Otázka, co věda přináší společnosti, je na místě. Odpověď vědní politiky na ni se však dnes pohybuje v úzkém pojetí, které jako užitek rozpoznává především technologie, materiální artefakty a obchodovatelné patenty či licence, jež mají přispět ke konkurenceschopnosti ekonomiky.
Tato studie je pojednáním o působení sociálních věd ve společnosti, které polemizuje s takto zjednodušujícím pojetím. Inspiruje se konceptuálními rámci vycházejícími ze sociologie vědy a vědních studií a ukazuje a rozebírá různé formy tohoto působení a jeho konkrétní případy. Ve studii jde o kritiku současné vědní a vysokoškolské politiky. Neusiluje přitom však o jednoduchou obhajobu sociálních věd. Základní teze jsou tři. Působení sociálních věd: 1. je významnější a mnohostrannější, než se obvykle předpokládá nejen ve veřejné debatě a vědní politice, ale i v samotné odborné obci; 2. může podporovat určité směřování společnosti a oslabovat jiné, a je proto vždy v širokém smyslu slova politické; 3. nemusí být vždy pozitivní a neproblematické. Je proto nutné a má smysl pokládat si otázku po možnostech veřejné vykazatelnosti a demokratické participace ve vztahu k vytváření a využívání sociálněvědního poznání a experimentovat s jejich novými formami. V úvahách o přínosech vědy a její společenské hodnotě nesmí jít o jednosměrné působení vědy na společnost, ale komplexní pohyb vědění ve společnosti. Žijí sociální vědy ve slonovinové věži nebo jsou pro společnost užitečné? A mohou být pro ni nebezpečné? Slouží sociální vědy politicko-ekonomické moci nebo ji mohou podrývat? Mohou a mají být sociální vědy demokratické?
