Anežka
Román Viktorie Hanišové je bolestně střízlivým pohledem do vztahu matky a dcery, narušeného od samého počátku… Sebevědomá, vzdělaná a světem protřelá Julie nemůže mít děti, do adopčního programu ji zařadí jen těžko... Číst víc
Naši skřítci doporučují
Více o eknize
Sebevědomá, vzdělaná a světem protřelá Julie nemůže mít děti, do adopčního programu ji zařadí jen těžko a pověstné biologické hodiny tikají. Anežka, plavovlasá panenka s cůpky, se pozvolna mění v nesplněný sen. Zoufalá Julie však dítě chce za každou cenu, a tak obchází zákon, aby si mohla vzít do péče Agnes — nechtěné romské děvčátko. Touží po miminku, Anežce, místo toho si domů přinese klubko svých vlastních předsudků, ztělesněný neuralgický bod české společnosti. A tak začne lhát. Nejdřív ostatním, později i sobě. Agnes vyrůstá v neustálém zápasu s cizími představami o sobě samé, poznamenaném maloměšťáckou ustaraností své matky a vlastní neschopností vymanit se z klece stereotypů.
- Počet stran
- 256
- Rok vydání
- 2015
- Naše katalogové číslo
- 226635
- Styl
- filozofický, duchovní
- Jazyk
- čeština
- Původ
- Česko
- Nakladatel
- Host
- Kategorizace
Našli jste nepřesnosti? Dejte nám, prosím, vědět!
Hodnocení
Recenze od Martinusáků
Příběh o ženě, která je lehce sebestředná, nešťastná a nejvíce touží po dítěti. Když dítě má, nefunguje to.
Hanišová už touto svou prvotinou ukázala svůj um zachytit komplikované dysfunkční vztahy jako málokterý autor. Příběh je bolavý, ale vystavěný a napsaný tak, abyste se od něj nemohli odtrhnout.
Jeden z nejsilnějších románů z pole české literatury, se kterým jsem se setkala. Pojednává o vztahu matky a dcery, velmi narušeném vztahu, o sklonu k předsudkům, touze po naplnění vlastních představ a ideálů a jejich destruktivním dopadu na mezilidské vztahy. Vážná, nesmírně poutavá kniha.
Číst vícČtenářské recenze
Skvelo napísaný príbeh o domnienkach, predsudkoch, chýbajúcej komunikácii medzi rodičmi a deťmi, "nevinných poznámkach" a hlúpych náhodách, ktoré dokážu ponížiť ba až zlomiť človeka. Vychovávať teenagera je náročné, no byť teenagerom v tejto dobe musí byť ešte ťažšie.
Číst víc
Ten moment, keď si poviete “áno teraz už chcem dieťa” a akosi to nejde, tu môže byť vždy... ako sa postaviť k tejto situácii? Je adopcia pre vás? Budete milovať adoptívne dieťa tak ako svoje vlastné? Povedať mu všetko alebo si nechať niečo aj pre seba?
Anežka bola pre mňa veľmi preveľmi tažká kniha nielen preto, že možnosť adopcie, je za predpokladu, že sa rozhodneme mať s manželom mimčo veľmi vysoká ale hlavne kvôli tomu ako stupídne sa správala hlavná hrdinka ... (syndróm čo povedia tí druhí, ktorý komplikuje život až príliš veľa ľuďom ju absolútne ovládal a mňa hrozne vytáčalo ako sa potom správala k svojej dcére).
Každopádne ak ste také citlivky ako ja nečítajte to... trvalo mi to mesiac a pritom má len 200 strán. Číst víc
Anežka bola pre mňa veľmi preveľmi tažká kniha nielen preto, že možnosť adopcie, je za predpokladu, že sa rozhodneme mať s manželom mimčo veľmi vysoká ale hlavne kvôli tomu ako stupídne sa správala hlavná hrdinka ... (syndróm čo povedia tí druhí, ktorý komplikuje život až príliš veľa ľuďom ju absolútne ovládal a mňa hrozne vytáčalo ako sa potom správala k svojej dcére).
