů Adama a Evy a jejich syny Petra a Pavla obnažila zase v románu I v ráji prší </ i> (1997). Osud mladého narkomana a jeho těžce-hořký návrat ze dna nicoty popsala v knize Růže ze samého dna </ i> (1997). Své soukromí odhalila v vzpomínkové próze s názvem Ještě jednou </ i> (1998).
H. Zelinová je průkopnicí rozhlasového a televizního dramatického žánru na Slovensku. Již v 40. letech pro rozhlas napsala hry Kytice pivoňkou </ i> (1946) a Vavřínový věnec </ i> (1948). Později to byly historické i pohádkové hry Valghata </ ??i> (1956), Kde hvízdají drozdi </ i> (1960), Jánošíkova píšťala </ i> (1960), Tma má modré oči </ i> (1962), Bosý generál </ i> (1962), Palička štěstí </ i> (1965), Kismet </ i> (1968). < BR>
Pro televizi napsala hry Iluze </ i> (1956), Jakubko </ i> (1959), 49 dní </ i> (1960), ametystový květ </ i> (1965), Bambusová princezna </ i> (1966), Slunečnice </ i> (1967), Světlo na spodní ratolesti </ i> (1967), Kamínek z mého prahu </ i> (1968), Kamenný růženec </ i> (1969), Rosa na trávě </ i> (1972), pohár plná ambrózie </ i> (1974) a některé jiné.
Seřadit
- Bestsellery
- Top hodnocení
- Novinky
- Nejdražší
- Nejlevnější
- Nejvyšší sleva
-
33 produktů
Příběh z doby druhé světové války. Odehrává se ve slovenských horách a jeho hrdinou je cikánský chlapec, jenž obětavě zásobuje partyzány a obětuje...
-
Vyprodané
Hlavný hrdina a zároveň rozprávač Filip Fabici vyrastá bez rodičov na Alžbetinom dvore, v jednom z najkrajších kaštieľov v Turci i v celom Hornom Uhorsku. O pohnutej histórii svojho rodu, nad ktorým visí kliatba, sa dozvedá od poručníka Jakuba a starej...
Další formáty
Po románoch Alžbetin dvor a Volanie vetra vrcholí slávna turčianska trilógia Hany Zelinovej záverečnou časťou s názvom Kvet hrôzy, ktorú vám prinášame v novom vydaní...
-
259 KčIhned ke stažení
-
Knihapevná vazbaVyprodané
Ivanko je budúci prvák a jeho mamička čaká bábätko. A hoci je mu s mamou doma dobre, Ivanko sa občas nudí. Pani suseda Malíková privedie z Bratislavy na návštevu dievčatko Zuzanku a predstaví ju Ivankovi ako novú kamarátku...
-
Knihapevná vazba124 KčDo 6 – 10 dnů
Román od Hany Zelinovej Prístav pokoja opisuje život rodiny Smrečianskych na zemianskej kúrii v Smrečanoch v Liptove, zamerala sa aj na manželské a milenecké vzťahy, často s...
Autorka formou zábavné zpovědi malé školačky zpřístupňuje dětem základní životní hodnotu, jakou je rodina.. Pro děti od 5 let. Orig.: Pehavý noštek...
-
Vyprodané
Romantický príbeh inšpirovaný severskou prózou a slovenskou rozprávkou o...
Po románe Alžbetin dvor vám v novom vydaní prinášame druhý diel legendárnej turčianskej trilógie Hany Zelinovej. Autorka v ňom rozvíja pohnuté osudy potomkov Mathiasa Fabiciho, zakladateľa panstva Alžbetin dvor a pôvodcu kliatby...
Další formáty
Román o rodine, ktorú osudovo zasiahne drogová závislosť dieťaťa.
Patricijský dom spred niekoľkých desaťročí a malé i veľké príbehy, ktoré sa v ňom odohrali...
-
Knihapevná vazbaVyprodané
Životný príbeh starého manželského páru.
Do súčasnosti zasadený, vždy znova sa opakujúci príbeh o Kainovi a Ábelovi, o nenávisti, zrade, ale aj o láske.
-
Knihapevná vazbaVyprodané
Román tématicky siaha do obdobia prvých povojnových rokov...
-
Knihapevná vazbaVyprodané
Narodila se 20. července 1914 ve Vrútkách. Lidovou a měšťanskou školu vychodila v rodišti, pak studovala na učitelském ústavu v Bratislavě. V letech 1937-1939 pracovala jako redaktorka časopisů Slovenský východ a Novosti v Košicích. Během války žila v Prešově a Bratislavě a věnovala se literární tvorbě. V letech 1945-1951 byla ředitelkou nakladatelství Svojeť v Košicích. Po přestěhování se do Bratislavy pracovala nejdříve v podniku Obnova (1951-1954) a potom v západoslovenském vodárnách a kanalizacích (1954-1960). Roku 1960 se stala redaktorkou dětského časopisu Jitřenka, kde působila až do odchodu na důchod v roce 1972. V letech 1990-1992 byla poslankyní NR SR za DS. Žije v Bratislavě.
Narodila se 20. července 1914 ve Vrútkách. Lidovou a měšťanskou školu vychodila v rodišti, pak studovala na učitelském ústavu v Bratislavě. V letech 1937-1939 pracovala jako redaktorka časopisů Slovenský východ a Novosti v Košicích. Během války žila v Prešově a Bratislavě a věnovala se literární tvorbě. V letech 1945-1951 byla ředitelkou nakladatelství Svojeť v Košicích. Po přestěhování se do Bratislavy pracovala nejdříve v podniku Obnova (1951-1954) a potom v západoslovenském vodárnách a kanalizacích (1954-1960). Roku 1960 se stala redaktorkou dětského časopisu Jitřenka, kde působila až do odchodu na důchod v roce 1972. V letech 1990-1992 byla poslankyní NR SR za DS. Žije v Bratislavě.
