Čím se zabývala normalizační angažovaná próza? Jaká díla psali spisovatelé, kteří vycházeli vstříc dobovým ideologickým požadavkům a vytvářeli obraz minulosti, jenž měl legitimizovat komunistický režim? Kniha analyzuje normalizační prozaickou produkci s tématem dějin a zároveň připomíná souvislosti umělecké literatury a propagandy, filmu a televize i podoby normalizační literární kritiky. Jádrem práce je zachycení poválečných dějin a zvláště obrazu let 1945, 1948 a 1968 tak, jak je přinášela normalizační díla, a dále ideologická typologie postav a způsobů, jakým byly v této literatuře klasifikovány společenské vrstvy a třídy: dělníci, rolníci, buržoazie, inteligence či umělci.