Každopádne ak ste také citlivky ako ja nečítajte to... trvalo mi to mesiac a pritom má len 200 strán. Číst víc
Předsudky
Teda! Čekala jsem od tohoto románu dost, ale Anežka mě stejně dostala a všechna moje očekávání předčila! Kniha se věnuje tématu, které je sice v české společnosti hojně diskutováno a podobných příběhů, jako nám vypráví Viktorie Hanišová, se už zřejmě v realitě pár odehrálo, nicméně česká literatura mu ještě podle mého názoru nevěnovala dostatečný prostor.
Téma, o němž je řeč, bohužel není veselé, jde totiž o adopci a výchovu romského dítěte a předsudky s tím spojené. Navíc Hanišová tématu svým zpracováním rozhodně na veselosti nepřidala – to je totiž surové a temné, ale skvělé!
Kniha zobrazuje osudy dvou hrdinek – Julie a Agnes - ve dvou časových liniích. Jedna se odehrává v současnosti a druhá popisuje život Julie, od jejího dětství, mládí, prvního vztahu a tak dál, až se nakonec protne s linkou současnou. Julie vyrostla na vesnici za minulého režimu a vychovala ji matka, která byla typ člověka „buď zticha, drž krok a nic se ti nestane“. To velmi ovlivnilo Juliinu povahu a život. Stala se z ní totiž měšťačka, kariéristka a perfekcionistka s jasně vyhraněnými názory na vše. Jednoho dne ale prostě dojde k tomu, že adoptuje romské dítě. Jak se to stane a jak se Julie vypořádá s výchovou?
Ústředním motivem v knize jsou předsudky. Navenek se můžeme tvářit, že jim nevěříme, je tomu tak ale ve skutečnosti? Dokážeme se od nich oprostit? Kniha ukazuje, že nikdo není ve všech směrech pouze ten dobrý, nebo ten zlý a nikdo nedělá pouze dobrá životní rozhodnutí. Jde spíše o to, jak se s nimi člověk a jeho okolí vypořádá.
Dílo je navíc psáno krásnou češtinou, autorka umí volit slova, aby navodila vhodnou atmosféru nebo aby vykreslila emoce postav. To čtenáře čeká hned na první straně: „Navzdory časné ranní hodině mi domovní dveře z rukou vytrhlo prudké slunce. Vydala jsem se dolů svou obvyklou trasou a přitom zírala do vyprahlého, rozpukaného chodníku. Kolikrát už jsem tudy šla, touhle uličkou hanby, s pocity ponížení, vzteku i strachu. Těžký vzduch mi hrbil záda, ploužila jsem se ulicí jako stařena.“ Přesto ale text není zahlcen metaforami a dílo je čtivé od začátku do konce.
Anežka je kniha, při jejímž čtení máte celou dobu divný pocit v břiše nebo vám běhá mráz po zádech, což nezmizí ani po dočtení. To proto, že v ní není ani slovo navíc. Stejné nejisté pocity ve mě vyvolalo třeba čtení románu Do tmy.
Možná ještě stále nevěříte současné české literatuře a myslíte si, že vás nedokáže správně upoutat. Kdybyste to ale chtěli změnit, Anežka je rozhodně jedna z knih, se kterými byste měli začít a změnit tenhle hloupý předsudek. :)
Číst víc
Teda! Čekala jsem od tohoto románu dost, ale Anežka mě stejně dostala a všechna moje očekávání předčila! Kniha se věnuje tématu, které je sice v české společnosti hojně diskutováno a podobných příběhů, jako nám vypráví Viktorie Hanišová, se už zřejmě v realitě pár odehrálo, nicméně česká literatura mu ještě podle mého názoru nevěnovala dostatečný prostor.
