Číslo, jeho význam pro strukturu skutečnosti i jeho alegorická interpretace patří od dob starých pythagorejců a od praxe starozákonní číselné symboliky k nejtypičtějším tématům evropského myšlení vůbec. Matematické poznatky a jejich rozmanité aplikace vždy tvořily významnou složku evropské vědy a kultury. Skutečnost je lidskému duchu uchopitelná právě proto, že může být chápána jako číselná či geometrická struktura. Zároveň však tato číselná nebo číselně vyjádřitelná povaha skýtá možnost dalšího, alegorického významu věcí. Matematizace skutečnosti tak není jen příležitostí k jejímu zjednoznačnění, ale zahrnuje zároveň možnost aktualizovat její potenciální symbolickou mnohoznačnost.
Zájem o „číslo“ zvažuje nepochybně stejným právem oba tyto aspekty a klade si navíc otázku nejznepokojivější: co vlastně je číslo samo, které má tuto konstitutivní i výkladovou moc? Příspěvky shromážděné v tomto sborníku zazněly jako referáty na kolokviu Číslo v textech do roku 1600, které se konalo roku 2002 v Praze. Záměrem pořadatelů kolokvia nebylo vyčerpat problematiku čísla a jeho symboliky, ale spíše upozornit na mezioborovou zajímavost tohoto tématu a pozvat k další diskusi o této otázce, která má v domácím prostředí již významnou tradici. Sborník je proto určen nejen odborníkům a studentům matematiky, filosofie, dějin vědy, náboženství nebo umění, ale všem, kdo se jakýmkoli způsobem problematice čísla a jeho symboliky věnují a kdo ji považují za přitažlivou a vpravdě fascinující.
