Faktory a veličiny, které ovlivňují ekonomické chování člověka, nejsou většinou přímo objektivně měřitelné. To, jak hodnotíme ekonomické děje, má zpravidla výrazný prvek subjektivity. Zásadním rozdílem mezi přírodními vědami a ekonomií je přesnost a spolehlivost fungování jednotlivých zákonů. Obě kategorie věd mají společné to, že ve svém zkoumání zjednodušují určité skutečnosti. V přírodních vědách však tato zjednodušení mají na celkový výsledek zanedbatelný vliv, a proto také zformulované zákony přírodních věd popisují realitu poměrně věrně. Naproti tomu ekonomické zákony jako takové musíme většinou chápat pouze jako převažující rysy a tendence, prováděná zjednodušení se zde projevují zcela zásadně. Pro popis reality ale jinak využívají jak přírodní, tak ekonomické vědy v podstatě stejné prostředky, ať již jde o matematické rovnice či grafické zobrazení. Přesto i v ekonomii existují zákonitosti, které chování subjektů ekonomicky determinují a jejichž studium je předmětem ekonomie (makroekonomie a mikroekonomie). Pro ekonomy a manažery je důležité nejen poznat metody a nástroje, které mikroekonomie používá při popisu a hodnocení ekonomické reality, ale také vědět, jak tyto nástroje a metody použít při řešení konkrétních situací, které mohou nastat. Učebnice se primárně zaměřuje právě na ty části mikroekonomie, které je možno využít pro řešení běžných ekonomických problémů.
Kniha vyšla v spolupráci s B.I.B.S. - vysokou školou.