Téma, o němž je řeč, bohužel není veselé, jde totiž o adopci a výchovu romského dítěte a předsudky s tím spojené. Navíc Hanišová tématu svým zpracováním rozhodně na veselosti nepřidala – to je totiž surové a temné, ale skvělé!
Kniha zobrazuje osudy dvou hrdinek – Julie a Agnes - ve dvou časových liniích. Jedna se odehrává v současnosti a druhá popisuje život Julie, od jejího dětství, mládí, prvního vztahu a tak dál, až se nakonec protne s linkou současnou. Julie vyrostla na vesnici za minulého režimu a vychovala ji matka, která byla typ člověka „buď zticha, drž krok a nic se ti nestane“. To velmi ovlivnilo Juliinu povahu a život. Stala se z ní totiž měšťačka, kariéristka a perfekcionistka s jasně vyhraněnými názory na vše. Jednoho dne ale prostě dojde k tomu, že adoptuje romské dítě. Jak se to stane a jak se Julie vypořádá s výchovou?
Ústředním motivem v knize jsou předsudky. Navenek se můžeme tvářit, že jim nevěříme, je tomu tak ale ve skutečnosti? Dokážeme se od nich oprostit? Kniha ukazuje, že nikdo není ve všech směrech pouze ten dobrý, nebo ten zlý a nikdo nedělá pouze dobrá životní rozhodnutí. Jde spíše o to, jak se s nimi člověk a jeho okolí vypořádá.
Dílo je navíc psáno krásnou češtinou, autorka umí volit slova, aby navodila vhodnou atmosféru nebo aby vykreslila emoce postav. To čtenáře čeká hned na první straně: „Navzdory časné ranní hodině mi domovní dveře z rukou vytrhlo prudké slunce. Vydala jsem se dolů svou obvyklou trasou a přitom zírala do vyprahlého, rozpukaného chodníku. Kolikrát už jsem tudy šla, touhle uličkou hanby, s pocity ponížení, vzteku i strachu. Těžký vzduch mi hrbil záda, ploužila jsem se ulicí jako stařena.“ Přesto ale text není zahlcen metaforami a dílo je čtivé od začátku do konce.
Anežka je kniha, při jejímž čtení máte celou dobu divný pocit v břiše nebo vám běhá mráz po zádech, což nezmizí ani po dočtení. To proto, že v ní není ani slovo navíc. Stejné nejisté pocity ve mě vyvolalo třeba čtení románu Do tmy.
Možná ještě stále nevěříte současné české literatuře a myslíte si, že vás nedokáže správně upoutat. Kdybyste to ale chtěli změnit, Anežka je rozhodně jedna z knih, se kterými byste měli začít a změnit tenhle hloupý předsudek. :)
Číst víc
Autor
Více o autoroviViktorie Hanišová je česká lingvistka, překladatelka a spisovatelka, která vystudovala anglistiku a germanistiku na Univerzitě Karlově v Praze.
Nakladatelství
Více o nakladatelstvíKnihy pod hlavičkou Host začal vydávat zakladatel samizdatového časopisu Host (od roku 1985) a pozdější majitel tiskárny a nakladatelství Dušan Skála začátkem 90. let. V této činnosti pokračoval do roku 1994. V tomto období vyšly na dvě desítky titulů různého zaměření. Mezi nejvýznamnější počiny lze uvést knihy Jana Křesadla (Fuga trium), Mikoláše Chadimy (Alternativa) či dnes již kultovní prózu Milana Harníčka Maso...
Mezi nejznámější tituly patří Lovec králíků, Playground, Hana, Mapy a další.
Víte o novém čtenářském profilu?
Chtěli byste si prohlédnout všechny své recenze na jednom místě a podělit se o ně s ostatními čtenáři? Aktivujte si čtenářský profil, kde můžete mimo jiné sbírat knihomolské odznaky nebo zvyšovat svou knihomolskou úroveň.
Aktivovat čtenářský profil
