Analytická a regulační praxe rozhlasového a televizního vysílání v ČR dosud neměla k dispozici ustálený výklad konceptů objektivity a vyváženosti, a nemohla proto zohlednit klíčový požadavek vysílacího zákona, aby nebyla v celku vysílaného programu jednostranně zvýhodňována žádná politická strana, a to s přihlédnutím k jejich reálnému postavení v politickém a společenském životě.
Tento stav dlouhodobě generoval nejistotu na straně vysílatelů, nespokojenost na straně politických aktérů a nedůvěru na straně veřejnosti, přestože ve věku sociálních sítí stoupá význam vysílacích médií (a to zejména těch veřejnoprávních) pro provoz veřejné sféry a racionální (celo)společenské debaty, které se bez legitimity založené na kvalitním a vyváženém pokrytí politiky dlouhodobě neobejdou.
Předkládaná publikace má ambice tento neuspokojivý stav řešit jak detailním výkladem stěžejních teoretických východisek, tak i navazující metodikou pro provádění kvantitativní obsahové analýzy vysílání. Je určena klíčovým aktérům české vysílací a regulační praxe – zaměstnancům veřejnoprávních i soukromých vysílatelů, regulačním orgánům a analytickým pracovištím. Své uplatnění najde při profesní přípravě budoucích žurnalistů a mediálních analytiků, stejně jako v debatách veřejnosti a jejích politických zastupitelů.
Publikace vznikla jako hlavní výstup grantového projektu Vyváženost v rozhlasovém a televizním vysílání společného řešitelského týmu Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy a společnosti Newton Media.
