TOMÁŠ DVOŘÁK, pan sportovec i pan člověk.
"Pokaždé, když ho vidím na vlastní oči a hovořím s ním, chci se klanět," říká autor knihy o jednom z nejlepších sportovců novodobé historie a v autentické a otevřené biografii psané literaturou faktu a v její druhé části živým rozhovorem se ptá? Jak jsou veliké duše a srdce geniálního sportovce, jaký je Tomáš Dvořák člověk? Odpověď by asi zněla: jeden z nejbohatších lidí na světě, ovšem ne penězi, ale svým obřím lvím srdcem, které nechal nejen na atletických oválech, ale také své rodině, milované ženě Gabriele a dcerkám Barunce, Kačence a Terezce (!) a všem dobrým lidem, s nimiž se setkal. Opravdový sympaťák a pohodář s nezaměnitelnou image - vždy ve slunečních brýlích, pokaždé jiných - ho položil na dlaň i autorovi knihy, proto dílo vypovídá přesvědčivě a pravdivě a říká: Tomáš není atletický robot, superman ani manekýn, ale člověk z masa a kostí, který miluje atletiku a život, ale také chybuje. Ano! Jsou tu výpovědi manželky, trenéra Váni, manažera Varhaníka i Romana Šebrleho a dalších osobností. Slovo mají rodiče a Tomášova sestra, protože nejvíce znají toho obyčejného kluka Tomíka ze Zlína, který v šestnácti přišel na pražskou Julisku, aby se třikrát zamiloval (vedle Gábinky také do atletiky a samotného stadiónu) a později zcela ohromil sportovní svět. Tomáš je polidštěný "Discobolos" sochaře Myrona i svými koníčky: moc rád vaří a peče a kutí kolem zahrádky a domu, který z části sám postavil! A také skvěle tančí - pamatujete přece jeho třetí místo s Kamilou Tománkovou ve Star Dance!
"Nejsem slavný, jsem jenom známý," řekne příliš skromně člověk, který dosáhl téměř nemožného: trojnásobný mistr světa v desetiboji (1997,1999, 2001), bronzový z olympiády v Atlantě (1996), halový mistr Evropy v sedmiboji (2000), vítěz Her dobré vůle v New Yorku (2001). Dost, to by snad stačilo…Nikoliv - populární a lidský "Dvořka" byl také vyhlášen nejvšestrannějším atletem konce 20. století a nejlepším sportovcem Evropy za rok 1999 (světový rekord v desetiboji - 8994 bodů) v anketě evropských novinářů a také českým sportovcem za rok 1999.
Tomáš své veliké srdce věnoval nejen atletické královně, ale pomáhá radou také samotným atletům i svým soupeřům, vždyť přivedl společně se svým životním trenérem, Zdeňkem Váňou (Tomáš je jeho zeťem), do velké atletiky Romana Šebrleho, svého nástupce, dnes již olympijského vítěze z Atén (2004) a světového rekordmana. Jaký byl mezi nimi konflikt a jaký vztah je mezi nimi dnes? Jsou to konkurenti anebo kamarádi. Jaký je "Šebi", v čem se liší od "Dvořky"? Na tohle má autor rovněž odpověď, protože s oběma byl osobně na nedávném 11. atletickém mistrovství světa v Ósace (Tomášovo osmé MS v řadě!). Tomáš, vždy čistý sportovec, otevřeně hovoří o české a světové atletice, tématem knihy je rovněž doping.
Tomáši - a co bude dál? Ptá se rovněž autor. Jako nepsaný patron všech desetibojařů naší planety založil nový prestižní mítink na Kladně a vždycky si rád zazávodí, pokud mu to zdraví dovolí, a hlavně touží jako trenér vychovat nového Tomáše Dvořáka. Desetibojaře a člověka velikých kvalit. Nejméně takových, jaké má on sám. A to je poslání velmi prospěšné i avantgardní!