Po víceleté časopisecké přípravě knižně debutovala sbírkou povídek a rysů Zrcadlový most </ i> (1941). V 40. letech napsala dramatu Mária </ i> (1943), Kdosi je za dveřmi </ i> (1944) a Žiji cizí život </ i> (1947) o osudech mladých žen. V prvním románu Přístav klidu </ i> (1944) zobrazila životní příběhy několika generací zemanského rodu z Liptova. V trilogii Andělská zem </ i> (1946), Hora pokušení </ i> (1948) a Dievočka, vstaň! </ I> (1948) popsala životní příběh dívky z horské samoty. V následujícím románu Ďáblův čardáš </ i> (1958) tematicky sáhla do období prvních poválečných let. V následujících letech se zaměřila na tvorbu pro děti a mládež. V kratších prózách Jakubko </ i> (1959) a Šedá húska </ i> (1959), jakož i v novelovom triptychu Taková divná jaro </ i> (1962), širší komponované novele Bosý generál </ i> (1962) a v později vydané knize povídek Otec, řekni pravdu </ i> (1977) vyprávěla příběhy malých dětí z let války a SNP. V dívčím románu Večer nepřijdu </ i> (1964) se tématicky vrátila do současnosti a zobrazila v něm citový život dívky na prahu dospívání. Jako psychologickou sondu do duše dospívajícího chlapce lze charakterizovat i román Moje je pomsta </ ??i> (1967). Romantickou kompozici i stylizaci má román Hříšná země Atlantis </ i> (1966). V 60. letech pro nejmenší děti ještě napsala autorské pohádky Do vidění, Zuzanka </ i> (1966) a Hanibal za branou </ i> (1970), Pihovatý nosík </ i> (1970), Maťko a já </ i> (1986), jakož i loutkovou hru Bambusová princezna </ i> (1966).
Po desetiletí tvorby pro děti a mládež se opět vrátila k psaní pro dospělé. Nejdříve to byla kniha povídek Kamenný růženec </ i> (1970), pak napsala historickou trilogii Alžbetin dvůr </ i> (1971), Volání větru </ i> (1974) a Květ hrůzy </ i> (1977), v níž zobrazila životní osudy čtyř generací více zemanskych rodin v Turci od 18. století až do nedávné minulosti. V souboru novel Hodina zažíhania svící </ i> (1979) se tématicky vrátila do současnosti. Po tomto krátkém období se opět vrátila k historické tématu. Životní osudy několika generací koželužny popsala v románech Hedvábná stezka </ i> (1980), Žízeň </ i> (1981) a Klikatý let motýla </ i> (1983). V beletrizovaných memoárech Vějíř s fialkami </ i> (1986) představila celou galerii svých přátel a literárních druhů. Tématem románu Hlas starých houslí </ i> (1988) je život a mezilidské vztahy v domově důchodců. Sondou do života rodiny a školy současných městských dětí ze sídliště je próza pro mládež Spát na slunci </ i> (1988). V románu Noční koncert </ i> (1989) vyprávěla osud skupiny dávných Slovensku vystěhovalců, kteří dožívají v domově důchodců v Kanadě daleko od vlasti. V románu Víno králů </ i> (1993) zobrazila životní osudy skupiny maturantů z roku 1939. V románu Harlekýnové miliony </ i> (1994) tematicky sáhla do prostředí a zákulisí parlamentní praxe. Životní příběh starého manželského páru vyprávěla v románu Vraní oči </ i> (1995). Osudy dvou žen, které se nikdy neviděly a neuvidí, zachytila ??v románu Dvě slova </ i> (1966). Vztah manželů Adama a Evy a jejich syny Petra a Pavla obnažila zase v románu I v ráji prší </ i> (1997). Osud mladého narkomana a jeho těžce-hořký návrat ze dna nicoty popsala v knize Růže ze samého dna </ i> (1997). Své soukromí odhalila v vzpomínkové próze s názvem Ještě jednou </ i> (1998).
H. Zelinová je průkopnicí rozhlasového a televizního dramatického žánru na Slovensku. Již v 40. letech pro rozhlas napsala hry Kytice pivoňkou </ i> (1946) a Vavřínový věnec </ i> (1948). Později to byly historické i pohádkové hry Valghata </ ??i> (1956), Kde hvízdají drozdi </ i> (1960), Jánošíkova píšťala </ i> (1960), Tma má modré oči </ i> (1962), Bosý generál </ i> (1962), Palička štěstí </ i> (1965), Kismet </ i> (1968). < BR>
Pro televizi napsala hry Iluze </ i> (1956), Jakubko </ i> (1959), 49 dní </ i> (1960), ametystový květ </ i> (1965), Bambusová princezna </ i> (1966), Slunečnice </ i> (1967), Světlo na spodní ratolesti </ i> (1967), Kamínek z mého prahu </ i> (1968), Kamenný růženec </ i> (1969), Rosa na trávě </ i> (1972), pohár plná ambrózie </ i> (1974) a některé jiné.
Přečtete na zařízeních:
- Pocketbook
- Kindle
- Smartphone nebo tablet s příslušnou aplikací
- Počítač s příslušnou aplikací
Nelze měnit velikost písma, formát je proto vhodný spíše pro větší obrazovky.
Více informací v našich návodech
Přečtete na zařízeních:
- Pocketbook
- Kindle
- Smartphone nebo tablet s příslušnou aplikací
- Počítač s příslušnou aplikací
Více informací v našich návodech
Přečtete na:
- Pocketbook
- Smartphone či tablet s podporovanou aplikací
- Počítač s podporovanou aplikací
Nepřečtete na:
- Kindle
