Zdroje a možnosti výzkumu v sociálních vědách se radikálně mění a k této proměně mj. přispívá rostoucí objem dat pro sociální analýzy. Zvýšená poptávka po empirických analýzách zároveň vyvolává otázky dostupnosti a sekundárního využití již existujících dat.
Kniha je zaměřena primárně na oblast akademického sociálního výzkumu, v níž podmínky veřejného financování dovolují největší rozšíření praxe sdílení dat. Hlavní pozornost autoři obracejí k vytváření a používání kvantitativních dat z výběrových šetření. Věnují se konceptuálním východiskům a základům metodologie managementu dat, představují služby datových archivů a současné technologie využívané pro vyhledávání a zpřístupnění dat. Samostatnou pozornost věnují problematice harmonizace dat pro účely časových a mezinárodních komparací. Velká část knihy je zasvěcena přehledovým studiím o dostupných datech – nejprve obecnějším přehledům databází mezinárodních výzkumů a dalších sociálních databází, poté hlubším rozborům a analýzám datových zdrojů k vybraným tématům.
Velká část představených postupů, datových zdrojů, které jsou veřejně dostupné na internetu, rozborů a informací je využitelná v sociálním výzkumu v rámci různých oborů.
Publikace najde své uživatele i ve výzkumu pro potřeby státní administrativy, v soukromých výzkumných agenturách i mezi novináři a dalšími profesemi, které pracují s výstupy sociálních výzkumů. Jaké jsou zdroje dat v sociálních vědách? Jak úspěšně realizovat vlastní výzkumný projekt? Jak se správně ptát v dotazníkovém šetření? Kde hledat a jak získat data z předchozích šetření? Jakých mezinárodních šetření se zúčastnila Česká republika? Do jaké míry jsou data z mezinárodních šetření srovnatelná? Jak měřit vzdělání a sociální postavení tak, aby byly výsledky srovnatelné? Kde najít data o gramotnosti populace, politických postojích, názorech na náboženství, manželství a rolích v rodině nebo migraci? Jaké databáze vytváří Český statistický úřad, k čemu jsou využitelné a jak jsou jejich data srovnatelná?