Umění a krása ve středověké estetice
Světoznámý autor Jména růže je i autorem filosofických a umělecko-historických esejů. Umění a krása ve středověké estetice patří k nejzdařilejším a nejinspirativnějším z nich... Číst víc
Světoznámý autor Jména růže je i autorem filosofických a umělecko-historických esejů. Umění a krása ve středověké estetice patří k nejzdařilejším a nejinspirativnějším z nich... Číst víc
Našli jste nepřesnosti? Dejte nám, prosím, vědět!
Táto Ecova kniha je primárne určená historikom a teoretikom umenia. Výnimočné na nej je ale to, že prináša rozširujúce poznanie i ostatným čitateľom z radov ďalších humanitných, spoločenských či historických vied. Špeciálne vhodná je pre záujemcov o stredovek, najmä filozofov či teológov. Umberto Eco tvrdí, že estetické cítenie nebolo stredovekému človeku cudzie, avšak vnímanie krásy je do značnej miery dvojznačné. Na jednej strane slúži ako protiklad krutému svetu navôkol, na strane druhej však krása, najmä vo svojej materiálnej podobe, odvádzať pozornosť od krásy duchovnej, čiže od Boha samotného. Svet, keďže je produktom Božej tvorivosti, ani nemôže nebyť krásny; len je potrebné v ňom túto krásu správne identifikovať. Autor poukazuje na značný dlh stredoveku voči antike, od ktorej si spočiatku vypožičal proporčné, kvantitatívne vnímanie krásy. Stredovek postupne prichádza s vlastnými estetickými riešeniami a prechádza ku kvalitatívnej stránke krásy. Opäť si pomáha minulosťou, tentokrát kresťanskou interpretáciou novoplatonskej metafyziky do podoby metafyziky svetla. Keďže estetické vnímanie bolo i stredovekému človeku prirodzené, tak bol i pod vplyvom kresťanstva hnaný vnímať krásu ako symbol a alegóriu niečoho vznešenejšieho, ako je samotný krásny objekt. Podobne ako vo filozofii, je v stredovekej estetike zaujímavé vidieť analógie medzi koncepciami vrcholného stredoveku Tomáša Akvinského, so svojou snahou o objektivizáciu krásy na jednej strane, a medzi predstaviteľmi neskorej scholastiky, ktorí si začali pri vnímaní krásy viac všímať úlohu subjektu, intuície či mystiky. Krása a umenie sa neskôr už nechápu len v teoretickom, kontemplatívnom zmysle, ale aj ako praktická, služobná zručnosť. Nastupujúca renesancia a humanizmus odhalila viacvýznamovosť umenia, ktoré začína byť vnímané i mimo rámca klasického západného stredovekého kresťanstva.
Číst vícUmberto Eco, autor známého románu Jméno růže, se narodil 5. ledna 1932. Kdoví, zda před více než dvaceti lety při psaní příběhu s detektivní zápletkou zasazeného do prostředí středověkého opatství tušil, že se z knihy stane bestseller, který si pořídí přibližně sedmnáct milionů čtenářů po celém světě. Od prvního vydání v roce 1980 se román dočkal překladů do různých jazyků. "Když jsem v New Yorku potkal Helen Wolfovou z vydavatelství Helen and Kurt Wolf Books, která výborně ovládala italštinu, řekla mi: Ta kniha se mi líbí, ale v této zemi, kde nikdo nezná gotické katedrály, si můžeme dovolit vydat ji v nákladu tři tisíce kusů. Souhlasil jsem a nakonec z toho byl milion a půl či dva miliony, " vyjádřil se Umberto Eco v jednom z rozhovorů. Stejnojmenným filmovým zpracováním - od kterého se však Eco distancoval - si příběh Jméno růže našel cestu i k těm, kteří si s literaturou právě netykají. Umberto Eco žil v Miláně, mluvil plynule pěti jazyky, byl profesorem semiotiky a chodil přednášet na prestižní světové univerzity (odkud si odnesl mnoho čestných doktorátů). Díky teorii o významu znaků a symbolů získal mnoho ocenění, mezi jinými i cenu Václava Havla a jeho manželky Dagmar. Začínal jako kulturní redaktor v italské rozhlasové a televizní síti RAI, prózu začal psát až po dvaceti letech vědecké práce. Kromě Jména růže napsal další bestseller Foucaultovo kyvadlo, (také čeká na zfilmování), Ostrov včerejšího dne a 500-stránkový román Baudolino. Jeho poslední knihou je román Nulté číslo. Patřil mezi spisovatele, kteří ovládají časy minulé, ale perfektně se orientoval i v současnosti. Důkazem toho byly jeho pravidelné sloupky v italském magazínu l’Éspresso, do kterého přispíval tři desetiletí a odkrýval v nich své ironické postřehy o společnosti i politice. Tento sběratel starých textů však holdoval i moderní technice, vlastnil osm počítačů. Byl přesvědčen, že knihy na internetu se nikdy nevyrovnají zážitku ze čtení klasických knih, kterými si lze listovat vleže na pohovce.
Nakladatelství Argo vzniklo v roce 1992 a vydalo více než dva tisíce titulů. Naší hlavní zásadou je týmová práce, díky níž dokážeme seznamovat čtenářskou obec se zajímavými knihami známých autorů, ale i objevovat pozoruhodné autory nové. Samozřejmou podmínkou naší práce je úzká a pečlivá spolupráce autorů a překladatelů s redaktory při přípravě textů, kooperace technických redaktorů s grafiky a tiskárnami i zodpovědné fungování propagačního i odbytového oddělení.
Snažíme se také získávat a podporovat talentované autory a kvalitní překladatele. Také díky tomu Argo za dobu své existence získalo pověst vydavatele kvalitní beletristické, historické i jiné odborné literatury, a to českého i zahraničního původu. Přeložené beletristické tituly soustřeďujeme do reprezentativních edic AAA (edice anglo-amerických autorů) a SSP (edice současné světové prózy), případně je vydáváme mimo řady, ovšem se stejným ohledem na kvalitní grafickou úpravu. Úroveň námi vydávané současné české beletrie snad ilustruje i přehled našich oceněných titulů v rámci ceny Magnesia Litera, péče o kvalitní grafické a knihařské zpracování našich knih nám přinesla i řadu ocenění v soutěži Nejkrásnější kniha roku (kompletní seznam našich úspěchů zde). Žánrové spektrum jsme v poslední době obohatili o sci-fi a fantasy tituly. Stále se rozšiřuje nabídka odborných titulů, především z oblasti společenských věd. Velkou oblibu si získaly historické edice Historické myšlení, Každodenní život , Ecce Homo a Dějiny Evropy. Pro svou vysokou odbornou úroveň je ceněna edice kulturní antropologie Capricorn. Do svého profilu Argo čím dál tím více zahrnuje i velké obrazové publikace.
„Jejich životy jsou součástí mého příběhu a jiných příběhů, které se pod slunečnou oblohou vsouvají do jediného příběhu lidského života.“